Předchozí (385)  Strana:386  Další (387) |
|
|||
386
|
|||
|
|||
umřel a kšeft ú. došel. Arch. V. 357. Pla-
tili rozdílně, počnúce od tohoto listu dánie úplně přes rok pořád zběhlý, puol osmy hřivny. 1467. Týž ú. týmž póhonem pohoní Bedřicha: Toho mi jest ú. nezpravil. Půh. I. 190., II. 93. (Tč. ). Tehdy ú. vzvieme, kto jest...; Věříme člověku, ale ne tak úplně jakžto Bohu. Hus I. 152., III. 291. (Tč. ). Úplněk, ňku, m., náplněk, náplň, der
Vollmond. Zítra máme ú. (měsíce). Us. Na ú-ku dáme se do setí. Sych. — Ú. = vůbec plnosť, die Fülle. Ú. královského lesku. Ráj. Úplniti, il, ěn, ění, uplňovati = naplniti,
füllen. Bern. Úplno. Do úplna, zúplna = úplně, völ-
lig. Zúplna jest mu 10 let. Us. Z úplna něco vypsati. Us. Úplnomocniti, il, ěn, ění, bevollmäch-
tigen. Us. Jg. — koho čím k čemu. Úplnosť, i, f. = plnosť, doplněnosť, die
Völle, Völligkeit, Vollständigkeit, Vollzäh- ligkeit. Ú. měsíce. — Ú. = zevrubnosť, die Vollständigkeit, Genauigkeit. D. Úplný = celý, zevrubný, dokonalý, voll-
ständig, komplet, voll, völlig, genau. Úplný rok, rovnosť. D. Úplnou zprávu dáti. Kram. Býti v úplném požívání, práv občanských. Us. Ú. ústroj. Rst. 511. Ú. důkaz, vyšetření, J. tr., zbavení louhu, vollständige Eutkal- kung, Šp., kruh, důvěra, útěk, provod, vzpoura, pravda; ú-ným právem. Dch. Ú. zpověď, odpustky. Šd. Náš fojt právě měl ú-nou (= valnou) hromadu. Mor. Šd. Čekaj mja do leta, do leta sedmého až do ú-ho. Sš. P. 94. Z toho odpuštěnie pomalu a zne- náhla lidé padají v úplné svátku přestú- penie. Hus I. 131. Uploditi = zploditi. Nrd. Vz Uplodniti.
Uplodněti, ěl, ění, fruchtbar werden. Us.
Jg.
Uplodniti, il, ěn, ění, uploditi, il, zen,
ení, uplodňovati, uplozovati, befruchten. Us. Jg. — co čím: pole hnojem. Uplohnúť se, sich erzeugen. — kde
komu. Pod strupem se mu vši uplohly; Blechy se v suché jizbě uplohnou. Na Ostrav. Tč. Uplošiti, il, en, ení, flach machen. — co.
Rk. Uploštiti, il, ěn, ění, abplatten. — co
čím. Rk. Uplotiti, il, ěn, ění, umzäumen. — co.
Us. Uplouhati; uploužiti, il, žen, ení = cho-
zením přišlapati, zusammentreten. — co: trávu. — se (zamazati se, sich beschlum- pern). Us. — se od čeho, kdy: od bláta při orání. Us. Tč. Uplouchnouti, ul a chl, utí = rychle se
ztratiti, utéci, sich aus dem Staube machen, entwischen. — komu. Us. Dch. Cf. Uplách- nouti. Uplouti, pluji, ploul a plul, utí; uply-
nouti, ut, utí; uplaviti, il, en, ení; uplovati, uplavati = odplouti, weg-, davonschwimmen, davonschiffen; utéci, ver-, entfliessen, davon- laufen. — co kdy. Za hodinu (v hodině) tři míle uplouti. Ros. — s čím. Což s vo- dou pryč uteklo, uploulo. V. — do které |
doby. Do té doby ještě mnoho vody uplyne.
