sb157-05 0..8296

385

Uplavati, vz Uplouti. Mé peníze upla-
valy. Er.

Uplavení, n., die Abschwemmung. Hdk.
L. k. 55.

Uplavený; -en, a, o, abgeschwemmt. Us.

Úplaví, n. = úplavice. Na Slov.

Úplavice, e, f. = běhavka, červená nemoc,
červenka, chvístačka, plynutosť, úplavka, der
Durchfall, Bauchfluss, Durchlauf, die Ruhr,
dysenteria. V. Ú. červená, černá, močová
(scavka). Us. Ú. asijská (cholera), domácí,
močová cukrová (močení cukru, die Zucker-
ruhr, glycosuria), močová bezchutná, dia-
betes insipidus. Nz. lék. Umřel na ú-ci. V.
Cf. Nemoc, Průjem. V MV. nepravá glossa.
Pa.

Úplavičník, u, m. = plesnivec chlumný,
filago montana. Slb. 437.

Úplavičný, Ruhr-. Ú. nemoc. Pal. Dj.
III. 1. 74.

Uplaviti, il, en, ení = vyplaviti, ab-
schwemmen. — koho: koně. Us. — U. =
uplouti, wegschiffen, schiffend zurücklegen.

— co kdy. U. v hodině tři míle. Ros. —
U. = na moři unésti, zu Schiffe wegführen.

— co komu. Kupci pannu mú mi uplavili.
Biancof. 62. — jak: po vodě. Us. Tč.

Úplavka, y, f. = úplavice. — Ú. zimná,
die Gallenruhr. Ja.

Úplaz, u, m., na Slov. = oknu u stodoly,
das Scheuerfenster. Plk. — Ú. = nesnadno
dostupné místo v horách. Na Slov. S. N. —
Ú. = úžina. Plk. Úplazy = při orání pře-
skočené rýhy. Na Želivsku. Sř.

Uplaziti, il, ení = ulézti, erkriechen. —
co: cestu kam. Us. Tč.

Uplemeniti se, il, ění = podařiti se,
wohlgerathen. Brambory se u-ly. Us. —
kde: v suché půdě. Us.

Upleniti, il, ěn, ění, upleňovati = uko-
řistiti, porobiti, zajati, erbeuten, unterwer-
fen. — co kam. Mne ve službu svou u-nil.
Sš. I. 81. (Hý. ).

Upleskati, uplesknouti, sknul a skl, ut,
utí; upleštiti, il, ěn, ění = plesknouti, ab-
klatschen; špatně udělati, zusammenpatzen;
usaditi, wohin setzen. Jg. — co komu:
sobě chalupu. Us. — koho jak. Ten kůň
je, jakoby ho z másla u-kal. Ksm. Někoho
po tváři u. Us. Tč. — co čím kde: prádlo
pleskačem na pleskatém kameni. Mor. Tč.
Máslo lžicí. Us.

Upleskotati se kde: ve vodě, stark
plätschern. Mor. Tč.
Uplesněti = uplesnivěti. Na Ostrav. Tč.
Uplesnivěti, ěl, ění, verschimmeln. Ros.

— kde: ve sklepě.

Uplésti, upletu, upleť, -pleta (ouc), tl,
ten, ení; uplétati, upletávati = pletením zho-
toviti, flechten, stricken; zaplésti, ver-, um-
stricken; zosnovati, abkarten, anzetteln, ver-
abreden. — co komu: věnec, plot, košík,
punčochy. Us. Upletl ho co pavouk mouchu
(zapletl, přemluvil). Co s tém prótím dělati
budem ? Upleteme si pěknó zahrádku. Sš.
P. 674. — co na koho: na sebe metlu, na
sebe bič. Dch., Kšá, — co kde. Upletli to
mezi sebou (zosnovali). Us. — se v co.
Lakomci v mnohé bolesti se upletli. Stav.

svob. Mnozí upletli se v mnohé bolesti;
Opustiv úřad kněžský upletl si se v úřad
světský, jenž na kněze nesluší. Hus I. 437.,
III. 243. (Tč. ). — se s kým, gehörig plau-
schen. Na Ostrav. Tč. — co z čeho: věnce
z kvítí.

