sb157-05 0..8296

395

Upřílišniti, upřílišňovati = upřílišiti.
Kos. Ol. I. 124., 129.

Upřímě = upřímo, gerad, geraden We-
ges. Za Bohem u. jíti. Br. U. proti někomu
táhnouti. Ben. V. Protož řeč přená nemůž
nikdy u. dovedena býti, leč má v sobě ji-
stění zavřené. CJB. 403. A upřímě k Hospo-
dinu šla do nebe. Hus III. 161. — U. =
upřímně, aufrichtig, herzlich. Téhož zdraví
Vašnosti věrně a u. žádám. Žer. 339. Ne-
upřímě se měl; Sám sebe u. miluješ. BR.
II. 10., 99. a. Jsú někteří, jenž Krista káží,
ale ne u. Hus III. 76.

Upřímiti, il, en, ení = přímým učiniti,
ebnen. — co. Upřimte stezky Páně. Sš. L.
51. — co kam. Tu do budoucna zrak u-il.
Sš. L. 135. (Hý. ). — U. se nač = velice
zachtíti, gelüsten, na něčem svéhlavě státi.
Na Slov.

Upřimlouvati = přimlouvati, kárati,
verweisen, zureden, zurechtweisen. — abs.
Od židů byl u-ván, že lože nesl. BR. II.
314. (162. ). — koho. Br.

Upřímně = nelstně, neošemetně, bez pře-
tváření, aufrichtig, getreulich, treulich, offen-
herzig, redlich. U. všecko činiti, Kom., mi-
lovati, V., vystříhati. D. U. s někým býti.
Star. let. Abych se u. (zrovna) vyznal. Dch.
Jestli mě věrně miluješ, mluv ke mně u.
Us. Šd. Kdyby král Vratislav byl přiznával
se u. k ustanovením. Ddk. II. 333.

Upřímnec, ence, upřímník, a, m., der
Aufrichtige.

Upřímněti, ěl, ění; zupřímněti = upří-
mným se státi, aufrichtig werden. Jg.

Upřímník, a, m., ein Aufrichtiger. Šm.
Vz Upřímnec.

Upřímniti, il, ěn, ění, upřímňovati; zupří-
miti = upřímným činiti, aufrichtig machen.
— koho čím. Ros.

Upřímnosť, i, f.,. die Aufrichtigkeit,
Offenherzigkeit, Redlichkeit, Treuherzigkeit.
Sprostnosť a u.; Čí tobě ještě není známá
u., domácky se neukazuj. Kom. J. 927. U.
k někomu zachovati. Pr. měst. V něčí u.
se důvěřovati. Sych. Starodávná u. přestala.
Bern. Chladnoucí u.; Dárek u-sti, kleine
Herzensgabe. Dch. Důstojnosti — konec
u-sti, honores mutant mores. Dch. U. k ně-
komu míti. Er. P. 178. U. pěkná ctnosť, ta
bude trvat na věčnosť; Milovalach té z u-sti,
podezřelach tě v nepravosti; Jenom, brabce,
s u-stí, polámu ti všecke kosti. Sš. P. 72.,
229., 697. (Tč. ). Málo máš, málo dáš, len
daj z u-sti. Dbš. 44. Věřím a za to prosím,
že mne v té u-sti přijmete, v jaké já se
vám otvírám. Žer. 322. Toť přeji s u-stí.
Dh. 59. Bojím se, že v tom u-sti nenie.
Arch. IV. 404. Kdož srdcem jest u-sti mi-
lovník. Kom. — Strany přísloví vz Srdce,
Věrný.

Upřímný, -men, mna, o = rovný, ne-
křivý, gerad. U. sloup. Rvač. — U. = ne-
falešný, otevřený, štědrý, bezelstný, prostý,
aufrichtig, unverstellt, offenherzig, offen,
treuherzig, freimüthig, innig, inniglich. Jg.
U. člověk co na srdci, to na jazyku má.
Us. Tč. Dělal se upřímným. Dch. Bola to
dzevčina srdca uprimného. Sl. ps 47. Ej
dyž vypoví, bude jinší, budě děvčinka upřím-

