sb157-05 0..8296

380

Upajtiti, il, cen, ení, upajtnouti, upajto-
vati = urvati, erbeuten, wegraffen. — co
komu. Na již. Mor. Šd.

Upajznouti, znul a zl, ut, utí, upajzo-
vati = ukrásti, stehlen. Vz Pejzati. — U.
= pajzákem ušplíhati, urobiti. Na již. Mor.
Šd. — Cf. Upejznouti.

Úpal, u, m. = upálení, der Brand, die
Verbrennung. Jdi na ú. pekelní, ins höllische
Feuer. Plk. — Ú. = veliké horko, úžeh, zá-
žech, žár, die Sonnengluth, Hitze, der Brand.
Č., Ráj. Ú. slunce, die Sonnenhitze, -gluth.
Us. Kfk., Dch. Celé krajiny ú-lem tím v po-
pel se obrátili. Cimrhn. Dálo se to poselství
z rána než vedro a úpalové sluneční člo-
vekům všelikou práci obtížnou učinili. Sš.
Mr. 63. Zvadne rázem jako při úpalu na
dolině tráva. Hdk. C. 129. Leč blažší, kdo
přemoh světa ú-ly. Sš. Sm. bs. 177. Aby
před ú-ly zloživota chráněni býli. Sš. I. 7.
(Hý. ).

Úpalčivý = horký, brennend. Ú. oheň,
zimnice. Mor. Tč.

Úpalek, lku, m. = opałek, nedoharek, der
Brand, brennendes Scheit. Bern.

Upálení, n., das Ab-, Weg-, Ver-, An-
brennen, Absengen. Ať jde na u., upálenou
(na kolo). Vz Kletba, č. Smrť u-ním, der
Flammentod. Dch. Odsoudili ho k smrti
u-ním. lépe: o-li ho na hranici. Brs. 2. vyd.
163.

Upálený; upálen, a, o, abgebrannt, ver-
brannt, weggebrannt, angebrannt, versengt.

— jak. Káva dobře u. = dosti pálená.
Bern. — kde kdy. Kněze Martina Housky
u-ného na Roudnici r. 1421. Pal. Dj. VI.
1. 394.

Upalicovati koho = palicí ubiti, mit
dem Stock durchprügeln. Ostrav. Tč.

Upáliti, il, en, ení; upalovati = částku
odpáliti, ab-, wegbrennen, absengen; spá-
liti, verbrennen; trochu páliti, brennen, an-
brennen; utíkati, laufen. Jg. — abs. Upa-
loval (utíkal), když ho honili. Us. A pak
nynější náměstkové Petrovi upletli sú sě
v popravy a vzdějiece věrnému křesťanu
kacieř, i upálé, jako sú kněžie učinili Ježí-
šovi. Hus II. 61. Mráz upaluje; Mrzne, až
upaluje; Dnes tam upaluje (velmi mrzne).
Us. Kšá. Upaluje (běží), až se práší. Us.
Kal. Upaluje, jakoby mu nohy (kulky) na-
mazal. U Vyškova. JT. — kam, odkud:
k cíli, do lesa, z pole (= běžeti). Us. Kál.

— co, koho (čím): chlupy, vlasy, srsť
horkým železem u. Jg. Ohně nelze upáliti,
vody utopiti, větru udusiti a pravdě zahy-
nouti. Prov. Šd. U-li pec sedmkrát viece,
než jměla obyčej upálena bývati. BO. Ten
pec u. (rozpáliti) kázal. Pass. mus. 349.
Chlubili se psaním dne 17. dubna, že pobili
a u-li do 400 kacířův. Pal. Dj. III. 3. 50.
Jest muka veliká v duši člověku, když vie,
že ho mají upáliti a vidí již oheň a nižádné
nemá naděje k vysvobozenie. Hus I. 285. —
koho kde (proč). U-li ho na rynku pro
krev boží. Let. 196. U-lil jsem se na ka-
mnech. Us. Šd. Pro jednu tunu heryňkóv
zlých upalují někomu jiných mnoho dobrých.
Hus JI. 59. — koho čím kde jak. Žák
n-len jest za živa ohněm na hranici. Dač.

