sb157-05 0..8296

393

Upravovati, vz Upraviti.

Úpravověda, y, f. Ú. rolnická (rolnictví),
die Ackerbestellungskunde, der Ackerbau,
die Agrikultur. Obsahuje ú-du lučební či
chemickou a mechanickou. Ú. mechanická
jedná o vzdělávání půdy, ú. lučební jedná
o hnojivech a o hnojení. Pta.

Uprázdnění, upráznění, n., das Vakant-
werden, die Musse. K uzdravení jemu třeba
úplného u. (Musse). Dch. Žádného ú. nemíti.
V. U. míti od něčeho. Jel. Vyšší stupeň u.
dotčeného. Sš. II. 166. Po desítiměsíčném
u. té stolice. Ddk. III. 172. (II. 355. ).

Uprázdněný; -en, a, o, vakant, leer,
offen. U. místo. Dch. U. trůn náležel nej-
bližšímu příbuznému; Soběslav u. úděl olo-
moucký kněžici Václavu odevzdal. Ddk.
II. 121., III. 18 (Tč. ). Někoho na u-né místo
dosaditi. Us.

Uprázdniti, il, ěn, ění; uprazdňovati =
prázdným učiniti, leer machen, entledigen.
— abs. Byl-li jsem komu trnem v očích,
ustupuji; zavázel-li jsem komu, uprazdňuji
(= uprazdňuji se), Platz machen. Kom. Je-li
beneficium takové u-něno. Ddk. II. 315. —
co: místo. Us. — co komu: někomu místo.
Us., Br. — sobě = čas, kdy sobě učiniti,
sich Musse machen, nehmen. Plk., Šm. —
si před kým: s krku ho zbýti, sich frei,
leer, los machen, sich entschhtgen. Plác. —
odkud: z vlasti (utéci). V. — se = dáti
si na chvíli. Drobet se u. Štr. Uprázdněte
se! Us. Sš. Nemohu se u. Bude-li možná
se u. Sych. — se kam (k čemu, nač, na
jak dlouho, kdy). U. se k modlitbě. Št.
K věcem a záležitostem duchovním se u.:
Že po těch nebezpečných čtrnáctero dní
ani ku pořádnému jedení se u. nemohli. Sš.
Sk. 208, 287. (Hý. ). Žádám vás, abyste se
některý den tohoto týhodne ke mně sem
u-li; Za to žádám, abyste se, pokud možno,
k tomu u-li; Až sem se teprv k němu
v tuto chvíli při příjezdu sem do Rousí-
nova u-dnil. Žer. A právě v této době
u-dnil se trůn český poznovu. Ddk. II. 346.
U. se na modlitby, Sš. 65., 68., J. 101., na
službu duchovní. Sš. Sk. 68. Na chvilku
se k někomu u. Kram., Žer. U. se k dílu,
Kram., k jídlu, Br., k učeným pracem. D.
lžádný nemá sě tak přieliš poddati práci, by
sě svým časem k službě božie neuprázdnil.
Št. — se komu: Bohu. V. — se od čeho:
od prací, Reš., od úřadu, Zlob., od svět-
ských žádostí. Št. — se čeho. Jakmile lid-
ské srdce se u. hledí sebe a jiných tvorů.
Sš. Sk. 19. Pán všem příklad dal, kterak
hluku města se druhdy u. a v samotu ustou-
piti přijde. Ev. Mat. 106. — čím. Smrtí
Oty sličného u-no jest knížectví olomoucké.
Ddk. II. 317. — kdy kde. Vímeť, že smrtí
Jaromírovou uprázdnila se biskupská stolice
v Praze. Ddk. II. 332. — aby. Nemohl u.
se, aby opustil říši svou na delší čas. Pal.
Dj. V. 2. 371.

Uprázdeň, dně, f. Čas ponížení, u-dně
či kenosy Páně. Sš. J. 362. (Hý. ).

Uprazdňování, n., vz Uprázdnění. U. se
k modlitbám. BR. II. 192.

Upražiti, il, en, ení; upražovati, braten,
rösten, dörren am Feuer. V. — co, se (kde):

mouku, D., pučálku na pánvi, Us., rudu,
Vys., kávu. Upražiti něco v másle, V., kávu
v bubínku. Mohl by se člověk na tom
slunci u. Ros.

Uprcaný; -án, a, o = zaprcaný. Us. Šd.

Uprcati, befurzen, bekacken. — co: kal-
hoty. Tč.

Uprcnouti se = uprdnouti se. Us. Šd.

Uprcovati, zeitweise furzen. Co u-ješ?
Us. Tč.

Uprdeliti se = posaditi se, sich setzen.
U Jižné. Vrů.

Uprděti se, sich gehörig ausfarzen; ge-
hörig plauschen. Na Ostrav. Tč.

Uprdnouti se, dl, utí, einen Furz lassen.
V. Lepší zdraví nežli ctnosť, uprdni se, co
budeš moct. Prov.

