sb157-05 0..8296

38 í

Pass. 887. Ú. v ledviech a v třieslech trpěli.
Pass. 132. — Ú., die Falle. Rk. — Ú. =
propasť. S věže sezřenie veliké úpasti dól
bieše (prospectum habebat in praeceps). BO.

1. Upásti, upasu, upásl, sen, ení; upá-
sati = díl spásti, abweiden; vykrmiti, aus-
füttern, ausmästen; vyzvěděti, ausspähen
(Bern. ); se = napásti se, sich satt weiden.
(Bern. ). — koho: vepře (pasením vykrmiti).
Bern. On ty volky sám upase (nepotřebuje
pomocníka). Us. Šd. Těch krav sám neupa-
seš. Vz U (u sloves). Us. Brt. — se kde.
Bravy tvé tuť sě upasú. BO. Na té louce
se vám krávy neupasou (= nenapasou). —
co čím. Kus louky upas (upásl) kravami.
Na Ostrav. Tč. — komu čeho. Dobytek
ten upásá mně jetele.

2. Upásti = upadnouti, Půh. II. 79. —
kde: na ledě. Us. na Ostrav. Tč. Vz Upad-
nouti.

Upaščekovati koho = uhubovati, aus-
maulen. — se s kým. Na Ostrav. Tč.

Upatentovati co, patentiren. Tč.

Upaťhati se, sich gehend abmüden. Us.
Dch. — čím: cestou.

Upati = upnouti.

Úpatí, n. V ú. za kým běžeti (blízko),
Einem auf der Ferse nachfolgen. Us. Jg. —
Ú. = nejdolejší třetina pohoří, pata, pod-
noží hory, der Fuss. Blř. Město Efesus le-
želo na ú. hory Koressa. Sš. II. 75. (Hý. ).
Vz Hora, Pohoří.

Upaťkati, vz Upackati. U. koho dlaní
po tváři, máslo lžicí. Tč.

Upatlání, n, die Beschmutzung.

Upatlaný; -án, a, o, beschmutzt.

Upatlati = ušpiniti, beschmutzen. Korunk.

Upatosť = upiatosť.
Upatřiti, il, en, ení = spatřiti, erblicken.
Upatřie všichni. Ž. wit. 52. 5. — koho. Č.

Upatý, vz Upiatý.

Upauzovati seno na voze = pavuzon při-
pevniti. Us. V Kunv. Msk. Na Ostrav. Tč.

Upavéziti, il, en, ení = pavézou ozbro-
jiti, beschilden. L.

Upažiti, il, en, ení, der Länge nach durch-
schneiden. — co: okurku. Na Ostrav. Tč.

Upažititi se, il, ění = travou porůsti
(nové), mit Gras bewachsen, ergrünen. Us.

Upéci, upeku, upec, peka (ouc), pekl,
čen, ení; v ob. mluvě: upect, upíct, braten,
backen, ab-. — co: chléb, maso. Jg. Co
srpen neupeče, září nedovaří (vinařské pří-
sloví). Dch. U. hus. Hus I. 227. — co, se
komu. Upekl jí dvě krávy, ostalo jen kus
hlavy; Namluvil ju súsedů pacholek, ona
mu upekla nadívaný vdolek; Spadl s pece
holóbek, roztrhl si žalódek; fuk s holóbkem
do pece, ať se nám tam upeče. Sš. P. 710.,
399., 728. (Tč. ). — co kde: maso na rožni.
Jg. U. maso v troubě na pekáči. Upečechu
beranec na ohni. BO. U. něco při volném
ohni. Us. — se. Maso se již upeklo. Us.
Mohl by se zde jeden upéci (horkem). Ros.
— čeho jak. Upekla chleba po měřici
(z měřice mouky). Us. Brt. — koho jak.
Upekli ho brzo officírem (= udělali). Us.
Msk. — co čím. Že jest vrah a kat mateře
jich a že ji tieni naříkáním upekl, uvařil

i mučil. NB. Tč. 115. — koho za koho.

Dal by se za tebe u. Vz Přímý.

Úpeček, čku, m. = něco upečeného, etwas
Gebratenes, Gebackenes. Na Slov. Bern.

Upečení, n., das Backen, Ausbacken, das
Braten, Ausbraten. U. chleba, masa. Us.

Upečený; -en, a, o, gebacken, gebraten,
abgebraten, ausgebacken. U. chléb, maso.
Us.

Upečetěný; -en, a, o, ge-, besiegelt. Dch.

Upečetiti, il, těn, ění = zapečetiti, ver-
siegeln. V. — co čím: list pečetí. Faukn.

Upěcháč, e, m. (u kožel. ), die Plattstoss-
kugel. Šm.

Upěchati, zastr. = utíkati. Jir.

Upěchovati, ein-, feststampfen. — co
čím: dlažbu beranem (zatlouci). D., Techn.

Upejpáček, čka, upejpal, a, upejpá-
lek, lka, m., der Zierling, Spröde.

Upejpačka, upejpalka, y, f., die Spröde.
D.

Upejpání, n., die Ziererei. Us.

Upejpati se = zdráhati se, sich zieren,
sich spreizen, spröde sein. — se kde. Upejpá
se jako nevěsta za stolem, Sk., jako sedlská
nevěsta, jako panna. Us. — kdy: při jídle,
při pití (nechtíc jísti atd. ).

Upejpavka, y, f. = upejpačka. Koll. Zn.
53.

Upejpavosť, i, f., die Ziererei, Sprödig-
keit.

Upejpavý = upejpající se, der sich zieret,
spröde. U. děvče, holka. D. Vz Nevěsta,
Upejpati se.

Upejznouti, znul a zl, upejzati = ukrad-
nouti, stehlen, wegstippizen. Jg. — co
komu. Jg. Vz Upajznouti.

Úpek, u, m., na Slov. = vedro, die Hitze.
Kd., Hol. Slunéčko hřálo u-kem. Hlč. —
Ú. = výsluní, sonniger Ort. Plk.

Upekařiti, il, en, ení = upéci; jako pekař
si vydělati. Mor. Tč.

Upěkniti, il, en, ění, upěkňovati, ver-
schönern, zieren, schmücken. — co (čím).
Obrana čas. duch. Učenosť ducha otupuje
a společnosť ho upěkňuje. Kmp. — se.
U-kni sě. BO.

Upeku, vz Upéci.

Upelešiti se, il, ení, sich in eine Wild-
höhle einnisten, einlagern. Šm.
Úpělivý = úpěnlivý, úpivý, vz -avý,
Úpěnlivý.

Upěnění, n., das Beschaumtsein.

Upěněný; -ěn, a, o, beschaumt. U. tlama.
Hlas. III. 352.

Upeněžiti, zu Geld machen. Cf. Upení-
žiti.

Úpění, n. = hořekování, die Wehklage,
das Klaggeschrei, Geheul, Wehgeschrei. V.,
Br. Na modlitbách a v úpění k Bohu noc
stráviť. Kom. Ú. pokorné. BR. II. 674. a.

Upěniti, il, ěn, ění; upěňovati, beschäu-
men, aufschäumen, mit Schaum bedecken. —
co: smetanu (míchaje v pěnu obrátiti).

Upenížiti, il, en, ení, zu Geld machen. —
co. Žid i hnůj upeníží. Mor. Tč.

Úpěnlivě, kläglich, seufzend. U. někoho
prositi, Us., naříkati, plakati. Zlob.

Úpěnlivosť, i, f., klägliche Beschaffen-
heit. Bern.