sb157-05 0..8296

392

Upravdění, n. = zpravdění, potvrzení,
die Bestätigung, Bewährung, Verifikation.
Nz. Nauky ty odtud dovršení, ujištění a u.
svého dosahují; Listům a veřejným písem-
nostem se pečeť přidává na u. jich. Sš. L.
6.; II. 86. (Hý. ).

Upravděný; -en, a, o, bestätigt, bewahr-
heitet. Us.

Upravditel, e. m. = potvrditel, der Gut-
heisser. Billiger. Na Slov. Bern.

Upravditi, il, ěn, ění; upravďovati = po-
tvrditi, že pravda jest, bestätigen, bewahr-
heiten; schváliti, gutheissen. Bern.

Uprávěč, e. m. = úpravce. L.

Upravení, n., die Herrichtung, Regulirung,
Berichtigung, Instandsetzung, Adjustirung,
Instruirung, Zurichtung Dch., Ž. wit. 118. 91.
U. pole, vinice, Us., duše n. těla. Jel. U.
hvězdárny, lodi, pozemkové daně, knihy,
die Ausstattung des Buches; divadelní kus
v novém u., neu in Scene gesetzt. Dch. U.
řek, die Flussregulirung. J. tr. U. sepsaných
nových vložek desk zemských, Richtigstel-
lung der neuverfassten landtäflichen Einla-
gen. Dch. Listina o u. hranic. Ddk. IV. 32.
— U. = poslední pořízení, das Testament.
Vz Úprava, Ž. wit 49., 16.
Upravenosť, i, f., die Instandsetzung.
Šm.

Upravený; upraven, a, o, zubereitet, zu-
gerichtet, ausgestattet, hergerichtet, in Stand
gesetzt. U. země, jídla. Jídlo prosté ale
chutně u-né. Způsob života přísně u-ný,
streng geregelt. Dch. Stát slovanský u-ný
po způsobě křesťanském a národním. Ddk.
II. 110. — čím. Ráj.

Upravidelniti, il, ěn, ění = podlé pra-
videl uspořádati, regeln, reguliren. Kmp.,
Šm.

Úpravinka, y, f., die Nippsache. Dch.,
Šm.

Úpravište, ě, n., der Adjustirungsraum.
Čsk.

Upravitel, e, m., der Zubereiter, Appre-
teur. U. tlaku, der Druckregulator. Šp.

Upraviti, il, en, ení; upravovati, zube-
reiten, zurichten, anrichten, arrangiren, rich-
tigstellen, bereiten, ausstatten, in Stand set-
zen. — abs. Už je upraveno (jídlo je na
stole), es ist angerichtet. Us. Dch. — co:
krmi, zemi, pole (orati, kopati, vláčeti atd. ),
Us., své tělo (opatrovati, ošetřovati). Jel.,
cestu k někomu. Měst. bož. U. trám, ab-
trumpfen, Nz., opravovati zemiu (spravo-
vati). Dal. 45., oběd, jídlo, postavení, die
Stellung herrichten, divadelní kus, in Scene
setzen, Dch., léky. Nz. 1k. Ten tě tam u-ví
(ukáže ti cestu). Němc. VII. 137. Postavení
biskupů k panovníkovi u. Ddk. III. 239. —
co komu. U. si podušku, vlasy, nemocnému
postel. Dch. Vlastnímu pánu u. cestu. Ddk.
VI. 78. — proč: kus pro divadlo u. Us.
Dch. — co jak. Až byste mravy své podlé
ní (nauky Kristovy) u-li: Život svůj dle
Krista u. Sš. II. 50., 97. (Hý. ) Nelze mu u.
tváře v příjemnější barvu. Čes. vč. — co,
se k čemu. Tím se u-ly mysli posluchačů
k vyslyšení od Barnaby a Pavla nových
důkazů; Dle té vlády všecku spolem a věci
jednotlivé k spáse upravuje. Sš. Sk. 179.,

