sb157-05 0..8296

384

Uplacený; uplacen, a, o; uplácený, uplá-
cen, a, o = odplacený, bezalt, abgezalt. U.
dluh. — U. = penězi porušený, bestochen,
bezalt. U. obhájce, Sych., hlídač, Us., soudce.
J. tr.

Upláceti, vz Uplatiti.

Uplacování, n., vz Uplacení.

Uplacovaný, vz Uplacený.

Uplacovati, vz Uplatiti.

Uplahočiti, il, en, ení = plahočením uma-
zati, nach sich ziehend beschmutzen. —
se = plahočením se unaviti. — se kde.
Dobytek v blátě, na špatné pastvě se upla-
hočí. Puch.

Úplach, a, m., ein Verscheuchter. L.

Upláchnouti, vz Upláknouti.

Upláchnutí, n., das Durchgehen. Us.
Dch.

Uplakaný; -án, a, o, abgeweint, ver-
weint. U. oči. Dch. Milá Hanka pri mladom
zaťovi u-ná, smutná sedí, akoby jej boly
kury chlieb pojedly. Er. Sl. čít. 68. Hybaj
dcero u-ná, néseš (nejsi) mýho doma hodná;
Pod březinú miuá upuakaná byua; A já
stojím sama všecka u-ná; Vysedla si do
okénka, viděla Míšenku, měl on očka u-né
jak zralú višenku; K fojtovi je cesta dolo-
vaná, sedí tam má milá u-ná; Za našimi
humny vika nesečena, stoji tam děvucha
cela u-na. Sš. P. 113., 201., 202, 216., 264.,
355. (Tč. ). — jak: oči u-né do krvava. Us.

Uplakati, uplači, al, án, ání, müde wei-
nen, aus-, verweinen. — se. D. — se jak:
do krvava. Us.

Upláknouti, knul a kl, ut, utí; uplako-
vati = pláknutím ubírati, vymílati, aus-,
wegspülen. — co. Voda kameny uplakuje.
Br. — U. = utéci, Reisaus nehmen, ent-
schwinden, verschwinden, wegschleichen,
davon-, weglaufen, durchbrennen, sich aus
dem Staub machen, ausbrechen, durchgehen,
das Weite suchen. Dch. Cf. Uplouchnouti. —
komu s čím odkud. Zloděj jim upláchl
z domu. Šd., Bkř.

Uplaněti, ěl, ění = zplaněti, zdivočeti,
verwildern. D.

Uplanetovati co komu odkud: z ruky,
prophezeien. Ostrav. Tč.

Uplaniti, il, ěn, ění, uplaňovati, ebnen.
— komu co: dráhu. Sš. Bs. 205.

Upláskati = uplácati, zuplätschen; zu-
sammenpatzen. — co komu: sobě chalupu
z bláta. Ros. — U., ersinnen, erplauschen.
— co na koho; se s kým o čem. Us.
Tč.

Uplastati, uplastovati = ukonati, una-
viti, ermüden. Na Slov. Bern.

Uplašený; -en, a, o, ver-, aufgescheucht,
scheu. U. kavky. Hdk.

Uplašiti, il, en, ení, uplašovati, ver-, weg-
scheuchen. Us. — koho: zvěř. — čím:
střelbou.

Úplat, u, m. = uplacení, mzda, die Zah-
lung. Vus. — Ú., agio, das Aufgeld, die
Zuzahlung. Kram.

Úplata, y, f. = uplacení, die Belohnung.
Berg. exc.

Uplátati, flicken. — co čím: kalhoty
novými latami. Mor. Tč.

Úplatek, tku, m. = uplacení, mzda, der
Lohn, Preis, die Bezalung, das Handgeld.
Budoucí věci bez ú-tku lidem oznamovala.
V. Z ú-tku něco činiti. Us. Která z ú-tku
každému svolí. V. Řečník jest osoba, která
před soudem z jistého u-tku pře vede. Kol.
19. Že židé beze všeho ú-tku hned zase
navracovati mají (věci) beze vší odpornosti.
Zř. F. I. Chceme, aby svobodně ta přísaha
byla činěna bez všelikého ú-tku, aby tím
snáze pravda v soudích se prosvítila. CJB.
397. Pokudž by ten pán gruntu k verky
dostatkem dříví ku potřebám horním pod
zemí bez všelikého úplatku opatřiti mohl.
Nar. o h. a k. Ú. někomu dáti. Zb. (1414. ).,
Har. Pakliby kúpil věda, že jest kradeno,
tehda netoliko to aby zase bez ú-tku na-
vrátil, ale aby své k tomu ztratil. Arch. IV.
423. Že nám chce beze všech peněz a beze
všeho úplatku ty všecky vsi zápisné vrátiti.
Ib. V. 548. (Šd. ). — Ú. = co se dává k po-
rušení někoho, das Geschenk, die Bestechung,
Spendung, Sporteln. Na ú-tky se neohlé-
dati. V. Úplatky někoho porušiti. Kron.
mos. Na ú-tky nedbati. Sych. Po ú-tcích
dychtiti. Br. Za ú. něco učiniti. Us. I Míšně
obléhal a zmocnil se jí skrze ú-ky; Věčina
knížat, vzavši prý u-ky od knížete polského,
usnesla se ho propustiti; Získaltě náklad-
nými ú-ky knížete Bořivoje; Jindřich V.,
ú-kům velice přístupný. Ddk. II. 62., 80.,
379., 395. (Tč. ). Za to ode všech lidí ú-tky
berú. Vš. Jir. 161. Úředníci za to od lidí
k živnosti své penieze a ú-tky berú. Ib.
162.

Uplatenství, n. = úplatnosť. Jg.

Uplatitel, e, m., der Bestecher.

Uplatitelnosť, i, f., die Bestechlichkeit.

Uplatitelný, bestechlich.

Uplatiti, il, cen, ení (na Slov. těn, ění);
upláceti, plácej, el, en, ení (na. Slov. těn,
ění); uplacovati = odplatiti, abzahlen, nach
und nach bezahlen; placením dosíci, kou-
piti, porušiti koho, erkaufen, bestechen, durch
Zahlung gewinnen. Jg. — co, koho: dluh,
Us., soudce. Ros. — Bart. 90. Židé to
vždycky u-li Dač. I. 204. — čím: penězi,
Us., stříbrem a zlatem. Reš. — komu. Br.
Rozumějíce, že jim oni dobře u-tí a dobrý
koláč dadí. BR. II. 133. a. — čeho: dluhů
(částku). Us. Toho (dluhu) máme spolu
uplacovati. Arch. II. 317. — oč. Kdoby
o bezhrdlí druhého uplácel. Er.

Úplatlivosť, i, f. = úplatnosť.

Úplatlivý = úplatný.

Úplatní, Lohn-; Besteehungs-. Ú. peníz.

Úplatnice, e, f., die Lohnarbeiterin. Jg.

Úplatník, a, m. = z úplatu pracující,
der Lohnarbeiter, Miethling; 2. kdo úplatky
dává, der Bestecher. D.

Úplatnosť, i, f., die Bestechlichkeit, Be-
stecherei. Plk.

Úplatný, úplatlivý = dající se uplatiti,
bestechlich; čím se uplácí, Besteehungs-. Ú.
peníz. Jg.

Úplav, u, m. = odtok, der Abfluss. —
Ú. čmýry, der Monatsrfluss. — Ú., der Sa-
menfluss. — Ú., der Ausguss. — Ú., der
Kanal.