Předchozí (401)  Strana:402  Další (403) |
|
|||
402
|
|||
|
|||
v úřady lidí světských. Hus I. 225., 421.,
449., 376., II. 168., 298., 323., III. 235., 246. (Tč. ). Žádný úřad tak špatný není, aby — šibenice nezasluhoval. Na Mor. Bayer. Do úradu sa netiskni proti jiných v=oli, nebo každý úrad stojí na okruhlej guli. Na Slov. Tč. Kdo je v úřadu, nemá mať žihadla. Ib. Té. Oznámiti něco, aby se s tím naložilo dle ú-du (během úředním); Cizozemci ne- mají na ú-dy zemské sázeni býti; V ú. se vkoupiti. Er. Nejsou tu úřadové a vrch- nosti, aby nevinným a chudým škodili, ale aby jim sloužili; Zlopověstným dvéře k úřa- dům zavřeny býti mají; Vystříhej se těch úřadův a těch povinností, jichžto bys bez urážky svědomí svého na sobě míti a dr- žeti nemohl; Úřad proviní-li, z svého po- kuty dej. Vz Soudce. Pr. Ú. muže ukazuje; Ne lidem úřadové, ale ú-dům lidé dáni býti mají. Rb. Ú. zastávati, lépe: spravovati, plniti, konati, vésti. Od strany okresního ú-du v známosť se uvádí, lépe: okresní ú. oznamuje, v známosť uvádí, dává věděti. Bs. Býti v úřadě (ve smyslu: úředníkem býti) lépe: při úřadě. Není toho úřádku, aby neměl svého dárku. D., Č., Rb. Úřad nemýlí, jestli neteče, aspoň kape. Č., Rb., Jg. Ú. nedědí, jak se v něm kdo chová, Hned lidé zvědí. Lb. Vzal mu ú. Vz Pyšný. Lb. Obyčejně jiný bývá, kdo v úřad vstu- puje; Ú. někdy mravy mění; Vysoké ú-dy mravy mění rády; Někteří, kteří se na ú. zvyšují, i vzácnějšího od sebe špatně zne- važujú; Kdo dostává jaký ú., i starosť při- jímá. Na Slov. a Mor. Tč. Kdo je v úradě, musí počúvať i zlé i dobré. Na Slov. Bern. Úřad neumírá. Č. Vz Rb. 273. Strany pří- sloví vz ještě: Brk, Hajný, Hlava, Lavice, Lopata, Lžíce, Máslo, Nůž, Služba, Svíce, Vážný, Vemeno, Větev a také Dobrodějce. Vz i: Česť. — Ú. = povolání, der Beruf, das Amt. Ú. učitelský, D., apoštolský, Us., kázání slova božího. V. — Ú. = konání určité, funkce, die Verrichtung. Běhavka mírná ú-du tělesnému nepřekáží. Ja. Když drob jistý zapálen jest, úřad té částky jest zrušen. Ja. — Ú. = vedení ú-du, die Am- tirung, Amtsverwaltung. Za úřadu pana N. Vzkázal mu to za jeho ú-du. NB. Tč. 286. Aby před Bohem ú. sv. oběti učinil. Pass. mus. 275. A též všem, kteří jsú pod tvým úřadem, rozkaž. Arch. V. 302. — Ú. = soud, das Amt, Gericht. Hrozil mu ú-dem. Musil se dostaviti na ú. Při úřadu to vyjednali. Us. — Ú. = rada, počet úředníkův, das Ge- richt, der Magistrat, die Instanz. Celý úřad za jednu osobu nemůže. Ros. Jest ho po- třebí co Matyáše při úřadě (co pátého kola u vozu). Prov. D. To učinil před plným úřadem dvě neděli po posudku. Půh. I. 203. Jaký ú., taková osádka. D., Lb. Úrada, y, f., der Rathschluss, Beschluss,
Entschluss. Boží ú. Dch. Že bez sjezdu a úrady všech tří vyjmutých nemohl dáti jiné odpovědi. Pal. Dj. V. 2. 253. K tomu třeba společné úrady. Ddk. II. 221. Podlé úrady akcionařů koupí se atd. = podlé usnesení, umluveni akcionářův. Šb. Dali se do ú-dy (radili se). Šml. Nebo z lidí-li jest ú. ta, neb dílo to, rozpadne se; Člověk má se |
podrobiti ú-dám Pána. Sš. Sk. 59., J. 223.
