sb157-05 0..8296

379

přijíti, gerathen, verfallen; ubývati, fallen,
abfallen; vpadnouti, einbrechen; zhřešiti,
fallen, sündigen. Jg. — abs. Dítě upadlo,
voda upadla (opadla). Us. Letěl, div že ne-
upadl. Sych. Ať neupadneš! Us. Brt. Upadlo
kus zdi. Us., Dač. II. 6. Tej zdi veliký diel
u-dl. 1447. Kdo se z náhla vyvyšuje, ten
i brzy upaduje. Na Ostrav. Tč. — kam:
na tvář, na hlubinu (topiti se). V. Veliký
vrch upadl na město. Dač. 1. 248. Tři ku-
sové horcí na zem upadli. Dač. I. 259.
Upadls do záhuby a posměchu. Dač. I.
280. Kdo komu zlé žádá, sám doňho upadá.
Mor. Tč. Kterak ty věci konali, to upadlo
již dávno do nepaměti. Pal. III. 3. 103. Oba
do jámy u-dnou. BR. II. 33. b. Kdo pod
nohy nepohlídá, do jámy upadá. Na Slov.
Tč. U. do neštěstí, do hříchu, Us. Šd., do
zajetí. Ddk. III. 42., 131., 146. (Tč. ). Do
prohlubně (topiti se). V. Do bludu, Jel., do
pokuty, do mdloby, do nemoci; Kdo komu
jámu kopá, sám do ní padá. D. Do hříchu
u. Rk. Chtě se louže uvarovati, upadl do
bláta. Us. Chtěje dýmu ujíti, upadl jsem
do ohně. Prov. U. mezi lotry. Sych. Upadl
na lidské jazyky (mluví se o něm). Us. Ehr.
Nerádo jablko od jabloně daleko padá,
pakli upadne, vždy se zase stopkou obrátí.
Ctib. Hd. Edessa do rukou nevěřících upadla.
Ddk. III. 139. Upadne kamének na zemi.
BO. U. na někoho = pomysliti na. něho,
auť Jdem. verfallen. Na Hané. Bkř. Hned naň
upadli, že to udělal. Bkr. Jak upadneš
k zlému kedy, hneď si daj pokutu vtedy.
Na Slov. Tč. — přes co: přes kámen. D.
— odkud (kam): s království (ho po-
zbyti). Jel. li. s něčeho. V. Upadl jí stře-
víček s nohy. Sš. P. 791. David upadl těžce
z vozu doluov. Dač. I. 316. Jedna žena
před ním s vozu upadla. Pč. 52. Ktož s výše
upadne, tieže upadne. Št. N. 140. Veliká je
žalosť s vysoka upadnúti, s povýšenie upad-
núti. Hus II. 221., 364. (Tč. ). Když z nebes
do pekelné propasti upadl. Pass. 30. (Hý. ).
Když jedné neděle mši slúžieše, upadl
s nebes v jeho kalich kamen drobný. Pasa.
778. Všecka bezpráví, kteráž na nás od
světa upadají. Chč. 452. Upadla mi šablička
od vraného koníčka. Sš. P. 596. — v co,
kam (komu jak, u koho): v nemilosť,
v nepřátelství, v nenávisť, v nelibosť u ně-
koho, v hřích, někomu v potupu, v mdlobu,
v chudobu, bídu a nouzi. V. Upadli v hněv
náš, Sych., V., v léčky, v nesvornosť, Jel.,
lékaři v ruce, Br., v osidla, Sych., židům
v podannosť, Flav., v pokušení, Br., v ne-
štěstí, u věčné muky. Rk. Ten aby v touž
pokutu upadl; A v ty ve všecky pokuty,
dskami zemskými zapsané, abych upadl bez
milosti. Zř. F. I. B. VI, XXXVI. Vz Po-
kuta. U. v neštěstí, V., v zavinění, Bart.,
ve krajnosť, ins Extrem verfallen, v nemoc,
Dal. 161., Let. 212., Pass. 763., BR. II. 344.,
Pal. Dj. IV. 1. 103., v meče, v oheň, Alx.
1104., v smrť, Alx., v boží hněv, Pass. 833.,
v hřích, BR. II. 125. a., Hus II. 43., ve
škodu, BR. II. 658. a., v prokletí, Sš. II.
10., v zlořečení, Sš. II. 56., u vinu, Arch.
III. 352., v pokutu, Kom., Arch. IV. 500.,
v zajetí, Ddk. IV. 10., 82., v kořisť, Ib.

