sb157-05 0..8296

402

v úřady lidí světských. Hus I. 225., 421.,
449., 376., II. 168., 298., 323., III. 235., 246.
(Tč. ). Žádný úřad tak špatný není, aby —
šibenice nezasluhoval. Na Mor. Bayer. Do
úradu sa netiskni proti jiných v=oli, nebo
každý úrad stojí na okruhlej guli. Na Slov.
Tč. Kdo je v úřadu, nemá mať žihadla. Ib.
Té. Oznámiti něco, aby se s tím naložilo
dle ú-du (během úředním); Cizozemci ne-
mají na ú-dy zemské sázeni býti; V ú. se
vkoupiti. Er. Nejsou tu úřadové a vrch-
nosti, aby nevinným a chudým škodili, ale
aby jim sloužili; Zlopověstným dvéře k úřa-
dům zavřeny býti mají; Vystříhej se těch
úřadův a těch povinností, jichžto bys bez
urážky svědomí svého na sobě míti a dr-
žeti nemohl; Úřad proviní-li, z svého po-
kuty dej. Vz Soudce. Pr. Ú. muže ukazuje;
Ne lidem úřadové, ale ú-dům lidé dáni býti
mají. Rb. Ú. zastávati, lépe: spravovati,
plniti, konati, vésti. Od strany okresního
ú-du v známosť se uvádí, lépe: okresní ú.
oznamuje, v známosť uvádí, dává věděti.
Bs. Býti v úřadě (ve smyslu: úředníkem
býti) lépe: při úřadě. Není toho úřádku,
aby neměl svého dárku. D., Č., Rb. Úřad
nemýlí, jestli neteče, aspoň kape. Č., Rb.,
Jg. Ú. nedědí, jak se v něm kdo chová,
Hned lidé zvědí. Lb. Vzal mu ú. Vz Pyšný.
Lb. Obyčejně jiný bývá, kdo v úřad vstu-
puje; Ú. někdy mravy mění; Vysoké ú-dy
mravy mění rády; Někteří, kteří se na ú.
zvyšují, i vzácnějšího od sebe špatně zne-
važujú; Kdo dostává jaký ú., i starosť při-
jímá. Na Slov. a Mor. Tč. Kdo je v úradě,
musí počúvať i zlé i dobré. Na Slov. Bern.
Úřad neumírá. Č. Vz Rb. 273. Strany pří-
sloví vz ještě: Brk, Hajný, Hlava, Lavice,
Lopata, Lžíce, Máslo, Nůž, Služba, Svíce,
Vážný, Vemeno, Větev a také Dobrodějce.
Vz i: Česť. — Ú. = povolání, der Beruf,
das Amt. Ú. učitelský, D., apoštolský, Us.,
kázání slova božího. V. — Ú. = konání
určité, funkce, die Verrichtung. Běhavka
mírná ú-du tělesnému nepřekáží. Ja. Když
drob jistý zapálen jest, úřad té částky jest
zrušen. Ja. — Ú. = vedení ú-du, die Am-
tirung, Amtsverwaltung. Za úřadu pana N.
Vzkázal mu to za jeho ú-du. NB. Tč. 286.
Aby před Bohem ú. sv. oběti učinil. Pass.
mus. 275. A též všem, kteří jsú pod tvým
úřadem, rozkaž. Arch. V. 302. — Ú. = soud,
das Amt, Gericht. Hrozil mu ú-dem. Musil
se dostaviti na ú. Při úřadu to vyjednali.
Us. — Ú. = rada, počet úředníkův, das Ge-
richt, der Magistrat, die Instanz. Celý úřad
za jednu osobu nemůže. Ros. Jest ho po-
třebí co Matyáše při úřadě (co pátého kola
u vozu). Prov. D. To učinil před plným
úřadem dvě neděli po posudku. Půh. I. 203.
Jaký ú., taková osádka. D., Lb.