(Hý. ).
Úřada, y, m. = člověk, který při úřadech
mnoho a také zbytečné jednání má. U Be- rouna. Lg. Úradek, dku, m., decretum, der Rath-
schluss. Stálosť a neproměnnosť ú-ků bo- žích; Ú. svůj provésti; Ú. o spáse lidské odvěčně ujatý nyní v Kristu vyvedl; Uspo- řádání spásy lidské bylo obsaženo v ú-dku božím; Doba ta ve věčném úradku božím byla ustanovena a určena; Prohlídá k ú-dku božímu; Tak bylo usouzeno v úradku bo- žím; Bůh je (apoštoly) věčným předřízením a ú-kem za svoje vyvolil (vz Předzřízení); Událosť ta odvěčně v osnovu předvědův a ú-ků božích vetkána byla. Vz Předvěd. Sš. I. 97., 169., II. 78., 105., L. 97., J. 53., 60., 263., 292. (Tč. ). Dle svobodného ú-kdu vůle boží. MP. Uradění, n., die Berathung. U. s poslanci.
Ml. Uraděný; -en, a, o, vz Uraditi. Na u-ný
den šli pre svoje nevesty. Dbš. Sl. pov. I. 114. Uraditi, il, zen a děn, ění = poraditi,
rathen; se = rozmysliti se, ustanoviti, be- schliessen, einen Vorsatz fassen; radu spo- lečně zavříti, beschliessen, sich verabreden. Jg. — abs. Věc urazená (v radě uvážená). V. — co komu: pevnou radu. Č. — se. Jak se podnapili, hned se u-li, kterého by šohajíčka na vojnu dostali. Sš. P. 574. — se jak. Uradils se k hanbě domu svého. Br. — se kde: u sebe. V. — se s kým. S několika osobami se uradiece teprv na pány vznesete. Arch. IV. 103. Což se s nimi uradieše. Dal. 159. S kniežaty sú se u-li. BO. — V., Dal., Ros. — se oč. V. Uhří se o to uradili, jakby... Dvě kron. — se na čem = snésti se, ustanoviti se na čem. Na tom se uradili, aby se smířili. V. — Ros., Bs., Háj., Dbš. Sl. pov. I. 188. — se nač. Aby se na to se svými pevné uradil. V. — Háj., Bart. II. 21. Uřaditi, uřadzovati, wehe thun. — komu.
Ostrav. Tč. — U. co, in Ordnung stellen. Ostrav. Tč. Úřaditi = úřadovati. Šm.
Uřádkovati, in Querbeete theilen. — co:
záhony. Us. Tč. Úřadna, y, f., Bureau, n.
Úřadně = od úřadu, ämtlich, von Amts-
wegen. Ú. něco zkárati, massregeln, jednati. Dch. Ú. něco někam poslati (neplatě poštov- ného). Us. Šd. Úřadní, úřední, -ný = k úřadu náleže-
jící, Amts-, ämtlich. Ú. napomenutí, činnosť. Dch. Ú né uzavření; Úřadným během ně- komu odpovídati; Ú. postavení míti. Sš. J. 164., 272., 275. (Hý. ). Úřadná osoba, ú-ný dotaz. Arch. II. 289., 500. (Šd. ). Vz Úřední. Úřadnice, úřednice, úředlnice, e, f.,
die Beamtin, Beamtenfrau. Kom. Úřadnický, úřednický, úředlnický, Be-
amten-. Ros. Úřadnictví, úřednictví, úředlnictví, n.,
das Amt, die Amtswürde, das Beamtenthum. |
||
|
|||
Předchozí (401)  Strana:402  Další (403) |