sb157-05 0..8296

378

Uorudí, n. = orudí. Olej, dokudž v uorudí
stojí, nevonie. Hus III. 10.

Uoseti = oseti. — co čím. Uoseti pole
dostatečně oběma klasy. Arch. V. 431.

Uosmrdati se okolo čeho, herum-
schwänzeln. Na Ostrav. Tč.

Uostřiti, il, en, ení, uostřovati, schärfen.
— co kde: nůž na oceli. Us. Tč. — čeho
(čásť něčeho). Lex. vet.

Uotec, tce, m = otec. Zmilelý ze zmi-
lého jest syn z uotce. Hus III. 64. (Tč. ).

Uotročiti, il, en, ení, zum Sklaven ma-
chen. Us. Tč.

Uozhřiti, obyč. uvozhřiti.

Úp, u, m. = úpění, das Weh-, Noth-
geschrei der Entführten o. Geschändeten.
V MV. nepravá glossa. Pa. Má slyšeti sú-
sedy, kde panna neb vdova byla, byl-li úp.
O. z D. čl. 10. Když se jí násilí bude díti,
má úpěti na súsedy; pakliby bylo v lese
n. na poli a žádného se dovolati nemohla,
tehdy v nejbližší vsi od toho lesu má úp
učiniti. Vz více v Gl. 349., Arch. II. 126.,
490.

Úpa, y, f., řeka severových. Čech. — Ú.
malá, velká, Klein-, Gross-Aupa, vsi v Ji-
čínsku (v Krkonoších). Vz S. N.

Upaběrkovati = napaběrkovati, viel oder
wenig nachlesen; odpaběrkovati, weglesen.
— co komu kde. Upaběrkoval mi všecko
přede mnou. Jg.

Upácati, stampfen, zusammenstossen. U
Olom. Sd.

Upackany; -án, a, o = umazaný. Tys
celá u-ná. U Rychn. Ntk.

Upackati, spackati, verpatzen, schlecht
machen. Us. Tč. — U., upackovati, upaťkati,
mit flachem Gegenstand leicht schlagen. Na
Ostrav. Tč.

Upačesati = pačísky se lnu strhovati.
Us. u Kr. Hradce. Jg.

Upáčiti, il, en, ení = vyhledati. Na Slov.
Němc. — si co k čemu. Radno, byste
místo k hrobu sobě u-li. Hdk. C. 101. —-
U. = kus odpáčiti, abreissen, entwinden.
Ros. — co čím.

Upačkati, patschen. Člověk se v blátě
u-ká. U Uher. Hrad. Tč.

Úpad, u, m. = pád, upadnutí, Nieder-,
Sturzfall, Fall. m. V. Roznemohl se od
upadu. Kos. Do ú-du běžeti, se hádati, se
příti, Us., se někomu zpěčovati. Sych. Do
ú-du jsem se naklopotil. Ehr. Prali se do
ú-du. Us. Do ú-du pracovati, Šd., se namu-
drovati. Kos. Ol. I. 21. Je to člověk z ú-du
(který padl, ale potom se polepšil). U Žamb.
Dbv. Tloukl ho až do ú-du. Us. Lidé bez
slitování třikrát až čtyrykrát na ú. svého
lidu minci přemění. Ddk. IV. 177. Pakli
klesneš, ne byť tobě pomohli, ale až k ú-du
dorazí. Pal. Dj. V. 2. 26. Déšť jest na ú-ě
(= na spadnutí). U Bělohr. Bf. Jedněm
bude k úpadu jich mnohé uměnie, ale dru-
hým bude k jich dobrému. Št. — Ú. do-
bytka, der Viehfall. Zlob. — Ú. = napadání
sněhu, der Schneefall. Us. — Ú. = dolina,
die Tiefe. Pole leží v úpadu. Us. — Ú. =
kady co teče, běží, padá, der Fall, Abfall.
Tím ú-dem se mnoho vody hnalo. Us. —
Ú. vod, padání, opadávání, das Fallen, die

Abnahme. — Ú. = poloha,, die Lage. Pole
to leží v dobrém ú-du. — Ú. = spád, stráň,
sklon, das Verflächen, Fallen, Einfallen, Ge-
hänge (eines Berges). Pracovati na úpad či
úpadně, v úpadní třídě. Hř. 96. — Ú. =
spád, der Schlupfweg. Zná on tam všecky
ú-dy. Ros — Ú. = kluzká cesta, ein schlüp-
friger Weg. — Ú. = hřích, die Sünde. Sš.
1. 62.