IV. 107., v otroctví, Ib. IV. 151., ve klatbu,
Pal. Dj. IV. 2. 54., v jámu, v pokušenie,
v svatokupectvie, v muku, v cestu svato-
kupectví, v posměch a nenávisť, v kacířství,
v protivnosti, u věčné zatracenie, v ne-
návisť, v ďáblovo osidlo. Hus I. 244., 350.,
396., 107., 405., 414., 440., II. 181., 254.,
III. 13. (Tč. ). Ktož kopá družci dól, sám
veň upadá. BO. Hrozno jest u. v rucě Boha
živého. ZN. Hledaje, kterak by v naše zboží
upadl. Arch. IV. 356. Mrva upadnúc v oko,
ne ihned oslepí oka. Upadl do dluhův až
po uši. Us. Tč. Mocnou rukou v něčí krá-
lovství u. Troj. 178. Upadl v úřad otci
mému svévolně bez práva. Arch. IV. 15.
U-dl mocí v jeho dědictví, v jeho ves. Půh.
II. 7., 15. (Tč. ). — kam proč. Z uleknutí
S nemoc upadl. Háj. Řemeslník skrz kor-
belstvo do bídy upadá. Slov. Tč. Skrze
odtahování sněmu můžeš u. lidem v ohyzdu
a mrzkosť. Pal. Dj. IV. 1. 22. Hořem v ne-
moc u. Žal. 71. U. skrze něco v ošklivosť.
Bart. 1. 31. U. pro zlou příhodu v osidlo.
Alx. Pro pýchu musil upásti ďábel do věčné
propasti. Smil v. 1221. Všeliký člověk skrze
svú vuoli muož v hřiech u. Pass. 5. (Hý. ).
Skrze hřiech v nedostatek sme upadli;
Pakli by z hlúposti upadl (pochybil). Hus
I. 104, 390. (Tč. ) Ve škody pro věrnú
službu svú upadl. Arch. V. 385. — komu
kam. Upadl mi jest v dvór a ten drží bez
práva. Půh. I. 305. U. komu v nelibosť.
Bart. 1. 34. Lidem v ohyzdu a mrzkosť u.
Upadla mi v jalovec. Er. P. 398. — kam
kdy. Jetmar při tom upadl v zajetí. Ddk.

V. 146. — (kam) čím. Protož pokusil jest
nelakotného. Krista, aby tiem chlebem v la-
kotu upadl; Člověk v biedu upadl hřiechem;
(První ovoce fíku hnutím) malého větru
hned upadne. Hus I. 329., II. 429., III. 31.
(Tč. ). — kde. Upadl jemu v jeho vlastní
oddíl tu v Žeravicích. Půh. I. 325. Protož
jest proti Matiášovi v právě upadl a jest
jemu to napraviti podlé práva povinen. NB.
Tč. 246. Všecko pokolenie lidské pod ja-
bloní v smrť upadlo, když první člověk
z jabloni zapověděné jedl. Hus. — čeho.
Upadá vody. Ros. — se = rozpuknouti se,
aufspringen. Na Slov. — se od čeho: ruce
se mu od větru upadly.

Upadnutí, n., das Fallen, Nieder-, Um-,
Entfallen, der Fall. Na u., zum Einfallen.
V. U. v hněv atd., vz Upadnouti.

Úpadný, zum Einfallen, fällig, hinfällig,
fallend. Ú. nemoc, Epilepsie, f. Mor. Tč.

Upachtění, die Ermüdung, Abmattung.

Upachtěný; -ěn, a, o, ermüdet, abge-
mattet. Přišel domů celý u-ný. Hš.

Upachtiti, il, ěn, ění; upachtovati = una-
viti, umdlíti, ermüden, müde machen, schwä-
chen; — se = unaviti se, zemdliti, sich ab-
matten, schwach, müde, lass werden. Jg. —
koho (jak). U. koně. Ros. Upachtil nás
do krve. Č. — se čím: cestou, prací. —
se proč. On pro ten návrh všecek se u-til.
Us. Dch.

Upachtovaný = upachtěný. Ziak.

Upajdati se = upaťhati se. Us. Tč.

Upájeti, vz Upojiti.

235*