sb157-05 0..8296

383

oč: o trn. Ros. — co: kus kamene (odpích-
nouti). Us. — kde: myš klackem v díře u.
Us.

Upíječ, e, m., der Abtrinker.

Upíječka, y, f., die Abtrinkerin.

Upíjení, n., das allmählige Austrinken.

Upíjený; -en, a, o, allmählig ausgetrun-
ken. Běhal jako u-né vejce (= rychle, jako
vejce rychle vytéká, když se narazí). U Ry-
chnova. Dbv., Hsp.

Upíjeti, 3. os. pl. -ejí, upíjej, el, en, ení;
upiti, upiji a upím, upij, upije(íc), il, it, ití;
upívati, upívávati = odpiti, ab-, wegtrinken;
opiti, betrinken, berauschen; pitím přemoci,
Jemanden übertrinkeu. Jg. — co = zne-
náhla vypiti. Rk. — čeho: vína., Ros. Sv.
Lucie noci upije (od ¹³/₁₂. dne již neubývá),
an Lutze thut der Tag stutze. Dch. — od-
kud. Upij z té sklenice. Us. — koho, se
= opiti; pitím přemoci. D., Ros. — se kde:
v hospodě. Rad. zv. — sobě: připíjeti si,
hodně píti, einen Trunk nach dem andern
behaglich thun. Jg. — se čím: bídami. Vz
Ochmeliti. Č. M. 181.

Upikati, upičkati = poscati, beseichen. —
se kam: na stůl. Aesop.

Upiliti, il, en, ení = upilovati. Na Slov.

Upíliti, il, en, ení, upilovati (s měkkým l),
sich beeilen, sich befleissen. — si čeho:
času, durch Fleiss Zeit gewinnen. Mor. Tč.

Upilovati = pilou odníti, ab-, wegfeilen,
ab-, wegsägen. — co komu: rohy (poko-
řiti ho). Mus. — co čím: pilníkem. — U.,
vz Upíliti.

Upínati, vz Upnouti.

Upípati, upiplati = ušpiniti, beschmut-
zen. Ros.

Upiplaný; -án, a, o, beschmutzt. U. dítě.
Ros.

Upiplati, beschmutzen, besudeln. — co,
se čím: blátem. — U. něco, tändelnd, lang-
sam zu Stande bringen. Us.

Upiprati = upaprati. Na Ostrav. Tč.

Upír, a, m., upěřice, e, f., der Vampyr,
Blutsauger, pteropus. O původu vz Mz. 86.
Vz více v S. N. U., ssavec z řádu letounův
upírovitých. U-ři, istiophora, mají na nose
blánité výrůstky buď v podobě listu neb
řas: vrápenec podkovní, řasonos upír. Vz
Frč. 394., Schd. II. 393., Sbtk. 84. —85., 100.,
123., 186., 269. U. jedlý, pteropus edulis,
černolícní, phaiops, šerohlavý, poliocepha-
lus, obecný, vulgaris, červenokrký, rubri-
collis, hnědý, Dussumieri, larevnatý, larva-
tus, bledý, stramineus, aegyptský, aegyptia-
cus, objímavý, amplexicaudatus, opláštěný,
palliatus. Ssav. 180. — U. = příšera noční,
která v rozličných podobách z hrobu vy-
cházejíc z lidí spících krev vyssává S. N.

Upírač, e, upíratel, e, m., der Leugner.
Mach., Měst. bož. I. 254.

Upírání, n, das Leugnen, die Ableug-
nung. Dch.

Upíraný; -án, a, o, geleugnet.
Upírati, vz Upříti, Uprati.
Upíravosť, i, f., die Leugnungssucht.
Upíravý, leugnungssüchtig.
Upířice, e, f., das Weibchen eines Vam-
pyrs. Kln. Bs. 207. Cf. Upěřice, Upír.

Upírovitý = k upíru podobný, vampyr-
artig. Krok.

Úpis, u, m., upsání, die Verschreibung,
der Revers. Us. Ú. od sebe dáti; ú. vydati;
ú. na sboření, Demolirungsrevers, m., J. tr.
Ú. dlužní (stavovský, městský, vídeňské
banky), die Schuldverschreibung, Obliga-
tion, Nz.; kniha státních ú-sů; účet z ú-sů;
výpravna úpisů. Šp. Ú. zástavní, pokladní.
Šm. Ú. peněžný (bankové upsání), Bank-
obligation, f., ú. dvorské komory (dluhový),
Hofkammerobligation, Nz.; ú. na obdržení,
Empfangsbestätigung. Dch. Úpis prioritní,
Prioritätsobligation. Ú-sy prioritní = úpisy
akciové, jejichžto vlastníci či věřitelé akci-
ové společnosti mají přednosť na zaplacení
jich před akcionáři, kdyby společnosť na-
dělala dluhů. Skř. Obé beze všeho úpisu
bylo ve skutečném užívání. Ddk. IV. 314.

— U. = odpis, odtažení od dluhu, die Ab-
schreibung. Us. Berg.

Upísařiti, il, en, ení, durch Schreiberei
sich verdienen. — si co. Mor. Tč.

Upísati = upsati. Mor. Tč.

Upískaný. U-ná ako sviňa, schmutzig.
Slov. Mt. S. Vz Upískati.

Upískati, upištěti, upískotati = pískaje
unaviti, müde pfeifen. Kuřata se upískají.
Us. Šd. — se na čem: se na píščalce. Mor.
Tč. — U. m.: uplískati, bespritzen, beschmut-
zen. Na Slov.

Upíšati = poscati. Na Slov. Bern.

Upiti, vz Upíjeti.

Upíti, vz Upnouti.

Úpiti = úpěti. Hr. rk. 437.

Upití, n., das Abtrinken. — U. = napití,
opilosť, die Trunkenheit. Bern.

Upitvořiti, il, en, ení, schlecht ausführen.

— co. Na Ostrav. Tč.

Upitý; -it, a, o = odpitý, abgetrunken;
opilý, betrunken. Bern.

Upizgřený; -en, a, o =uslintaný, ušmou-
raný, uskřítaný. Je celý u. Mor. Šd.

Upiznúti koho pjasťú po hlavě, ihm
einen Schlag geben. Mor. Tč.

Upižlati, mit einem stumpfen Messer
schlecht abschneiden. Vz Pižlati. — co čím:
kudlou.

Upjantiti, upjantati, verfitzen. Mor. Tč.

Upjati = upnouti.

Upjatý; -at, a, o, zugeknöpft; gespannt.
Činila-li sem já s tebú, u-ta sem byla tebú,
jak to dřevo tvrdú kůrú. Sš. P. 17. Jeho
slova naslouchal vždy s u-tou pozorností.
Ddk. IV. 48. (Tč. ). Vz Upiatý.

Uplácaný; -án, a, o, vz Uplácati. Ten
kůň je jako u-ný = tlustý. Us. u Litomš.
Bda.

Uplácati, upláskati, uplískati, upleskati,
plätschen. — co: mlat. Jg. Sobě chalupu
u., zusammenpatzen. Ros. — co čím: mlat
palicí. — co z čeho.

Uplacení, uplácení = odplácení, die Ab-
zahlung. Hned po korunování všecky ty
země i zápisy navráceny buďte beze všeho
uplacení svrchupsaných peněz. Arch. IV.
492. — čeho: dluhu. Kram. — U. = po-
rušení platem, die Bestechung. D. Vždyť
to neděláme z uplácení (um zu bestechen).

Us. Vk.