Upadání, n. = časté padnutí, Fallen, n.
— U. vody, der Abfall. — U., na Slov. =
pukání, das Aufspringen, die Rauhigkeit.
U. rukou, tváři. Jg.

Upadaný; -án, a, o, abgefallen; na Slov. =
rozpukaný, aufgesprungen. U. ruce. Bern.

Upádati, altern. Již upádám (stárnu).
U Olom. Sd.

Úpadce, e, m., der Kridatar. J. tr.

Úpadeční, Konkurs-, Krida-. Ú. řízení,
Kridaverhandlung. J. tr.

Úpadek, dku, m. = co od něčeho upadlo,
das Abgefallene, der Abfall. — Ú. = pád,
der Fall, Kridafall, das Falliment, Umsturz.
Ú., klesání, hynutí, chábnutí. Nz. Někomu
k ú-dku pomáhati. Us. Dch. Matka praco-
vala do ú-dku. Us. Šd. Byl-liby člověk za-
chvácen v nějakém ú-dku (přečinu). Sš. II.
65., 92. (Hý. ). V ú-dku jazyka je ťažko po-
máhať; Klade mu k ú-ku kámen pod nohy.
Slov. Tč. Nad ú-kem síly skotské horlí
starcové. Č. Přijíti v ú.; obchodník padl,
přišel v úpadek (na koráb, dokupčil), über
den Handelsmann ist die Krida ausge-
brochen, er fallirte. Finanční ú.; ú. ob-
chodní. Us. Dch., J. tr., Nz., Šp. — Úpadky,
lépe: důchody, das Gefälle. Rk.

Upadělati co, nachmachen. Us. Tč.

Úpadí, n. = údolí, das Thal.

Upáditi, davonlaufen. Koně u-li. Dch.

Úpadky, vz Úpadek.

Úpadkový, Gefäll-, lépe: důchodkový.
Vz Úpadek.

Upadlík, a, m., ein Herabgekommener,
Verarmter. Šm. — Ú. = člověk malý, zava-
litý. Us. u. Ještěda. Květy 1869. 11. (Sá. ).

Úpadliny, pl., f. = rozvaliny, die Ruine,
der Verfall. L.

Upadlivý, casualis, zastr. Aqu.

Upadlosť, i, f., die Hinfälligkeit; das
Herunterkommen in Vermögensumständen.
L.

Upadlý = který upadl, der gefallene.
U. stavení (sbořené). Aqu. Upadlého zdvi-
hnouti. Jg. — kam: v hřích. Martim. Ves-
nice u-dlé do cizích rukou. Ddk. V. 79. —
U., fallirt. U. továrna. Dch. — U. člověk =
složitý, untersetzt, Us. u Bolesl. — U. =
klesavý, hinfällig. Aqu.

Upadmo si nohu zlámal, fallend, im Fall.
U Uh. Hrad. Tč.

Úpadně, ab-, einfallend, tonlägig. Hr. 96.

Úpadní střída, úpadnice, die einfallende,
vz Střída. Hř., Bc, Hrk.

Úpadnice, e, f., vz Úpadní.

Úpadnosť, i, f., der Fall, Unfall. Přes
most bez ú-sti přešel. Pass. 973.

Upadnouti, ul, utí; (upásti, upadu, zastr. ),
upadl, dení; upadati, upadovati, upadá-
vati = k zemi padnouti, svaliti se, fallen,
ab-, ent-, hin-, umfallen, hinunter fallen;