I. 95. (Hý. ). Upravili ma teda k vám, že
mi adaj vi buděte veďjeť o ňom dač povje-
dať. Er. Sl. čít. 53. U. se k modlení. Sš. —
kdy. Blažen, kdo za noci se k modlení
upravuje. Sš. Sk, 196. Otakar chtěl ještě
před korunováním u. nástupnictví v říši.
Ddk. V. 343. — co, koho, se čím. Bůh
blahoslovenou pannu všemi u-vil ozdobami;
Bůh milostí svou k věčné slávě a cti upra-
vuje lidi. Sš. L. 16., I. 104. Státoprávní
smlouvy, jimiž následkem bitvy u Chlumu
1126. poměr říše českomoravské k císaři
německému byl upraven, byly překotány;
Poměr biskupa k jeho metropolitovi u-ven
jest zákony církevními. Ddk. IV. 86., 267.
(Tč. ). — co na jak dlouho. Poměr Mo-
ravy k Čechám a k Německu u-ven byl na
dlouhá léta. Ddk. IV. 104. — co nač. Vy-
stavěli budovu a ji na nemocnici u-li. Ddk.
V. 193. co kde. Pokoj v zemi. Dal. —
se v čem. U. se v něčem (ve zlém = zdo-
konaliti se, sich vervollkommnen). Měst. bož.
— co kam. U. své hbité údy do proudu.
Č. Upravují došek slámy do šatů zemských.
Sš. P. 767. Aby každý měšťan každého cud-
zieho do královského domu u-vil. Dbš Sl.
pov. I. 189. — se s kým = spraviti se, po-
řádnost činiti, sich ausgleichen. Us.

Úpravna, y, f. = kde se co upravuje, die
Appretur-, Zurichtstube, das Regulirungs-
haus. Berg. Ú. vozní, die Wagenmontur.
Dch.

Úpravně = s úpravou, prächtig, herrlich,
köstlich, wohl zubereitet. Ú. lid na vojnu
vystrojiti. Smrž., jídla strojiti, Zlob., dům
postaviti. Sych. U. mlíti. Šp. Po zemi sto
Turků ú připravených proti nám přijelo.
Vrat. Cechové strojili se velmi ú. k roku
svatomichalskému do Vídně. Pal. Dj. IV.
1. 152.

Úpravní = k úpravě náležející, Appretur-.
Berg. Ú. práce, Montirungsarbeit, f., lžíce,
der Anrichtlöffel, věci, Adjustirungsstücke,
pospoj, der Appreturverkehr. Dch.

Úpravnice, e, f., die Appreteurin.

Úpravník, a, m., der Appreteur. Šm.

Uprávniti, il, ěn, ění, rechtlich machen.
L.

Úpravnosť, i, f. = úprava, wohlgeordne-
tes Wesen, Niedlichkeit, gute Zubereitung,
Pracht. Köstlichkeit, Jg., Dch.

Úpravný = upravený, wohl zubereitet,
stattlich, ausgerüstet, köstlich, prächtig. U.
hody, řeč, V., jídla, D., pokoj, Paradezirn-
mev, Dch., tříska, der Pustspan, Šp., krmě,
mládenec, služebník, Jel., hostina (nákladní),
Kom., vojsko, Br., večere. Syr. — v čem.
Město vší ve čsti velmi ú-né. Alx. 1099. —
Ú. = umělecký, künstlich. Jg.

Upravovací stroj. Dressier-. Techn. Vz
Upravovatel, U. náklad, Adaptirungsausla-
gen, stavba, -bauten, J. tr., čára.

Upravovadlo, a, n. = upravovací stroj,
die Appretnnnaschine. Šp.

Upravování, n., die Bereitung, Zuberei-
tung. Jg.

Upravovatel, e, m., der Zubereiter, Re-
gulator atd., vz Upraviti. U. tlaku, der (Gas)
Druckregulator. Šp.