Předchozí (390)  Strana:391  Další (392) |
|
|||
391
|
|||
|
|||
Upozorovati co kde, bemerken. Us. Tč.
Upožehnati, upožehnávati, segnen. —
koho kde. Upožehnávajú ťa na těle i na duši. Na Slov. Dbš. 44. Upracovaný; -án, a, o, durch Arbeit er-
müdet, abgerackert. V. Už je celý u-ný. Us. Šd. U. mysl. Jel. Upracovati = udělati, abarbeiten, fertig
arbeiten, erarbeiten; pracováním unaviti, er- müden; se = unaviti se, sich er-, abmüden, sich müde arbeiten, zu Tode arbeiten. Us. Upracovavše se lovení nechali. BR. II. 215. b. — co. Co dnes upracuje, zejtra jakoby to našel. Ros. Ruce katů svých upracoval (unavil). L. — se čím: kopáním, Us., ce- stou. Leg. — se s kým. Br. Upřáhání, n., die Einspannung, Gewöh-
nung ans Joch. Upřáhanosť, i, f., die Gewöhnung ans
Joch. Jg. Upřáhaný; -án, a, o, eingespannt, zahm,
gezügelt; neupřáhaný, zügellos. BR. II. 708. a. (Šd. ). Upráhati, vz Uprahnouti.
Upřáhati; upřáhnouti, ul, ut, utí (zastr.
upříti, upřahu n. upřehu), upřáhl, upřažen n. upřežen, ení = zapřáhati, vorspannen, ans Ziehen, ans Joch gewöhnen. — koho: ho- vada, Martim., koně. Háj. — v co. Biancof. Uprahlosť, i, f. = usmahlosť, die Dürre,
Austrocknung durch Hitze. Jg. Uprahlý, dürr, ausgetrocknet. U. země.
Us. — čím: horkostí. V. Upřáhlý = ústupný, nachgiebig. U. před-
sevzetí. Drsk. Cf. Upřahaný. Upřáhnosť, i, f. = upřáhanosť. Ros.
Uprahnouti, hnul a hl, utí, upráhati, ver-,
ausdörren. — čím: země horkem uprahla (se vysušila). Us. Lid hladem upráhá (prahne). Sš. Upřáhnouti, vz Upřáhati.
Upráchnivěti, ěl, ění, morsch werden. —
čím. Tč. — kde od čeho: prkna mokrem, od mokra na dvoře, na jednom konci u-la. Us. Uprančiti, il, en, ení, vz Prančiti. U Olom.
Sd. Upranec, nce, m., der Geprügelte. Veleš.
Uprání, n., die Durchprügelung, Schläge.
Obecné to zdání: zlosynu sluší u. Č. M. 357. Upraný; -án, a, o, abgeprügelt.
Uprasiti, il, en, ení, werfen (von Schwei-
nen). U-lo se nám sedmero selátek. Tč. Upráskati koho čím: práskáním ubiti,
zu Tode peitschen. Jg. — se = podělati se, sich bemachen. Upřásti, vz Upřísti.
Uprášení, n., die Bestaubung.
Uprášený; -en, a, o, bestaubt, voll Staub.
Přišel celý u-ný. Us. Šd. Uprášiti, il, en, ení, uprašovati = pra-
chem pokryti, ver-, bestauben. — co komu: si šaty. Us. — se čím kde: prachem v domě se u. Br. Uprašivený; -en, a, o, angesteckt, räu-
dig. Uprašivěti, ěl, ění, räudig werden. Bern.
Uprašiviti, il, en, ení, räudig machen,
mit der Räude anstecken. Jg. — co. Jedna ovce celé stádo u-ví. Tč. |
Uprašovati = utíkati. Cf. Prášiti.
Upratati, upratovati, na Slov. = ukliditi,
abräumen. Bern. — co: jizby. Vz Upratúvat. Uprati, uperu, pral; upírati, uprávati = ubiti, abprügeln, mit Prügeln bedecken; práním dobyti, herausprügeln, durch Schläge erhalten; umyti, abwaschen; práním pře- moci, besiegen (durchs Schlagen. Ringen). — koho: nepřítele; Blázen nebývá moudrý, leč ho uperou; Když blázna uperou, teprv sobě usrozumí. V. Že ho uperu (přemohu)! Bern. — čím: kyji. V. Když nechtěl upo- slechnouti, upral jej holí opatskou. Bls. 20. — jak: bez příčiny. Bern. — čeho: ten toho upral (vypral; i. e. mnoho aneb málo, neurčitou měrou). Upratúvati, vz Upratati. — kde. Krá-
ľovna voľać riadila a u-la v chyži. Dbš. Sl. pov. I. 393. Úprava, y, f. = upravení, die Zuberei-
tung, Zurichtung. Ú. polí (orání, hnojení, zasévání, vláčení). Jel. Polím dáti ú-vu. D. Ú. vinic (kopaní, hnojení, vyřezávání, vy- sazování). V. Ú-vu (hnůj) na pole voziti. Us. Ú. půdy, mazání, die Schmiervorrich- tung. Šp. Ú. vojenská, die Rüstung; Ze- vnitřní ú. tiskopisů, äussere Ausstattung von Druckschriften. J. tr. Ú. sazby, Regu- lirung des Tarifs, vlasů, divadelního kusu, die Inscenesetzung, ve skvělých barvách, masti, Zubereitung; něco v ú-vě udržovati, in Stand halten. Dch. Ú. provozování, die Betriebsvorrichtung; úprava blány panenské, (švem), hymenorrhaphia, Nz. lk., setby, die Saatbestellung, Šp., papírnictví, Žv., půdy, die Bestelluug des Bodens, ú. hnoje v chlévě a na hnojišti. Pta. Žádným článkem tu ne- vládne pitvořivá ú. Č. Ú. přechází v pří- strojnosť, vlodí-li se na loď mužstvo. Kpk. Předchozí domluvy táhnoucí se k nové u-vě následství v říši české; V této ú-vě veden jest od kata za bradu třikrát po trhu pražském; Ú. jeho (kostela) k službám bo- žím náleží biskupovi. Ddk. II. 176., 420., III. 28. (Tč. ). Dokonalá ú. věřících. Sš. II. 116. Ač pak smutečné ú-vy ony se daly. Sš. Sk. 93. — Ú. = cvičení, vzdělání, zlep- šení, die Bildung, Pflege. To k ú-vě lid- ského života přísluší. Jel. — Vš., Jg. — Ú. sukna, die Appretur. Úprava prádla, die Wäscheappretur. Dch. — Ú. do vína, der Einschlag. D. — Ú. jídel, koření atd., das Gewürz, die Zuthat. Neumí dáti pokrmům úpravy. Sych. Sůl je nejlepší a nejužiteč- nější ú. jídla. Sš. II. 229. Dal hubě ú-vu (dobře mu jde). — Ú. = jídlo slušně upra- vené, die Kost, Speise, Zuthat, Nahrung. V. Kdybych dále vězněm ostával, nevím dali- liby mi ú-vu jísti a píti aneb služebníka, který by mne opatroval. Skl. V. 95. — Ú. = ozdoba, okrasa, die Zierde, Pracht, der Putz. Jel., Br. — Ú. = poslední pořízení, das Testament. Ž. wit. 24. 10. a j. Upravárna, y, f., die Aufbereitungswerk-
statte S. N. Úpravce, e, m., der Zubereiter, Organi-
sator. Šd., Sš. J. 27. Upravda, y, m., původní jméno císaře
Justiniana, rodem Slovana. Dch. |
||
|
|||
Předchozí (390)  Strana:391  Další (392) |