nější; Proto je červená, že je u-ná. Sá. P.
230., 284. (Tč. ). Nediv se řeči té u-né. Pal.
Dj. IV. 2. 162. U-ným slova božího učitelem
býti. V. U-ného srdce býti. V. U. vyznání,
srdce, u. Čech, D., tvář (otevřená), Us., práce.
Kom. Člověk u. všechněm jest osožný. Prov.
— ke komu. Buď u-mným k druhým, bude
i k tobě jiný takým. Bern. Aničko, dzě-
večko, poviz mě věrně, ežli maš upřimne
srdečko ke mně!; Bude-li má milá ke mně
tak u-ná, otevře dvůr. Sš. P. 387., 784.
Buď ke mně u-nej; Já jsem k tobě byl u.
Er. P. 125., 181. Která má milého k sobě
u-ného. Er. P. 491. — komu. Která má
milého sobě u-ného, ta naříkat bude. Sš.
P. 87. — kde. Na srdci upřímným býti.
Smrž., Pr. — čím. Dobrý jest Bůh těm,
jižto jsou upřímni srdcem. Št. Vz Přímý.

Upřímo (zastr. upřemo) = přímo, z příma,
gerade, aufrecht; gerade, direkt, aufrichtig.
Stój v spravedlnosti, jako věc čtverhranatá,
jež kam ji vrhú, stane u. Hus I. 349. Ma-
gnet se obrací k půlnoci u. Kom. Ta cesta
u. tam vede. Us. U. nejblíž (poctivě). Č. M.
62. A půhon ten k přísaze na mnohých mí-
stech býval jest, že mnohý u. neveda ani
svědků druhého pohnal jest. Tov. 38. Pán
ráčil u. jeti do Prahy. Břez. 183. Kristovu
pravdu u. vyznávati. Hus II. 9. Proto se
dal u. Ksm. II. 185. U. jdú do ráje (blázni
přirození). Jel. Enc. m. 38. Sami u. k Bohu
na modlitbách se utíkajíce. BR. II. 683. a.
Císař u. z Brna do Prahy táhl. V. Ty platy
obracovali jednostejně u. pro milý Buoh na
kaplanství; Matyáš král přijel u. do města
Čáslavě. Dač, I. 118., 353. To zvěděvše
Čechové u. na něho táhli. Let. 78. U. a bez-
prostředně; Postavil se u. proti městům;
Kus první u. jest proti kompaktatům; Moc
a působení jeho nevztahovaly se u. nežli ke
čtyřem krajům. Pal. Dj. II. 115., V. 2. 121.,
III. 3. 222., IV. 1. 76. (Šd. ). Ještě věz, že
někdy jest slib u. k hřiechu a ten nikoli
má držien býti; Má prositi za blahoslaven-
stvie a za ty věci, jenž u. nás vedú k němu;
To ustanovenie jest u. proti Kristovu usta-
novenie; Pravdy u. a zjevné kázati jsem
nesměl; Volenti měli by ho u. voliti; Proto
čtenie výkladu nepotřebuje, proto že uka-
zuje u. a zjevně, kterak se jest stalo; Ne-
hledíš osoby lidí t. j. pravíš pravdu u. i ve-
likým lidem i malým dóstojenstvie; A tak
Kristus u. jest ďáblu protiven. Hus I. 267.,
310., 409., 455., 464., II. 383., 397., 423.
(Tč. ). Okolo dále, u. blíže. Prov. Vz Pří-
mosť. U. v nebe vchází. V. U. k němu šel.
Har.

Upřímosť, i, f. = rovnosť, přímý směr,
gerade Richtung, Geradheit. Pakli od cesty
u-sti poblúdie vyšší, nečiňme, což oni činie.
Hus III. 223. U. cest tvých. Br. — U. úmysla,
die Geradheit des Sinnes, Aufrichtigkeit,
Offenheit. Kom., D. Tím svou u. barvil; Zná
Buoh naši věrnou u. BR. II. 10., 600. a.
Když opustiec nevinnosť a u. svatosti to
miení učiniti, čím by mohla bližním svým
uškoditi. Hus II. 313.

Upřímství, n. = upřímnosť. Šm.

Upřímý; upřím, a, o = přímý, rovný,
nekřivolaký, gerade, direkt. I jsou mostové

236*