Předchozí (391)  Strana:392  Další (393) |
|
|||
392
|
|||
|
|||
Upravdění, n. = zpravdění, potvrzení,
die Bestätigung, Bewährung, Verifikation. Nz. Nauky ty odtud dovršení, ujištění a u. svého dosahují; Listům a veřejným písem- nostem se pečeť přidává na u. jich. Sš. L. 6.; II. 86. (Hý. ). Upravděný; -en, a, o, bestätigt, bewahr-
heitet. Us. Upravditel, e. m. = potvrditel, der Gut-
heisser. Billiger. Na Slov. Bern. Upravditi, il, ěn, ění; upravďovati = po-
tvrditi, že pravda jest, bestätigen, bewahr- heiten; schváliti, gutheissen. Bern. Uprávěč, e. m. = úpravce. L.
Upravení, n., die Herrichtung, Regulirung,
Berichtigung, Instandsetzung, Adjustirung, Instruirung, Zurichtung Dch., Ž. wit. 118. 91. U. pole, vinice, Us., duše n. těla. Jel. U. hvězdárny, lodi, pozemkové daně, knihy, die Ausstattung des Buches; divadelní kus v novém u., neu in Scene gesetzt. Dch. U. řek, die Flussregulirung. J. tr. U. sepsaných nových vložek desk zemských, Richtigstel- lung der neuverfassten landtäflichen Einla- gen. Dch. Listina o u. hranic. Ddk. IV. 32. — U. = poslední pořízení, das Testament. Vz Úprava, Ž. wit 49., 16. Upravenosť, i, f., die Instandsetzung. Šm. Upravený; upraven, a, o, zubereitet, zu-
gerichtet, ausgestattet, hergerichtet, in Stand gesetzt. U. země, jídla. Jídlo prosté ale chutně u-né. Způsob života přísně u-ný, streng geregelt. Dch. Stát slovanský u-ný po způsobě křesťanském a národním. Ddk. II. 110. — čím. Ráj. Upravidelniti, il, ěn, ění = podlé pra-
videl uspořádati, regeln, reguliren. Kmp., Šm. Úpravinka, y, f., die Nippsache. Dch.,
Šm. Úpravište, ě, n., der Adjustirungsraum.
Čsk. Upravitel, e, m., der Zubereiter, Appre-
teur. U. tlaku, der Druckregulator. Šp. Upraviti, il, en, ení; upravovati, zube-
reiten, zurichten, anrichten, arrangiren, rich- tigstellen, bereiten, ausstatten, in Stand set- zen. — abs. Už je upraveno (jídlo je na stole), es ist angerichtet. Us. Dch. — co: krmi, zemi, pole (orati, kopati, vláčeti atd. ), Us., své tělo (opatrovati, ošetřovati). Jel., cestu k někomu. Měst. bož. U. trám, ab- trumpfen, Nz., opravovati zemiu (spravo- vati). Dal. 45., oběd, jídlo, postavení, die Stellung herrichten, divadelní kus, in Scene setzen, Dch., léky. Nz. 1k. Ten tě tam u-ví (ukáže ti cestu). Němc. VII. 137. Postavení biskupů k panovníkovi u. Ddk. III. 239. — co komu. U. si podušku, vlasy, nemocnému postel. Dch. Vlastnímu pánu u. cestu. Ddk. VI. 78. — proč: kus pro divadlo u. Us. Dch. — co jak. Až byste mravy své podlé ní (nauky Kristovy) u-li: Život svůj dle Krista u. Sš. II. 50., 97. (Hý. ) Nelze mu u. tváře v příjemnější barvu. Čes. vč. — co, se k čemu. Tím se u-ly mysli posluchačů k vyslyšení od Barnaby a Pavla nových důkazů; Dle té vlády všecku spolem a věci jednotlivé k spáse upravuje. Sš. Sk. 179., |
I. 95. (Hý. ). Upravili ma teda k vám, že
mi adaj vi buděte veďjeť o ňom dač povje- dať. Er. Sl. čít. 53. U. se k modlení. Sš. — kdy. Blažen, kdo za noci se k modlení upravuje. Sš. Sk, 196. Otakar chtěl ještě před korunováním u. nástupnictví v říši. Ddk. V. 343. — co, koho, se čím. Bůh blahoslovenou pannu všemi u-vil ozdobami; Bůh milostí svou k věčné slávě a cti upra- vuje lidi. Sš. L. 16., I. 104. Státoprávní smlouvy, jimiž následkem bitvy u Chlumu 1126. poměr říše českomoravské k císaři německému byl upraven, byly překotány; Poměr biskupa k jeho metropolitovi u-ven jest zákony církevními. Ddk. IV. 86., 267. (Tč. ). — co na jak dlouho. Poměr Mo- ravy k Čechám a k Německu u-ven byl na dlouhá léta. Ddk. IV. 104. — co nač. Vy- stavěli budovu a ji na nemocnici u-li. Ddk. V. 193. co kde. Pokoj v zemi. Dal. — se v čem. U. se v něčem (ve zlém = zdo- konaliti se, sich vervollkommnen). Měst. bož. — co kam. U. své hbité údy do proudu. Č. Upravují došek slámy do šatů zemských. Sš. P. 767. Aby každý měšťan každého cud- zieho do královského domu u-vil. Dbš Sl. pov. I. 189. — se s kým = spraviti se, po- řádnost činiti, sich ausgleichen. Us. Úpravna, y, f. = kde se co upravuje, die
Appretur-, Zurichtstube, das Regulirungs- haus. Berg. Ú. vozní, die Wagenmontur. Dch. Úpravně = s úpravou, prächtig, herrlich,
köstlich, wohl zubereitet. Ú. lid na vojnu vystrojiti. Smrž., jídla strojiti, Zlob., dům postaviti. Sych. U. mlíti. Šp. Po zemi sto Turků ú připravených proti nám přijelo. Vrat. Cechové strojili se velmi ú. k roku svatomichalskému do Vídně. Pal. Dj. IV. 1. 152. Úpravní = k úpravě náležející, Appretur-.
Berg. Ú. práce, Montirungsarbeit, f., lžíce, der Anrichtlöffel, věci, Adjustirungsstücke, pospoj, der Appreturverkehr. Dch. Úpravnice, e, f., die Appreteurin.
Úpravník, a, m., der Appreteur. Šm.
Uprávniti, il, ěn, ění, rechtlich machen.
L. Úpravnosť, i, f. = úprava, wohlgeordne-
tes Wesen, Niedlichkeit, gute Zubereitung, Pracht. Köstlichkeit, Jg., Dch. Úpravný = upravený, wohl zubereitet,
stattlich, ausgerüstet, köstlich, prächtig. U. hody, řeč, V., jídla, D., pokoj, Paradezirn- mev, Dch., tříska, der Pustspan, Šp., krmě, mládenec, služebník, Jel., hostina (nákladní), Kom., vojsko, Br., večere. Syr. — v čem. Město vší ve čsti velmi ú-né. Alx. 1099. — Ú. = umělecký, künstlich. Jg. Upravovací stroj. Dressier-. Techn. Vz
Upravovatel, U. náklad, Adaptirungsausla- gen, stavba, -bauten, J. tr., čára. Upravovadlo, a, n. = upravovací stroj,
die Appretnnnaschine. Šp. Upravování, n., die Bereitung, Zuberei-
tung. Jg. Upravovatel, e, m., der Zubereiter, Re-
gulator atd., vz Upraviti. U. tlaku, der (Gas) Druckregulator. Šp. |
||
|
|||
Předchozí (391)  Strana:392  Další (393) |