I. 170. A kdožby přes toto zjednánie v ja-
kém falši postižen byl, ten bez milosti u-len
buď. Arch. V. 488. U. někoho ohněm až na
smrť. Kram.

Úpalný, versengend. Šm. Ú. oběť, Brand-
opfer, n. Tč.

Upalovací, Verbrennungs-. Rozesílání
mandatův upalovacích. Pal. V. 2. 61.

Upalovák, u, m. = široký klobouk, ein
breitkrämpiger Hut. U Jižné. Vrů.

Upalování, n., vz Upálení, wiederholte
Verbrennung. Stíhal jej stát prostředky po-
licejními, u-ním a utápěním. Ddk. VI. 7.

Upalovati, vz Upáliti.

Upaludovati se po světě, genug herum-
streichen. Slov. Tč.

Upamatování, n., die Erinnerung. Aby
mu jakoby místopis svaté země sepsal a
k u. na pobyt v Jerusalemě odevzdal. Ddk.
III. 73.

Upamatovati, upamatovávati = ku pa-
měti, k rozumu přivésti, erinnern, zum Nach-
denken bringen, nachdenken machen; se =
v paměť si uvésti, zpomenouti, sich erinnern,
sich be-, entsinnen; k sobě přijíti, sich fas-
sen, zu sich kommen, zur Besinnung kom-
men. Jg. — koho v čem. Ros. — se, koho
nač. Ros., Kram., D., Sych. Také měl Bo-
huta krále českého u. na staré přátelství.
Ddk. III. 255. Na něčí snahu se u. lb. IV.
288. — čím. Ďábel vida, an Jidáš ani slovy
Páně zjevnými u. se nedá. BR. II. 355. a. —
se v čem. Ráčili jste se v tom u. Kat. Žer.
— se, koho čeho. Že král je jakožto po-
ctivé lidi jejich podpisů, pečetí atd. u. mohl.
Skl. I. 274. I také upamatovavše se páni
toho, kterak.... Půh. II. 627. — se při
čem. Při čemž že stavové mohou se dobře
u. Skl. I. 301. — kde. Přišedši na zajtří
u-la se lépe před p. Petrem. Půh. I. 391.

Upantiti co, irgendwie etwas machen.

Upapati = ujísti (v dětské řeči). Tč.

Upaplaný; -án, a, o = zapaplaný, upi-
planý. Nu již. Mor. Šd.

Upaplati = upiplati. Na již. Mor. Šd.

Upaprati = ubabrati, beschmutzen. Na
Slov. Bern.

Upaprykovati co, mit Paprika gut ein-
machen. Us. Tč.

Uparáditi, il, ěn, ění, aufputzen. Šm. —
se v čem, stolz thun. Us. Tč.

Upárati = rozpárati, abtrennen; z ne-
náhla udělati, langsam zu Ende machen. —
co. Ros.

Upařiti, il, en, ení. — co: tělo, in Dunst
bringen, abbrühen. — se. Us.

Uparkaniti, il, ěn, ění, umzäunen. —
co čím: novým plotem. Na Ostrav. Tč.

Upásání, n. Vzali jemu pět koni a dva
samostříly s upásáními, das Band (?). Půh.
brn. 1406. — U., das Abweiden.

Upásati, pásám a páši = pasem uvázati,
podvázati, gürten. — co komu: meč. Troj.
U. = ujistiti, utvrditi, assekuriren. Ros. —
U., nach und nach abweiden. Vz Upásti.

Upaskuditi co kde, Schaden anrichten.
Mor. Tč.

Upasovati, umgürten. Na Ostrav. Tč.

Úpasť, i, f. = průtrž, kýla, der Bruch.
Leg. Muze (muži) v třěslech ú. trpěti budú