sb157-05 0..8296

389

Úponkatý, cirrhifer, rankentragend, úpon-
kami opatřený.

Úponkovatý = úponkovitý.

Úponkovitý, rankenförmig, úponce po-
dobný. Rst. 511.

Upopeliti, il, en, ení, mit Asche be-
streuen. — co kde. Tč.

Upopíjeti, langsam trinken. Tč.

Upopřed, zuerst. U. udělej to a potom
jiné věci. Mor. Tč. U. koho jíti, upopředy
státi, vorn. Ib.

Úpor, u, m. = upírání se, zpor, zpoura,
zpurnosť, das Wiederstreben, der Wider-
stand. Ros. V úpor vůli vaší jsem jednala.
Nár. bibl. VII. 154. Ne z nějakého proti
pravdě úporu. Sš. Sk. 109. — Ú. = pažit,
trávník, der Rasenplatz. Ježíš sedě na u-ru.
Hr. rk. 225. — Ú. = místo, kde slunce se
opírá. Zde je veliký ú. slunce. Mor. Šd., D.,
Sš. Snt. 8. — Ú., rostlina, vrabčí jazyk, tru-
skavec větší, pýř, elatine. Jg. Ú. přeslenatý,
e. alsinastrum, pepřovitý, e. hydropiper,
šestimužný, e. hexandra, třímužný, e. tri-
andra. Čl. Kv. 1321., FB. 84., Slb. 626. —
Ú. = puchr. Snad lépe: úbor. Us. u Klat.
Kd., Rgl.

Úpoř, e, m., něm. Auporsch, ves u Te-
plice. PL.

1. Úpora, y, f., místní jm. Arch. III. 479.

2. Úpora, y, f. = protivenství, nesnáz.
Kat. 1917.

Uporajitel, e, uporajník, a, m. = mar-
notratník. Na Slov.

Uporajitelka, y, uporajnice, e, f. =
marnotratnice. Na Slov.

Uporajitelnosť, i, f. = marnotratnosť.
Na Slov.

Uporajitelný, uporajný = marnotratný.
Na Slov.

Uporajiti, il, en, ení, uporajovati = pro-
marniti, verzehren, verthun, veschwenden.
Na Slov.

Úpořícek, čku, m., rostlina, chudobka,
matečník menší, zapomenutka, sedmikrása,
bellis perennis, die Massliebe, Tausendschön,
Gänsekraut. D.

Úporně = urputně, Plk., setrvale, ne-
ústupně, hartnäckig, widerspänstig. Kat.
2997. Zimnice se ú. vrací. Dch. Ú. na ně se
obořili. Šf. II. 64.

Úpornice, e, f., die Widerspänstige.

Úporník, a, m., der Widerspänstige.

Úpornosť, i, f. = urputnosť, úpor, zpoura,
die Halsstarrigkeit, Widerspänstigkeit, Kom.,
Sš. II. 93. Ale to nebyl účel toho svědectví.
nébrž nutný následek a účinek jich nevěry
a ú-sti. Sš. Mr. 58. (Hý. ).

Úporný; úporen, rna, o = urputný, zpurný,
widerspänstig, störrig. Kram., Č. Však srdce
úporno králu. Rkk. 10. Koně vášnivého,
sluhy úporného, ženy nestoudné bodejž ni-
kdo neměl. Č. M. 392. Ú. bujnosť. Sš. Bs.
201. — v čem:, v žádostech. Kom.

Úporovitý. Ú. rostliny, elatineae. Nz.

Úporový = pažitový, Rain-, Anger-. D.

Uporozuměti, ěl, ění, nach und nach
zum Verständniss kommen. BO. — čemu.
Us.

Uposbírati, überall auflesen. — co kde,
se čeho kde. Us. Tč.

Uposedati, besitzen. Lakomstvím upo-
sedáni. Mudr. 1529. Aby rozkošemi u. se
nedal. Ms. Č.

Uposhověti, ěl, ění, sich gedulden. —
komu: Us. Tč.

Uposkludzati = pokliditi, einheimsen
Dnes sme všecko z pola do stodoly u-li.
Mor. Tč.

Uposlediti, il, zen, ení, uposledovati =
po zadu klásti, einen hintansetzen, nach-
setzen. — co v čem. Krok.

Uposlechnouti, chl, utí; uposlouchati =
rozkazem, radou něčí se říditi, horchen, ge-
horchen, folgen. Ž. wit. 65. 19. — abs.
Jestliže kdo co lepšího radí, povolný buď
(uposlechni). Kom. J. 899. Móž přikázati
kterému kolivěk svému stvoření, a ihned
uposlúchá. Hus II. 46. — komu, čemu.
Uposlechl Bůh hlasu člověčímu. Ctib. —
Ben. — koho, čeho. Já takové rady upo-
slechl; u. rozkazu, V., hlasu přítele. Us.
Filipp uposlechl rady svého spojence. Ddk.
VI. 47. Králova Milosť najmenšieho uposlú-
chal by, ktoby jeho Milosti k dobrému
radil. Arch. IV. 145., Pal. Dj. IV. 2. 401.
Uposlucháchu bratřie řeči jeho. BO. Upo-
slúcháš-li všeho, budu s tebú. Bj. A oni
uposlúchajíce toho i netbají; A uposlúchal
jich. Hus 1. 465., III. 251. (Tč. ). Anjela upo-
slechl; Jeho rady u-chl. BR. II. 8., 13. a. —
Dal., Plk., Troj., St. skl., Flav. — čeho
kdy. Králi, uposlúcháš-li dnešnie den těchto
lidí prosby? Pass. 2. (Hý. ). — koho v čem.
Věřímy, že nás v tom uposlechnete. Arch.
I. 7. Našeho ve všem rozkazu uposlechnu.
Arch. III. 386. V čemž když Harpagus upo-
slechl. Abr. z G. VII. 45. To sv. papež
Řehoř, jehož v této řeči málo uposlúchají
nynějšie kněžie. Hus II. 249. Neuposlechli
v té zápovědi. V. — se koho. Us. Tč. —
jak: na slovo. D.

Uposmívání, n., die Verspottung, Ver-
höhnung. BR. II. 270.

Uposmívaný; -án, a, o, verspottet. Aqu.,
Jel.

Uposmívati = posměch míti z koho, Je-
manden verspotten. — koho. Jel. — se
z koho. Na Ostrav. Tč.

Upósobiti = upůsobiti. BO.

Upospíšiti si s čím, sich beeilen. Us. Tč.

Upostaršiti, il, ení, nachkommen. —
s inft. On neu-ší za mnou kosiť. Na Ostrav.
Tč.

Upostibati, nach und nach einstecken.
Na Ostrav. Tč.

Upostínati, nach und nach abhauen, köp-
fen. — co: všem hlavy. Us. Tč.

Upostírati, nach und nach abwischen. —
co. Us. Tč.

Upostiti se, genug fasten. Dnes sem se
dosť u-il. Us. Tč.

Upostrádati se čeho, dulden, büssen.
Mor. Tč.

Upostřed = uprostřed. Mor. Tč.

Upostrkati, allmählig hineinstecken. Mor.
Tč.

Uposvědčiti, il, en, ení, bejahen. — co.
Šm.

Uposýlati se čeho komu, za kým, nach-
senden. Us. Tč.