Předchozí (383)  Strana:384  Další (385) |
|
|||
384
|
|||
|
|||
Uplacený; uplacen, a, o; uplácený, uplá-
cen, a, o = odplacený, bezalt, abgezalt. U. dluh. — U. = penězi porušený, bestochen, bezalt. U. obhájce, Sych., hlídač, Us., soudce. J. tr. Upláceti, vz Uplatiti.
Uplacování, n., vz Uplacení.
Uplacovaný, vz Uplacený.
Uplacovati, vz Uplatiti.
Uplahočiti, il, en, ení = plahočením uma-
zati, nach sich ziehend beschmutzen. — se = plahočením se unaviti. — se kde. Dobytek v blátě, na špatné pastvě se upla- hočí. Puch. Úplach, a, m., ein Verscheuchter. L.
Upláchnouti, vz Upláknouti.
Upláchnutí, n., das Durchgehen. Us.
Dch. Uplakaný; -án, a, o, abgeweint, ver-
weint. U. oči. Dch. Milá Hanka pri mladom zaťovi u-ná, smutná sedí, akoby jej boly kury chlieb pojedly. Er. Sl. čít. 68. Hybaj dcero u-ná, néseš (nejsi) mýho doma hodná; Pod březinú miuá upuakaná byua; A já stojím sama všecka u-ná; Vysedla si do okénka, viděla Míšenku, měl on očka u-né jak zralú višenku; K fojtovi je cesta dolo- vaná, sedí tam má milá u-ná; Za našimi humny vika nesečena, stoji tam děvucha cela u-na. Sš. P. 113., 201., 202, 216., 264., 355. (Tč. ). — jak: oči u-né do krvava. Us. Uplakati, uplači, al, án, ání, müde wei-
nen, aus-, verweinen. — se. D. — se jak: do krvava. Us. Upláknouti, knul a kl, ut, utí; uplako-
vati = pláknutím ubírati, vymílati, aus-, wegspülen. — co. Voda kameny uplakuje. Br. — U. = utéci, Reisaus nehmen, ent- schwinden, verschwinden, wegschleichen, davon-, weglaufen, durchbrennen, sich aus dem Staub machen, ausbrechen, durchgehen, das Weite suchen. Dch. Cf. Uplouchnouti. — komu s čím odkud. Zloděj jim upláchl z domu. Šd., Bkř. Uplaněti, ěl, ění = zplaněti, zdivočeti,
verwildern. D. Uplanetovati co komu odkud: z ruky,
prophezeien. Ostrav. Tč. Uplaniti, il, ěn, ění, uplaňovati, ebnen.
— komu co: dráhu. Sš. Bs. 205. Upláskati = uplácati, zuplätschen; zu-
sammenpatzen. — co komu: sobě chalupu z bláta. Ros. — U., ersinnen, erplauschen. — co na koho; se s kým o čem. Us. Tč. Uplastati, uplastovati = ukonati, una-
viti, ermüden. Na Slov. Bern. Uplašený; -en, a, o, ver-, aufgescheucht,
scheu. U. kavky. Hdk. Uplašiti, il, en, ení, uplašovati, ver-, weg-
scheuchen. Us. — koho: zvěř. — čím: střelbou. Úplat, u, m. = uplacení, mzda, die Zah-
lung. Vus. — Ú., agio, das Aufgeld, die Zuzahlung. Kram. Úplata, y, f. = uplacení, die Belohnung.
Berg. exc. Uplátati, flicken. — co čím: kalhoty
novými latami. Mor. Tč. |
Úplatek, tku, m. = uplacení, mzda, der
Lohn, Preis, die Bezalung, das Handgeld. Budoucí věci bez ú-tku lidem oznamovala. V. Z ú-tku něco činiti. Us. Která z ú-tku každému svolí. V. Řečník jest osoba, která před soudem z jistého u-tku pře vede. Kol. 19. Že židé beze všeho ú-tku hned zase navracovati mají (věci) beze vší odpornosti. Zř. F. I. Chceme, aby svobodně ta přísaha byla činěna bez všelikého ú-tku, aby tím snáze pravda v soudích se prosvítila. CJB. 397. Pokudž by ten pán gruntu k verky dostatkem dříví ku potřebám horním pod zemí bez všelikého úplatku opatřiti mohl. Nar. o h. a k. Ú. někomu dáti. Zb. (1414. )., Har. Pakliby kúpil věda, že jest kradeno, tehda netoliko to aby zase bez ú-tku na- vrátil, ale aby své k tomu ztratil. Arch. IV. 423. Že nám chce beze všech peněz a beze všeho úplatku ty všecky vsi zápisné vrátiti. Ib. V. 548. (Šd. ). — Ú. = co se dává k po- rušení někoho, das Geschenk, die Bestechung, Spendung, Sporteln. Na ú-tky se neohlé- dati. V. Úplatky někoho porušiti. Kron. mos. Na ú-tky nedbati. Sych. Po ú-tcích dychtiti. Br. Za ú. něco učiniti. Us. I Míšně obléhal a zmocnil se jí skrze ú-ky; Věčina knížat, vzavši prý u-ky od knížete polského, usnesla se ho propustiti; Získaltě náklad- nými ú-ky knížete Bořivoje; Jindřich V., ú-kům velice přístupný. Ddk. II. 62., 80., 379., 395. (Tč. ). Za to ode všech lidí ú-tky berú. Vš. Jir. 161. Úředníci za to od lidí k živnosti své penieze a ú-tky berú. Ib. 162. Uplatenství, n. = úplatnosť. Jg.
Uplatitel, e, m., der Bestecher.
Uplatitelnosť, i, f., die Bestechlichkeit.
Uplatitelný, bestechlich.
Uplatiti, il, cen, ení (na Slov. těn, ění);
upláceti, plácej, el, en, ení (na. Slov. těn, ění); uplacovati = odplatiti, abzahlen, nach und nach bezahlen; placením dosíci, kou- piti, porušiti koho, erkaufen, bestechen, durch Zahlung gewinnen. Jg. — co, koho: dluh, Us., soudce. Ros. — Bart. 90. Židé to vždycky u-li Dač. I. 204. — čím: penězi, Us., stříbrem a zlatem. Reš. — komu. Br. Rozumějíce, že jim oni dobře u-tí a dobrý koláč dadí. BR. II. 133. a. — čeho: dluhů (částku). Us. Toho (dluhu) máme spolu uplacovati. Arch. II. 317. — oč. Kdoby o bezhrdlí druhého uplácel. Er. Úplatlivosť, i, f. = úplatnosť.
Úplatlivý = úplatný.
Úplatní, Lohn-; Besteehungs-. Ú. peníz.
Úplatnice, e, f., die Lohnarbeiterin. Jg.
Úplatník, a, m. = z úplatu pracující,
der Lohnarbeiter, Miethling; 2. kdo úplatky dává, der Bestecher. D. Úplatnosť, i, f., die Bestechlichkeit, Be-
stecherei. Plk. Úplatný, úplatlivý = dající se uplatiti,
bestechlich; čím se uplácí, Besteehungs-. Ú. peníz. Jg. Úplav, u, m. = odtok, der Abfluss. —
Ú. čmýry, der Monatsrfluss. — Ú., der Sa- menfluss. — Ú., der Ausguss. — Ú., der Kanal. |
||
|
|||
Předchozí (383)  Strana:384  Další (385) |