Předchozí (380)  Strana:381  Další (382) |
|
|||
38 í
|
|||
|
|||
Pass. 887. Ú. v ledviech a v třieslech trpěli.
Pass. 132. — Ú., die Falle. Rk. — Ú. = propasť. S věže sezřenie veliké úpasti dól bieše (prospectum habebat in praeceps). BO. 1. Upásti, upasu, upásl, sen, ení; upá-
sati = díl spásti, abweiden; vykrmiti, aus- füttern, ausmästen; vyzvěděti, ausspähen (Bern. ); se = napásti se, sich satt weiden. (Bern. ). — koho: vepře (pasením vykrmiti). Bern. On ty volky sám upase (nepotřebuje pomocníka). Us. Šd. Těch krav sám neupa- seš. Vz U (u sloves). Us. Brt. — se kde. Bravy tvé tuť sě upasú. BO. Na té louce se vám krávy neupasou (= nenapasou). — co čím. Kus louky upas (upásl) kravami. Na Ostrav. Tč. — komu čeho. Dobytek ten upásá mně jetele. 2. Upásti = upadnouti, Půh. II. 79. —
kde: na ledě. Us. na Ostrav. Tč. Vz Upad- nouti. Upaščekovati koho = uhubovati, aus-
maulen. — se s kým. Na Ostrav. Tč. Upatentovati co, patentiren. Tč.
Upaťhati se, sich gehend abmüden. Us.
Dch. — čím: cestou. Upati = upnouti.
Úpatí, n. V ú. za kým běžeti (blízko),
Einem auf der Ferse nachfolgen. Us. Jg. — Ú. = nejdolejší třetina pohoří, pata, pod- noží hory, der Fuss. Blř. Město Efesus le- želo na ú. hory Koressa. Sš. II. 75. (Hý. ). Vz Hora, Pohoří. Upaťkati, vz Upackati. U. koho dlaní
po tváři, máslo lžicí. Tč. Upatlání, n, die Beschmutzung.
Upatlaný; -án, a, o, beschmutzt.
Upatlati = ušpiniti, beschmutzen. Korunk.
Upatosť = upiatosť.
Upatřiti, il, en, ení = spatřiti, erblicken. Upatřie všichni. Ž. wit. 52. 5. — koho. Č. Upatý, vz Upiatý.
Upauzovati seno na voze = pavuzon při-
pevniti. Us. V Kunv. Msk. Na Ostrav. Tč. Upavéziti, il, en, ení = pavézou ozbro-
jiti, beschilden. L. Upažiti, il, en, ení, der Länge nach durch-
schneiden. — co: okurku. Na Ostrav. Tč. Upažititi se, il, ění = travou porůsti
(nové), mit Gras bewachsen, ergrünen. Us. Upéci, upeku, upec, peka (ouc), pekl,
čen, ení; v ob. mluvě: upect, upíct, braten, backen, ab-. — co: chléb, maso. Jg. Co srpen neupeče, září nedovaří (vinařské pří- sloví). Dch. U. hus. Hus I. 227. — co, se komu. Upekl jí dvě krávy, ostalo jen kus hlavy; Namluvil ju súsedů pacholek, ona mu upekla nadívaný vdolek; Spadl s pece holóbek, roztrhl si žalódek; fuk s holóbkem do pece, ať se nám tam upeče. Sš. P. 710., 399., 728. (Tč. ). — co kde: maso na rožni. Jg. U. maso v troubě na pekáči. Upečechu beranec na ohni. BO. U. něco při volném ohni. Us. — se. Maso se již upeklo. Us. Mohl by se zde jeden upéci (horkem). Ros. — čeho jak. Upekla chleba po měřici (z měřice mouky). Us. Brt. — koho jak. Upekli ho brzo officírem (= udělali). Us. Msk. — co čím. Že jest vrah a kat mateře jich a že ji tieni naříkáním upekl, uvařil |
i mučil. NB. Tč. 115. — koho za koho.
Dal by se za tebe u. Vz Přímý.
Úpeček, čku, m. = něco upečeného, etwas
Gebratenes, Gebackenes. Na Slov. Bern. Upečení, n., das Backen, Ausbacken, das
Braten, Ausbraten. U. chleba, masa. Us. Upečený; -en, a, o, gebacken, gebraten,
abgebraten, ausgebacken. U. chléb, maso. Us. Upečetěný; -en, a, o, ge-, besiegelt. Dch.
Upečetiti, il, těn, ění = zapečetiti, ver-
siegeln. V. — co čím: list pečetí. Faukn. Upěcháč, e, m. (u kožel. ), die Plattstoss-
kugel. Šm. Upěchati, zastr. = utíkati. Jir.
Upěchovati, ein-, feststampfen. — co
čím: dlažbu beranem (zatlouci). D., Techn. Upejpáček, čka, upejpal, a, upejpá-
lek, lka, m., der Zierling, Spröde. Upejpačka, upejpalka, y, f., die Spröde.
D. Upejpání, n., die Ziererei. Us.
Upejpati se = zdráhati se, sich zieren,
sich spreizen, spröde sein. — se kde. Upejpá se jako nevěsta za stolem, Sk., jako sedlská nevěsta, jako panna. Us. — kdy: při jídle, při pití (nechtíc jísti atd. ). Upejpavka, y, f. = upejpačka. Koll. Zn.
53. Upejpavosť, i, f., die Ziererei, Sprödig-
keit. Upejpavý = upejpající se, der sich zieret,
spröde. U. děvče, holka. D. Vz Nevěsta, Upejpati se. Upejznouti, znul a zl, upejzati = ukrad-
nouti, stehlen, wegstippizen. Jg. — co komu. Jg. Vz Upajznouti. Úpek, u, m., na Slov. = vedro, die Hitze.
Kd., Hol. Slunéčko hřálo u-kem. Hlč. — Ú. = výsluní, sonniger Ort. Plk. Upekařiti, il, en, ení = upéci; jako pekař
si vydělati. Mor. Tč. Upěkniti, il, en, ění, upěkňovati, ver-
schönern, zieren, schmücken. — co (čím). Obrana čas. duch. Učenosť ducha otupuje a společnosť ho upěkňuje. Kmp. — se. U-kni sě. BO. Upeku, vz Upéci.
Upelešiti se, il, ení, sich in eine Wild-
höhle einnisten, einlagern. Šm. Úpělivý = úpěnlivý, úpivý, vz -avý, Úpěnlivý. Upěnění, n., das Beschaumtsein.
Upěněný; -ěn, a, o, beschaumt. U. tlama.
Hlas. III. 352. Upeněžiti, zu Geld machen. Cf. Upení-
žiti. Úpění, n. = hořekování, die Wehklage,
das Klaggeschrei, Geheul, Wehgeschrei. V., Br. Na modlitbách a v úpění k Bohu noc stráviť. Kom. Ú. pokorné. BR. II. 674. a. Upěniti, il, ěn, ění; upěňovati, beschäu-
men, aufschäumen, mit Schaum bedecken. — co: smetanu (míchaje v pěnu obrátiti). Upenížiti, il, en, ení, zu Geld machen. —
co. Žid i hnůj upeníží. Mor. Tč. Úpěnlivě, kläglich, seufzend. U. někoho
prositi, Us., naříkati, plakati. Zlob. Úpěnlivosť, i, f., klägliche Beschaffen-
heit. Bern. |
||
|
|||
Předchozí (380)  Strana:381  Další (382) |