sb157-05 0..8296

391

Upozorovati co kde, bemerken. Us. Tč.

Upožehnati, upožehnávati, segnen. —
koho kde. Upožehnávajú ťa na těle i na
duši. Na Slov. Dbš. 44.

Upracovaný; -án, a, o, durch Arbeit er-
müdet, abgerackert. V. Už je celý u-ný. Us.
Šd. U. mysl. Jel.

Upracovati = udělati, abarbeiten, fertig
arbeiten, erarbeiten; pracováním unaviti, er-
müden; se = unaviti se, sich er-, abmüden,
sich müde arbeiten, zu Tode arbeiten. Us.
Upracovavše se lovení nechali. BR. II. 215.
b. — co. Co dnes upracuje, zejtra jakoby
to našel. Ros. Ruce katů svých upracoval
(unavil). L. — se čím: kopáním, Us., ce-
stou. Leg. — se s kým. Br.

Upřáhání, n., die Einspannung, Gewöh-
nung ans Joch.

Upřáhanosť, i, f., die Gewöhnung ans
Joch. Jg.

Upřáhaný; -án, a, o, eingespannt, zahm,
gezügelt; neupřáhaný, zügellos. BR. II. 708.
a. (Šd. ).

Upráhati, vz Uprahnouti.

Upřáhati; upřáhnouti, ul, ut, utí (zastr.
upříti, upřahu n. upřehu), upřáhl, upřažen n.
upřežen, ení = zapřáhati, vorspannen, ans
Ziehen, ans Joch gewöhnen. — koho: ho-
vada, Martim., koně. Háj. — v co. Biancof.

Uprahlosť, i, f. = usmahlosť, die Dürre,
Austrocknung durch Hitze. Jg.

Uprahlý, dürr, ausgetrocknet. U. země.
Us. — čím: horkostí. V.

Upřáhlý = ústupný, nachgiebig. U. před-
sevzetí. Drsk. Cf. Upřahaný.

Upřáhnosť, i, f. = upřáhanosť. Ros.

Uprahnouti, hnul a hl, utí, upráhati, ver-,
ausdörren. — čím: země horkem uprahla (se
vysušila). Us. Lid hladem upráhá (prahne).
Sš.

Upřáhnouti, vz Upřáhati.

Upráchnivěti, ěl, ění, morsch werden. —
čím. Tč. — kde od čeho: prkna mokrem,
od mokra na dvoře, na jednom konci u-la.
Us.

Uprančiti, il, en, ení, vz Prančiti. U Olom.
Sd.

Upranec, nce, m., der Geprügelte. Veleš.

Uprání, n., die Durchprügelung, Schläge.
Obecné to zdání: zlosynu sluší u. Č. M. 357.

Upraný; -án, a, o, abgeprügelt.

Uprasiti, il, en, ení, werfen (von Schwei-
nen). U-lo se nám sedmero selátek. Tč.

Upráskati koho čím: práskáním ubiti,
zu Tode peitschen. Jg. — se = podělati se,
sich bemachen.

Upřásti, vz Upřísti.

Uprášení, n., die Bestaubung.

Uprášený; -en, a, o, bestaubt, voll Staub.
Přišel celý u-ný. Us. Šd.

Uprášiti, il, en, ení, uprašovati = pra-
chem pokryti, ver-, bestauben. — co komu:
si šaty. Us. — se čím kde: prachem v domě
se u. Br.

Uprašivený; -en, a, o, angesteckt, räu-
dig.

Uprašivěti, ěl, ění, räudig werden. Bern.

Uprašiviti, il, en, ení, räudig machen,
mit der Räude anstecken. Jg. — co. Jedna
ovce celé stádo u-ví. Tč.

Uprašovati = utíkati. Cf. Prášiti.

