sb157-05 0..8296

386

umřel a kšeft ú. došel. Arch. V. 357. Pla-
tili rozdílně, počnúce od tohoto listu dánie
úplně přes rok pořád zběhlý, puol osmy
hřivny. 1467. Týž ú. týmž póhonem pohoní
Bedřicha: Toho mi jest ú. nezpravil. Půh.
I. 190., II. 93. (Tč. ). Tehdy ú. vzvieme, kto
jest...; Věříme člověku, ale ne tak úplně
jakžto Bohu. Hus I. 152., III. 291. (Tč. ).

Úplněk, ňku, m., náplněk, náplň, der
Vollmond. Zítra máme ú. (měsíce). Us. Na
ú-ku dáme se do setí. Sych. — Ú. = vůbec
plnosť, die Fülle. Ú. královského lesku.
Ráj.

Úplniti, il, ěn, ění, uplňovati = naplniti,
füllen. Bern.

Úplno. Do úplna, zúplna = úplně, völ-
lig. Zúplna jest mu 10 let. Us. Z úplna něco
vypsati. Us.

Úplnomocniti, il, ěn, ění, bevollmäch-
tigen. Us. Jg. — koho čím k čemu.

Úplnosť, i, f. = plnosť, doplněnosť, die
Völle, Völligkeit, Vollständigkeit, Vollzäh-
ligkeit. Ú. měsíce. — Ú. = zevrubnosť, die
Vollständigkeit, Genauigkeit. D.

Úplný = celý, zevrubný, dokonalý, voll-
ständig, komplet, voll, völlig, genau. Úplný
rok, rovnosť. D. Úplnou zprávu dáti. Kram.
Býti v úplném požívání, práv občanských.
Us. Ú. ústroj. Rst. 511. Ú. důkaz, vyšetření,
J. tr., zbavení louhu, vollständige Eutkal-
kung, Šp., kruh, důvěra, útěk, provod,
vzpoura, pravda; ú-ným právem. Dch. Ú.
zpověď, odpustky. Šd. Náš fojt právě měl
ú-nou (= valnou) hromadu. Mor. Šd. Čekaj
mja do leta, do leta sedmého až do ú-ho.
Sš. P. 94. Z toho odpuštěnie pomalu a zne-
náhla lidé padají v úplné svátku přestú-
penie. Hus I. 131.

Uploditi = zploditi. Nrd. Vz Uplodniti.

Uplodněti, ěl, ění, fruchtbar werden. Us.

Jg.

Uplodniti, il, ěn, ění, uploditi, il, zen,
ení, uplodňovati, uplozovati, befruchten. Us.
Jg. — co čím: pole hnojem.

Uplohnúť se, sich erzeugen. — kde
komu. Pod strupem se mu vši uplohly;
Blechy se v suché jizbě uplohnou. Na
Ostrav. Tč.

Uplošiti, il, en, ení, flach machen. — co.
Rk.

Uploštiti, il, ěn, ění, abplatten. — co
čím. Rk.

Uplotiti, il, ěn, ění, umzäumen. — co.
Us.

Uplouhati; uploužiti, il, žen, ení = cho-
zením přišlapati, zusammentreten. — co:
trávu. — se (zamazati se, sich beschlum-
pern). Us. — se od čeho, kdy: od bláta
při orání. Us. Tč.

Uplouchnouti, ul a chl, utí = rychle se
ztratiti, utéci, sich aus dem Staube machen,
entwischen. — komu. Us. Dch. Cf. Uplách-
nouti.

Uplouti, pluji, ploul a plul, utí; uply-
nouti, ut, utí; uplaviti, il, en, ení; uplovati,
uplavati = odplouti, weg-, davonschwimmen,
davonschiffen; utéci, ver-, entfliessen, davon-
laufen. — co kdy. Za hodinu (v hodině)
tři míle uplouti. Ros. — s čím. Což s vo-
dou pryč uteklo, uploulo. V. — do které

doby. Do té doby ještě mnoho vody uplyne.
Ml. — kam, k čemu. Č.