Uprdnutí, n., der Furz. V.

Uprdolenosť, i, f. = uplkanosť. U Olom.
Sd.

Uprdolený; -en, a, o = který pořád pr-
dolí, uplkaný, plkoš. Mor. Brt., Sd.

Upřebírati se, gehörig bewegen. — čím.
U-ral se nohama, až tam došel. — se čeho,
klauben. Ostrav. Tč.

Upřebodati čeho, durchstechen. Mor.
Tč.

Upreclíkovati si vlasy, kräuseln. Ostrav.
Tč.

Upréčiti = upříčiti. Na Slov. Jg.

Uprečník, a, m., der Bestreiter. Na Slov.
Bern.

Uprečnosť, i, f.. die Streitsucht. Na Slov.
Bern.

Uprečný, streitend, streitsüchtig. Na Slov.
Bern.

Upředati = uprodati, Na Ostrav. Tč.

Upředčení, n. = ukvapení. Sš. Mt. 25.

Upředčiti, il, en, ení = předstihnouti,
předejíti, zuvorkommen. — koho. Pán znaje
úmysl jeho u-čil jej. Sš. Mt. 245., J. 28.
(Hý. ).

Upředení, n., vz Upřísti. Sš.

Upředený; -en, a, o, gesponnen. U. niť.

Upředitel, e, m., der Vorgänger, Vor-
läufer. L.

Upřediti, il, ěn, ění = napřed jíti, vor-
ausgehen; předstihnouti, vorkommen, vor-
eilen. — koho v čem. L. Druh druha u.
usiloval. Sš. L. 120. (Mt, 210.,. J. 28. — Hý. ).

Úpředkem, im vorhinein. Šm.

Upředkládati se komu čeho, genug
vorlegen. Mor. Tč.

Upředstírati se komu čeho = ausbrei-
ten; vytýkati, vorwerfen. Mor. Tč.

Upředu, vz Upřísti.

Upřehlídati se čeho, genügend durch-
schauen, mustern. Na Ostrav. Tč.

Upřechodzati se, oft durchgehen. U-li
sme se dost přes ten led a přec sme ne-
přepadli. Na Ostrav. Tč.

Upřejímati se, sich satt überschlagen. —
čím: rukou. Ostrav. Tč.

Úpřeka, y, f. = odpor, der Widerstand.
Aby vývodkům těm nesličným v ústrety a
úpřeky vyšel. Sš. I. 49. Není zajisté toho
utajováni příčinou, žeby pověrnosti ve stříc
a ú-ku vejíti hodlal. Sš. Mr. 33.

Upřekládati se čeho, genug ordnen,
überlegen. Tč.