Upratati, upratovati, na Slov. = ukliditi,
abräumen. Bern. — co: jizby. Vz Upratúvat.
Uprati, uperu, pral; upírati, uprávati =
ubiti, abprügeln, mit Prügeln bedecken;
práním dobyti, herausprügeln, durch Schläge
erhalten; umyti, abwaschen; práním pře-
moci, besiegen (durchs Schlagen. Ringen). —
koho: nepřítele; Blázen nebývá moudrý,
leč ho uperou; Když blázna uperou, teprv
sobě usrozumí. V. Že ho uperu (přemohu)!
Bern. — čím: kyji. V. Když nechtěl upo-
slechnouti, upral jej holí opatskou. Bls. 20.
— jak: bez příčiny. Bern. — čeho: ten
toho upral (vypral; i. e. mnoho aneb málo,
neurčitou měrou).

Upratúvati, vz Upratati. — kde. Krá-
ľovna voľać riadila a u-la v chyži. Dbš.
Sl. pov. I. 393.

Úprava, y, f. = upravení, die Zuberei-
tung, Zurichtung. Ú. polí (orání, hnojení,
zasévání, vláčení). Jel. Polím dáti ú-vu. D.
Ú. vinic (kopaní, hnojení, vyřezávání, vy-
sazování). V. Ú-vu (hnůj) na pole voziti.
Us. Ú. půdy, mazání, die Schmiervorrich-
tung. Šp. Ú. vojenská, die Rüstung; Ze-
vnitřní ú. tiskopisů, äussere Ausstattung
von Druckschriften. J. tr. Ú. sazby, Regu-
lirung des Tarifs, vlasů, divadelního kusu,
die Inscenesetzung, ve skvělých barvách,
masti, Zubereitung; něco v ú-vě udržovati,
in Stand halten. Dch. Ú. provozování, die
Betriebsvorrichtung; úprava blány panenské,
(švem), hymenorrhaphia, Nz. lk., setby, die
Saatbestellung, Šp., papírnictví, Žv., půdy,
die Bestelluug des Bodens, ú. hnoje v chlévě
a na hnojišti. Pta. Žádným článkem tu ne-
vládne pitvořivá ú. Č. Ú. přechází v pří-
strojnosť, vlodí-li se na loď mužstvo. Kpk.
Předchozí domluvy táhnoucí se k nové
u-vě následství v říši české; V této ú-vě
veden jest od kata za bradu třikrát po trhu
pražském; Ú. jeho (kostela) k službám bo-
žím náleží biskupovi. Ddk. II. 176., 420.,
III. 28. (Tč. ). Dokonalá ú. věřících. Sš. II.
116. Ač pak smutečné ú-vy ony se daly.
Sš. Sk. 93. — Ú. = cvičení, vzdělání, zlep-
šení, die Bildung, Pflege. To k ú-vě lid-
ského života přísluší. Jel. — Vš., Jg. —
Ú. sukna, die Appretur. Úprava prádla, die
Wäscheappretur. Dch. — Ú. do vína, der
Einschlag. D. — Ú. jídel, koření atd., das
Gewürz, die Zuthat. Neumí dáti pokrmům
úpravy. Sych. Sůl je nejlepší a nejužiteč-
nější ú. jídla. Sš. II. 229. Dal hubě ú-vu
(dobře mu jde). — Ú. = jídlo slušně upra-
vené, die Kost, Speise, Zuthat, Nahrung. V.
Kdybych dále vězněm ostával, nevím dali-
liby mi ú-vu jísti a píti aneb služebníka,
který by mne opatroval. Skl. V. 95. — Ú.
= ozdoba, okrasa, die Zierde, Pracht, der
Putz. Jel., Br. — Ú. = poslední pořízení,
das Testament. Ž. wit. 24. 10. a j.

Upravárna, y, f., die Aufbereitungswerk-
statte S. N.

Úpravce, e, m., der Zubereiter, Organi-
sator. Šd., Sš. J. 27.

Upravda, y, m., původní jméno císaře
Justiniana, rodem Slovana. Dch.