Úrada, y, f., der Rathschluss, Beschluss,
Entschluss. Boží ú. Dch. Že bez sjezdu a
úrady všech tří vyjmutých nemohl dáti jiné
odpovědi. Pal. Dj. V. 2. 253. K tomu třeba
společné úrady. Ddk. II. 221. Podlé úrady
akcionařů koupí se atd. = podlé usnesení,
umluveni akcionářův. Šb. Dali se do ú-dy
(radili se). Šml. Nebo z lidí-li jest ú. ta,
neb dílo to, rozpadne se; Člověk má se

podrobiti ú-dám Pána. Sš. Sk. 59., J. 223.

(Hý. ).

Úřada, y, m. = člověk, který při úřadech
mnoho a také zbytečné jednání má. U Be-
rouna. Lg.

Úradek, dku, m., decretum, der Rath-
schluss. Stálosť a neproměnnosť ú-ků bo-
žích; Ú. svůj provésti; Ú. o spáse lidské
odvěčně ujatý nyní v Kristu vyvedl; Uspo-
řádání spásy lidské bylo obsaženo v ú-dku
božím; Doba ta ve věčném úradku božím
byla ustanovena a určena; Prohlídá k ú-dku
božímu; Tak bylo usouzeno v úradku bo-
žím; Bůh je (apoštoly) věčným předřízením
a ú-kem za svoje vyvolil (vz Předzřízení);
Událosť ta odvěčně v osnovu předvědův a
ú-ků božích vetkána byla. Vz Předvěd. Sš.
I. 97., 169., II. 78., 105., L. 97., J. 53., 60.,
263., 292. (Tč. ). Dle svobodného ú-kdu vůle
boží. MP.

Uradění, n., die Berathung. U. s poslanci.
Ml.

Uraděný; -en, a, o, vz Uraditi. Na u-ný
den šli pre svoje nevesty. Dbš. Sl. pov. I.
114.

Uraditi, il, zen a děn, ění = poraditi,
rathen; se = rozmysliti se, ustanoviti, be-
schliessen, einen Vorsatz fassen; radu spo-
lečně zavříti, beschliessen, sich verabreden.
Jg. — abs. Věc urazená (v radě uvážená).
V. — co komu: pevnou radu. Č. — se.
Jak se podnapili, hned se u-li, kterého by
šohajíčka na vojnu dostali. Sš. P. 574. —
se jak. Uradils se k hanbě domu svého.
Br. — se kde: u sebe. V. — se s kým.
S několika osobami se uradiece teprv na
pány vznesete. Arch. IV. 103. Což se s nimi
uradieše. Dal. 159. S kniežaty sú se u-li.
BO. — V., Dal., Ros. — se oč. V. Uhří se
o to uradili, jakby... Dvě kron. — se na
čem = snésti se, ustanoviti se na čem. Na
tom se uradili, aby se smířili. V. — Ros.,
Bs., Háj., Dbš. Sl. pov. I. 188. — se nač.
Aby se na to se svými pevné uradil. V. —
Háj., Bart. II. 21.

Uřaditi, uřadzovati, wehe thun. — komu.
Ostrav. Tč. — U. co, in Ordnung stellen.
Ostrav. Tč.

Úřaditi = úřadovati. Šm.

Uřádkovati, in Querbeete theilen. — co:
záhony. Us. Tč.

Úřadna, y, f., Bureau, n.

Úřadně = od úřadu, ämtlich, von Amts-
wegen. Ú. něco zkárati, massregeln, jednati.
Dch. Ú. něco někam poslati (neplatě poštov-
ného). Us. Šd.

Úřadní, úřední, -ný = k úřadu náleže-
jící, Amts-, ämtlich. Ú. napomenutí, činnosť.
Dch. Ú né uzavření; Úřadným během ně-
komu odpovídati; Ú. postavení míti. Sš. J.
164., 272., 275. (Hý. ). Úřadná osoba, ú-ný
dotaz. Arch. II. 289., 500. (Šd. ). Vz Úřední.

Úřadnice, úřednice, úředlnice, e, f.,
die Beamtin, Beamtenfrau. Kom.

Úřadnický, úřednický, úředlnický, Be-
amten-. Ros.

Úřadnictví, úřednictví, úředlnictví, n.,
das Amt, die Amtswürde, das Beamtenthum.