236



	393

	Upravovati, vz Upraviti. Úpravověda, y, f. Ú. rolnická (rolnictví), die Ackerbestellungskunde, der Ackerbau, die Agrikultur. Obsahuje ú-du lučební či chemickou a mechanickou. Ú. mechanická jedná o vzdělávání půdy, ú. lučební jedná o hnojivech a o hnojení. Pta. Uprázdnění, upráznění, n., das Vakant- werden, die Musse. K uzdravení jemu třeba úplného u. (Musse). Dch. Žádného ú. nemíti. V. U. míti od něčeho. Jel. Vyšší stupeň u. dotčeného. Sš. II. 166. Po desítiměsíčném u. té stolice. Ddk. III. 172. (II. 355. ). Uprázdněný; -en, a, o, vakant, leer, offen. U. místo. Dch. U. trůn náležel nej- bližšímu příbuznému; Soběslav u. úděl olo- moucký kněžici Václavu odevzdal. Ddk. II. 121., III. 18 (Tč. ). Někoho na u-né místo dosaditi. Us. Uprázdniti, il, ěn, ění; uprazdňovati = prázdným učiniti, leer machen, entledigen. — abs. Byl-li jsem komu trnem v očích, ustupuji; zavázel-li jsem komu, uprazdňuji (= uprazdňuji se), Platz machen. Kom. Je-li beneficium takové u-něno. Ddk. II. 315. — co: místo. Us. — co komu: někomu místo. Us., Br. — sobě = čas, kdy sobě učiniti, sich Musse machen, nehmen. Plk., Šm. — si před kým: s krku ho zbýti, sich frei, leer, los machen, sich entschhtgen. Plác. — odkud: z vlasti (utéci). V. — se = dáti si na chvíli. Drobet se u. Štr. Uprázdněte se! Us. Sš. Nemohu se u. Bude-li možná se u. Sych. — se kam (k čemu, nač, na jak dlouho, kdy). U. se k modlitbě. Št. K věcem a záležitostem duchovním se u.: Že po těch nebezpečných čtrnáctero dní ani ku pořádnému jedení se u. nemohli. Sš. Sk. 208, 287. (Hý. ). Žádám vás, abyste se některý den tohoto týhodne ke mně sem u-li; Za to žádám, abyste se, pokud možno, k tomu u-li; Až sem se teprv k němu v tuto chvíli při příjezdu sem do Rousí- nova u-dnil. Žer. A právě v této době u-dnil se trůn český poznovu. Ddk. II. 346. U. se na modlitby, Sš. 65., 68., J. 101., na službu duchovní. Sš. Sk. 68. Na chvilku se k někomu u. Kram., Žer. U. se k dílu, Kram., k jídlu, Br., k učeným pracem. D. lžádný nemá sě tak přieliš poddati práci, by sě svým časem k službě božie neuprázdnil. Št. — se komu: Bohu. V. — se od čeho: od prací, Reš., od úřadu, Zlob., od svět- ských žádostí. Št. — se čeho. Jakmile lid- ské srdce se u. hledí sebe a jiných tvorů. Sš. Sk. 19. Pán všem příklad dal, kterak hluku města se druhdy u. a v samotu ustou- piti přijde. Ev. Mat. 106. — čím. Smrtí Oty sličného u-no jest knížectví olomoucké. Ddk. II. 317. — kdy kde. Vímeť, že smrtí Jaromírovou uprázdnila se biskupská stolice v Praze. Ddk. II. 332. — aby. Nemohl u. se, aby opustil říši svou na delší čas. Pal. Dj. V. 2. 371. Uprázdeň, dně, f. Čas ponížení, u-dně či kenosy Páně. Sš. J. 362. (Hý. ). Uprazdňování, n., vz Uprázdnění. U. se k modlitbám. BR. II. 192. Upražiti, il, en, ení; upražovati, braten, rösten, dörren am Feuer. V. — co, se (kde):	mouku, D., pučálku na pánvi, Us., rudu, Vys., kávu. Upražiti něco v másle, V., kávu v bubínku. Mohl by se člověk na tom slunci u. Ros. Uprcaný; -án, a, o = zaprcaný. Us. Šd. Uprcati, befurzen, bekacken. — co: kal- hoty. Tč. Uprcnouti se = uprdnouti se. Us. Šd. Uprcovati, zeitweise furzen. Co u-ješ? Us. Tč. Uprdeliti se = posaditi se, sich setzen. U Jižné. Vrů. Uprděti se, sich gehörig ausfarzen; ge- hörig plauschen. Na Ostrav. Tč. Uprdnouti se, dl, utí, einen Furz lassen. V. Lepší zdraví nežli ctnosť, uprdni se, co budeš moct. Prov. Uprdnutí, n., der Furz. V. Uprdolenosť, i, f. = uplkanosť. U Olom. Sd. Uprdolený; -en, a, o = který pořád pr- dolí, uplkaný, plkoš. Mor. Brt., Sd. Upřebírati se, gehörig bewegen. — čím. U-ral se nohama, až tam došel. — se čeho, klauben. Ostrav. Tč. Upřebodati čeho, durchstechen. Mor. Tč. Upreclíkovati si vlasy, kräuseln. Ostrav. Tč. Upréčiti = upříčiti. Na Slov. Jg. Uprečník, a, m., der Bestreiter. Na Slov. Bern. Uprečnosť, i, f.. die Streitsucht. Na Slov. Bern. Uprečný, streitend, streitsüchtig. Na Slov. Bern. Upředati = uprodati, Na Ostrav. Tč. Upředčení, n. = ukvapení. Sš. Mt. 25. Upředčiti, il, en, ení = předstihnouti, předejíti, zuvorkommen. — koho. Pán znaje úmysl jeho u-čil jej. Sš. Mt. 245., J. 28. (Hý. ). Upředení, n., vz Upřísti. Sš. Upředený; -en, a, o, gesponnen. U. niť. Upředitel, e, m., der Vorgänger, Vor- läufer. L. Upřediti, il, ěn, ění = napřed jíti, vor- ausgehen; předstihnouti, vorkommen, vor- eilen. — koho v čem. L. Druh druha u. usiloval. Sš. L. 120. (Mt, 210.,. J. 28. — Hý. ). Úpředkem, im vorhinein. Šm. Upředkládati se komu čeho, genug vorlegen. Mor. Tč. Upředstírati se komu čeho = ausbrei- ten; vytýkati, vorwerfen. Mor. Tč. Upředu, vz Upřísti. Upřehlídati se čeho, genügend durch- schauen, mustern. Na Ostrav. Tč. Upřechodzati se, oft durchgehen. U-li sme se dost přes ten led a přec sme ne- přepadli. Na Ostrav. Tč. Upřejímati se, sich satt überschlagen. — čím: rukou. Ostrav. Tč. Úpřeka, y, f. = odpor, der Widerstand. Aby vývodkům těm nesličným v ústrety a úpřeky vyšel. Sš. I. 49. Není zajisté toho utajováni příčinou, žeby pověrnosti ve stříc a ú-ku vejíti hodlal. Sš. Mr. 33. Upřekládati se čeho, genug ordnen, überlegen. Tč. 236