sb157-05 0..8296

403

Úřadníče, úředníče, ete, n., das Be-
amtenkind. Ros.

Úřadničí, úředničí = k úředníku nále-
žející, Amts-, Beamten-. U. leno, pečeť, pí-
sař. Pr. man., Řád. hor. Ú. knihy. Půh. II.
541.

Úřadník, a, m., vz Úředník. Ú. dozor
mající, kancelářský. Us. Dch. Ú. nevyčtený.
Půh. II. 589.

Úřadníkovati, Amtmann sein. Na Slov.

Úřaďniti = úřadovati. Vaněk.

Úřadohonec, nce, m., der Stellenjäger.
Dch.

Úřadolovec, vce, m., der Stellenjäger.
Dch.

Úřadoprávní moc, die Macht der Be-
hörde. Šm.

Úřadování, n. = úřední řízení, die Amts
führung, Amtshandlung. J. tr.

Uradovaný; -an, a, o = rozradovaný,
radosti plný, hocherfreut. Ehr. Večer odišly
u-né súsedky domov. Dbš. 14., Er. Sl. čít.
54., Dbš. Sl. pov. I. 115.

Úřadovati se = zradovati se, sich er-
freuen. Troj., Ž. wit. 13. 7. — se (čím):
velikou radostí. Leg. U-je se srdce mé. BO.
— se nad čím. Us. Tč.

Úřadovati, amtiren. — abs. Dnes jsme
už úřadovali. — jak dlouho. Celý den ú.
Us. Až do noci ú. Us. — se s kým = po
úřadech se s kým tahati a pře vésti. Us. Ta
jim nadala, že se až ú-li. Us. Ntk.

Úřadovláda, y, f., die Bureaukratie. Ml.

Úřadovládník, a, m., der Bureaukrat.
Šm.

Úřadovna, y, f. = pisárna, kancelář, das
Bureau.

Uraemie, e, f., z řec. = močokrevnosť.
Vz S. N.

Urafičiti, il, en, ení. — co kam, mit
dem Griffel aufschreiben. Mor. Tč.

Urachovati co, berechnen. Na Ostrav. Tč.

Urajdovati se při muzice, sich satt tan-
zen. Ostrav. Tč.

Urákati = urá křičeti, Hurra schreien.
Johant. 51.

Urákošiti se s kým kde, sich satt lär-
men. Na Slov. Tč.

Urakviti, il, en, ení, einsargen. Mor. Tč.

Ural, a, m. = veliké pohoří, které oddě-
luje na východní straně Europu od Asie,
das Uralgebirge. Rk. Vz S. N.

Uralský, Ural-. U. kozáci. Vz S. N.

Urámcovaný, in einen Rahmen gefasst.
U. noviny. Kos. Ol. I. 185.

Uramil, u, m., lučebný produkt vznika-
jící přeměnou kyseliny močové. C₈H₅N₂O₆.
S. N. XI. 253.

Uramilový. U. kyselina: Cn H₆ N₅O₁₅.

Uran, u, m. = prvek chemický, der Uran.
Vz S. N. U., nebesník, uranium, vzácný kov.
Vz Šfk. 258., KP. IV. 128.

Uranatý kysličník, das Uranoxydul. Nz.

Urancovati = pozberať; zvrašciť. Na
Slov. Bern.

Uraněný; -ěn, a, o, verletzt. Smrtelně u.
Us. Kam.

Urania, e, f., Nebešťanka, příjmí musy
hvězdářův,

Uranian, u, m., zastaralý nástroj hudební,
v němž tony třením povstávaly. Mlt.
Uranit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 161.

1. Uraniti, il, ěn, ění, uraňovati = ura-
ziti. — co odkud: jablko se stromu, herab-
schlagen. Ros. — koho (poraniti), verwun-
den. Us.

2. Uraniti, il, ěn, ění. — si = přivstati
si, frühzeitig ans Werk gehen, abfertigen

j etwas. Ros. — si čeho, co: cesty, cestu =
uraziti si, časně učiniti, zurücklegen. Ros.,

Jg.

Uranitý kysličník, das Uranoxyd. U. soli,
Uranoxydsalze. Nz.

Uranografie, e, f. = nebepis, die Urano-
graphie. Nz.

Uran-os, a. m. = nebe, der Himmel. V ba-
jesloví řec. = nejstarší bůh nebes, manžel
Gein, otec Kronův (Saturnův), Rhein, Oke-
anův a Titanů. — U., hvězda, vz KP. II. 31.

Uranoskop, u, m. = dalekohled hvězdář-
ský. S. N.

Uranovič, e, m. = Kronos (Saturnus);
Titan.

Uranový, Uran-. U. žluť, das Urangelb.
Šp. U. rudy. Krč. 201.

Urao, nerost = trona. Bž., KP. IV. 399.

Uřasnouti = užasnouti, erschrecken. U
Olom. Sd.

Urasovati koho, abschinden. Us. Tč.

Urastnúti = urůsti. Na Slov. Bern.

Urát, u, m. = umělé hnojivo z tekutého
hnoje záchodního. Us.

Uratiti, il, cen, ení, uracovati = zatratiti,
zahubiti, verderben, umbringen. — co. Zlé
zle uratí a svú vinnici jinými vinaři osadí.
Sš. Mat. 21. 41. Král ty vražedlníky uratil
a jich města sžeh. Ib. 22. 7. Cf. Zaratiti. —
U. = chovati. Pravil, že jeden kuoň vzal a
uratil. Pč. 6. Vz Uracovati.

Úraz, u, m. = uražení, das Anstossen,
der Stoss, Schlag. Od úrazu větve na lovu
oko ztratil. V. Od úrazu krev v životě se
mu srazila. Byl. — Ú. = škoda od úrazu
vzatá, rána, uškození, die Verletzung, die
Beschädigung, der Schade. Zhojil se na ú.
levého oka; Umřel od ú-zu; K ú. přivésti.
V. Míti ú. na hlavě, na noze, na ruce. Ros.
K ú-zu přijíti, ú. vzíti. Mudr., D., Št. Běží
tu o ú. Us. Chrániti koho před ú-zem. Kom.
Ú. od zdvihání. Rk. Dobrovolní nákladové
nemají býti sečteni od vladaře ižádného,
ale ty věci s těmi náklady učiněnými může
vzíti, když jedno bude moci to učiniti bez
úrazu věci prvnější. CJB. 427. Bez úrazu
někam se dostati. Dch. Smrtelný úraz. J. tr.
Dostal úraz n. má úraz (když někoho po
těžké práci bolí krk nebo záda. Cf. Čemer. ).
Na Mor. Šd., Škd. Div, že přišel bez ú-zu!
Us. Dhn. Úraz na hlavě, die Kopfverlet-
zung. Nz. lk. Beze všeho úrazu ostala;
Bez ú-zu odtad vyšla; Nicea (z ohně) bez
ú-zu vystoupila. Pass. mus. 321., 349., 363.
(Gb. ). Abychom my bez ú-zu po nich jíti
mohli. Hus III. 82. On pak nechav žalob-
níka jal se mečem bíti toho člověka a on
chtě se úrazu uvarovati vytrhl mu meč ten;
Tehdy pán jich poslal jednoho od sebe
k tomu zastřelenému, aby sě jeho ptali,
dokud živ jest, na koho praviti bude o ten