Uplestiti, vz Upleskati.

Úplet, u, m. = něco upleteného, das Ge-
flechte, die Flechte, Bestrickung, Umschlin-
gung, der Kranz, das Band, Výb. I. 338.;
cop, der Haarzopf. Jg., Arch. Na svej hlavě
úplet jeden rozpletši a rozmetavší prameny
(jmá) řéci: Opovídaju, že sem podávena.
Kn. rož. čl. 228.

Úpleť, é, f. = teneto. Hned ji (myšlénku)
lapí v svoji duši a slov sladkých do ú-tě
upoutá ji v samoletě. Hdk. C. 191.

Upletení, n., das Geflecht.

Upletený; -en, a, o, geflochten, gestrickt.
Most z prutův u-ný, tak zvaný most rohoží,
hať, hatě. Ddk. IV. 258.

Upleti, upleji, el, et, etí = vypleti, durch-,
ausjäten. Jg. — čeho kde proč: trávy
v zelí pro krávy na večer. Us. Tč. — U. =
ukradnouti, stehlen. Na Slov. Bern.

Upletí, n., die Ausjätung. — U. = ukra-
dení, die Stehlung. Slov. Bern.

Upletý; -et, a, o, ausgejätet. — U., ge-
stohlen. Na Slov.

Uplhoniti, il, ěn, ění = udupati, zer-
stampfen. V Krkonš. Kb.

Uplíhati = pošpiniti, beschmutzen, be-
schlumpern. Košile vykasovali, aby jich ne-
uplíhali a nezasmýkali. Ler. — co, se čím.
Scip.

Uplískati; uplísknouti, knul a kl, ut,
utí = ustříkati, bespritzen. — co čím: blá-
tem. — U. = uplácati, zusammenpatzen. —
co komu: sobě chalupu. Us.

Upliskyřiti se, Blasen bekommen. Noha
se u-la. Na Ostrav. Tč.

Uplísniti, il, ěn, ění = vyhubovati, aus-
schelten, anfahren. — koho. Jg.

Upliti, pliji, il, it, ití; uplinouti, upliv-
nouti, vnul a vl, ut, utí; uplvati a uplivati
= plije unečistiti, an-, bespeien, bespucken,
an-, begeifern. — koho. Br., Hus I. 182. —
se. Ros. — co: pohlavek (žertem), ein Kopf-
stück geben. U N. Bydž. Kšť.

Uplkanosť, i, f., die Geschwätzigkeit,
Plauderhaftigkeit. U Olom. Sd.

Uplkaný; -án, a, o, geschwätzig, plauder-
haft. Mor. Sd. U. plkoš. Mor. Sd., Brt., Šd.

Uplknouti = zaklepnouti. — co: vejce.
Mor. Šd.

Úpln, u, m., na Slov. = úplněk, ňku, m.,
die Fülle, Vollheit, das Vollsein. Bern. Mě-
síc byl v úplně. Troj.

Úplně = zúplna, dokonale, plně, völlig,
ganz und gar. Ú. někomu věřiti. Troj. Sud
úplně naplniti. Us. — Ú. = zevrub, genau.
Kom. Ú vlastní jeho slova, ipsissima verba;
Důkaz ú. platný. Dch. Otroby ú. napité,
vollgesaugt. Šp. Poněvadž to svědomie
o tom, což ona žaluje, úplně a jasně nevy-
znává, nemóž tiem při obdržeti. NB. Tč.
168. I zdáť se, že toho času neměl již ú.
po ruce své starší zápisky. Ddk. IV. 122.
Tomu jest ke 30 letům, ač ú. není. Brt. S.
67. A tomu již rok minul, že kšeftovník