Ml. — kam, k čemu. Č. Uplpaný; -án, a, o = rozplpaný. Na již.
Mor. Šd. Uplúhaviť se = uplouhati. Mor. Tč.
Uplukať, abwaschen. — co. Voda ticho
břehy upluče, uplukuje. Na Ostrav. — co odkud: blato z gatí. Ib. Tč. Uplundrovati, ausschelten, beschimpfen.
— koho jak: hanebnými slovy. Mel. o por. IV. Upluskati = upláskati, beplätschern, be-
sudeln. — co čím: blatem. Na Ostrav. Tč. Uplúť, uplúvať, abspucken. — abs. Uplúvá
krev. Ostrav. Tč. Uplvání, n., das Bespeien, Bespucken.
Jde do Jerusalema na zrazenie, bičovánie, u. a umučenie. Hus I. 238., II. 78. (Tč. ). Uplvaný; -án, a, o, bespuckt, On pro
ny hřiešné chud byl, pohaněn, oblúpen, upl- ván, zbičován i ukřižován; Falešní proroci straší se jmenovati Krista ukřižovaného anebo uplvaného. Hus I. 186., III. 312. (Tč. ). Uplvati, vz Upliti.
Úplynnosť, i, f. = netrvalosť, die schnelle
Verfliegbarkeit, Entfliessbarkeit, Ú. času. L. Úplynný, schnell verfliessend, verfliegend.
U. čas, léta. Us. L. Uplynouti, ul, utí; uplývati, fortschwim-
men, fortfliessen; utéci, fortfliessen, ent-, verfliesen. — abs. Čas uplynul. Dnové ži- vota uplynuli. Ros. Naděje, příležitosť uply- nula. Us. Od toho času již mnoho vody uplynulo. Us. — kdy. čas při práci uplývá. Us. Tč. Vz Uplouti. Rok od té doby u-nul. Us. Kdo dva břehy v ráz chce chytať, da- leko uplyne. Mor. Tč. Voda uplyne, láska pomine, jako lísteček na rozmarýně. Sš. P. 229. Tři a třicet let panování jeho již uply- nulo. Ddk. III. 288. — komu kudy. A já ti uplynu preč po dunajíčku. Sš. P. 692. — kdy. Už ze dva měsíce u-li. U Rychnova. Musila přece nějaká chvíle mezi oběma dobami u. Sš. II. 236. Od zprávy o bezna- dějném stavu Seběslava až do skonání jeho u-ly skoro dva měsíce. Ddk. III. 87. — jak. Vodou (jako voda) u-lo, co mě těšívalo. Us. Co mě těšívalo, s vodou u-lo. Anth. Brt. 87., Er. P. 204. V radosti u-nul ten den při střelbě a hudbě. Us. Tč. Uplynulý, verflossen. Uplynulá léta, ent-
schwundene Zeiten. Us. Dch. Uplynutí, n, die Verfliessung. Po u.
jednoho roku přišla zpráva, zbyteč. m.: po roce. Brt. S. 3. vyd. 178. U. doby. Dch. Začež tento po u. čtyř let pohnán byl k zod- povídání (= po čtyřech létech). Ddk. IV. 88. Úplyv, u, m. = uplynutí, das Ab-, Ver-
fliessen. Ú-vem krve mizí i mé přízraky divé. Č. Pan. jez. 120. Uplznouti, znul a zl, utí = uplaziti, krie-
chend zurücklegen, heraus-, entschlüpfen. — co kdy. Želv za hodinu uplzne tři pídě. L. — komu odkud: z ruky. Mor. Tč. Uplžiti, il, en, ení = plzkým učiniti,
schlüpfrig machen; se, schlüpfrig werden. — se čím. Kámen mlýnský se mletím uplží (křes ze sebe srazí n. pošlemí). Us. — Jg. Úpně = úpěnlivě. Ú. prositi, Nár. bibl.
V. 41, výti. Koll. |
||
|
|||
Předchozí (385)  Strana:386  Další (387) |