Uplpaný; -án, a, o = rozplpaný. Na již.
Mor. Šd.

Uplúhaviť se = uplouhati. Mor. Tč.

Uplukať, abwaschen. — co. Voda ticho
břehy upluče, uplukuje. Na Ostrav. — co
odkud: blato z gatí. Ib. Tč.

Uplundrovati, ausschelten, beschimpfen.
— koho jak: hanebnými slovy. Mel. o por.
IV.

Upluskati = upláskati, beplätschern, be-
sudeln. — co čím: blatem. Na Ostrav. Tč.

Uplúť, uplúvať, abspucken. — abs. Uplúvá
krev. Ostrav. Tč.

Uplvání, n., das Bespeien, Bespucken.
Jde do Jerusalema na zrazenie, bičovánie,
u. a umučenie. Hus I. 238., II. 78. (Tč. ).

Uplvaný; -án, a, o, bespuckt, On pro
ny hřiešné chud byl, pohaněn, oblúpen, upl-
ván, zbičován i ukřižován; Falešní proroci
straší se jmenovati Krista ukřižovaného
anebo uplvaného. Hus I. 186., III. 312. (Tč. ).

Uplvati, vz Upliti.

Úplynnosť, i, f. = netrvalosť, die schnelle
Verfliegbarkeit, Entfliessbarkeit, Ú. času. L.

Úplynný, schnell verfliessend, verfliegend.
U. čas, léta. Us. L.

Uplynouti, ul, utí; uplývati, fortschwim-
men, fortfliessen; utéci, fortfliessen, ent-,
verfliesen. — abs. Čas uplynul. Dnové ži-
vota uplynuli. Ros. Naděje, příležitosť uply-
nula. Us. Od toho času již mnoho vody
uplynulo. Us. — kdy. čas při práci uplývá.
Us. Tč. Vz Uplouti. Rok od té doby u-nul.
Us. Kdo dva břehy v ráz chce chytať, da-
leko uplyne. Mor. Tč. Voda uplyne, láska
pomine, jako lísteček na rozmarýně. Sš. P.
229. Tři a třicet let panování jeho již uply-
nulo. Ddk. III. 288. — komu kudy. A já
ti uplynu preč po dunajíčku. Sš. P. 692. —
kdy. Už ze dva měsíce u-li. U Rychnova.
Musila přece nějaká chvíle mezi oběma
dobami u. Sš. II. 236. Od zprávy o bezna-
dějném stavu Seběslava až do skonání jeho
u-ly skoro dva měsíce. Ddk. III. 87. — jak.
Vodou (jako voda) u-lo, co mě těšívalo.
Us. Co mě těšívalo, s vodou u-lo. Anth.
Brt. 87., Er. P. 204. V radosti u-nul ten
den při střelbě a hudbě. Us. Tč.

Uplynulý, verflossen. Uplynulá léta, ent-
schwundene Zeiten. Us. Dch.

Uplynutí, n, die Verfliessung. Po u.
jednoho roku přišla zpráva, zbyteč. m.: po
roce. Brt. S. 3. vyd. 178. U. doby. Dch.
Začež tento po u. čtyř let pohnán byl k zod-
povídání (= po čtyřech létech). Ddk. IV. 88.

Úplyv, u, m. = uplynutí, das Ab-, Ver-
fliessen. Ú-vem krve mizí i mé přízraky
divé. Č. Pan. jez. 120.

Uplznouti, znul a zl, utí = uplaziti, krie-
chend zurücklegen, heraus-, entschlüpfen. —
co kdy. Želv za hodinu uplzne tři pídě.
L. — komu odkud: z ruky. Mor. Tč.

Uplžiti, il, en, ení = plzkým učiniti,
schlüpfrig machen; se, schlüpfrig werden. —
se čím. Kámen mlýnský se mletím uplží
(křes ze sebe srazí n. pošlemí). Us. — Jg.

Úpně = úpěnlivě. Ú. prositi, Nár. bibl.
V. 41, výti. Koll.