sb157-05 0..8296

387

Upnouti (cf. Ujmouti), upnu, upni, upna
(ouc), ul, ut, utí; upíti, upiati, upati, upial
(upal), upiat (upat), upětí (na Slov. upatí);
upínati = zapnouti, fest-, an-, zuknöpfen,
zuhäfteln; opnouti, überspannen: se = chytiti
se, sich fest anknüpfen. Jg. — co: ostruhy.
Troj. Nemohu toho u. (opnouti). Us. — co
nač: na přezku. V. Svůj zřetel na něco u.
Šm. — co, koho v co: v pouta (lásky).
Č. Ve způsoby cizí mateřštinu upínati. Kos.
Ol. I. 70. — co, se kde. Upialo se seménko
v smrti (chytilo se). Sych. Oči jeho se na
něm upnuly. Šm. Živé slovo kazatelovo
upíná se v mysli věřících. Němc. Kočka
upiala se na haluzi; Fasole se upíná na le-
šení. Us. Šd. — co komu. Troj. Upal si
Hlavu (zamanul si). U Rychn. Črk. Vždycky
si něco upne (si umíní) a pakto má v hlavě.
Us. u Počátek. Zl. — se. Žito se krásně
upíná (daří se, je jako břeh). U Rychnova.
Msk. — k čemu jak. Upial se k tomu
celou duší; Oko k tomu se upíná. Dch.

Upnutí, n. = upětí, die Festknüpfung.

Upnutosť, i, f. = upiatosť, upětí, die
Festknüpfung. Rostl. III. a. 71. 7.

Upnutý; -ut, a, o = upiatý, festgeknüpft.

Úpný, wehklagend. Šm.

Upobiti, upobíjeti, besehlagen. — co čím:
střechu šindelem. Us. Tč.

Upocení, n., das Schwitzen, der Schweiss.
Až do unavení a u. pracovati. V.

Upocený; upocen, a, o, schwitzig, schweis-
sig, von Schweiss bedeckt. U. ruce. D. Při-
šel celý u-ný. Šd.

Upočinouti = odpočinouti, ausruhen. St.
skl. II. 20.

Upočívati = odpočívati. Hr. rk. 105., 113.

Upodívati se nač, gehörig anschauer.
Na Ostrav. Tč.

Upodliti, il, en, ení = podlým učiniti. —
co. Stav jejich (Galatův) upodlujíc. Sš. II.
47. — co jak. Tím činem svrchovaný dar
milosti boží na kupné zboží snižuje a upo-
dluje. Sš. Sk. 99. (Hý. ).

Upodlízati se, darunterkriechen. — se
kam: pod stůl. Mor. Tč.

Upodmětati, darunter wegkehren. — kde:
pod stolem. Dost sem pod ním u-la, jak byl
děckem a včil mě starou opustil. Na Ostrav.
Tč.

Upodnebiti, akklimatisiren. Rk.

Upodobati se komu, bei Jem. Gefallen
fänden. — komu. To děvče se mi upodo-
balo. Na Ostrav. Tč.

Upodobiti, il, en, ení = upodobniti. —
co. Pal Dj. I. LVI.

Upodobniti, il, ěn, ění; upodobnívati,
upodobňovati, ähnlich machen. — co čemu.
Troj. — se, ähnlich werden. Us. — se
komu čím: trpělivostí. Tract. 15. stol.

Upodsívati, absieben. — co. Us.

Upodstatnění, n., die Befugniss, Begrün-
dung.

Upodstatněný, -en, a, o, begründet, be-
fugt.

Upodstatniti, il, ěn, ění = umocniti, plat-
ností opatřiti, Macht, Befugniss, Giltigkeit
ertheilen. — co. Rk. — co čím. Us. Tč.

Upohlavkovati, mit Kopfstücken be-
decken, — koho. V.

Upohlavy, dle Dolany, něm. Oppolau,
ves u Třebnice. PL. Vz Tk. III 130., Arch.
I. 502.

Upohledávka, y, f., der Bedarf. Uher.
Hrad. Tč.

Upohoditi, il, zen, ení = upokojiti, be-
ruhigen, besänftigen. L.

Upochlebiti, il, en, ení, mit Schmeiche-
leien sättigen. — koho. L.

Úpoj, e, m. = upojení, das Berauschen.
L.

Upojiti, vz Upájeti.

Úpojný = opojný, berauschend. L.

Upokládati, hinstellen. — si co zač
za štěstí. Mor. Tč.

Upoklekovati, jede Weile niederknien.
— před kým. Ostrav. Tč.

Upokludzati = upoklízeti, ein wenig
Ordnung machen, aufräumen. — co kam:
náčiní do komory. Na Ostrav. Tč.

Upokojení, n., die Beruhigung, Besänfti-
gung, Befriedigung, Versöhnung, Ruhe. V.
U. mysli. Kom. V bezpečném u. živ býti.
Jel.

Upokojenosť, i, f., die Beruhigung, Zu-
friedenheit.

Upokojený; upokojen, a, o = tichý, uti-
šený, bezpečný, beruhigt, befriedigt, ruhig.
V. U. mysl, Sych., srdce. Kom. U. spor
zase podnítiti. Us. Dch.

Upokojitelnosť, i, f., die Versöhnlich-
keit. Bern.

Upokojitelný, versöhnlich. V. U. člověk,
hněv = který lze upokojiti. — U. = který
upokojuje, versöhnend, befriedigend, beru-
higend. Obět u. — Bern. — Jg.

Upokojitel, e, m., der Versöhner, Be-
sänftiger.

Upokojitelka, y, f., die Versöhnerin.

Upokojiti, il, en, ení; upokojovati = spo-
kojiti, mit Frieden beglücken, Frieden und
Ruhe geben; utišiti, smířiti, stillen; za dosti
učiniti, befriedigen, Genüge leisten, zufrie-
den stellen. Jg. — co, koho, se: zemi, V..
nemocného (usníti), L., vojnu, moře, hněv,
Us., svou žádosť, Kram., Hus I. 296., věřitele.
D. Zpráva ta u-la mysli české. Pal. Dj. III.
3. 58. U. zbúření. Arch. III. 5. Upokojte
se, vše se zase napraví. Ml. — se kdy.
K večeru se vítr upokojil. Ml. — se. Zatím
se upokojí hněv bratra tvého. BO. Nemóž
se nikde u. Hus II. 103. — se od čeho.
Hřiešný se upokojí od trápenie ďáblova.
Hus II. 359. — co, koho čím. Chč. 452.
U. hlad chlebem, Sych., dítě kaší, Us., se
sliby (lépe než: s něčím. Jg. ). — se v čem:
ve své zuřivosti, Háj., v mysli. Jel. Někoho
ve všem u. (vyhověti mu). Mk. — skrze
koho. Skrze něho (Krista) upokojeny sú
všecky věci. Hus III. 100. — koho, se
s kým = smířiti se. Bern. — se z čeho.
On se upokojil z té urážky. Dch.

Upokojivý, beruhigend. Dch.

Upokojovati, vz Upokojiti.

Upokořiti, il, en, ení, upokořorati, de-
müthigen. — se. Starý se u-řil. Dbš. Sl.
pov. I. 43. — koho čím.

Upokřikovati, nachschreien, — se, na
koho. Us. Tč.