sb157-05 0..8296

408

cukrovarnický, při výrobě, při provozováni,
der Betriebs-, plynárny, Gasanstalts-, to-
várny, Fabriks-. Šp. Ú. při nadacích, Fonds-,
komorní správy, Kameral-, hutní, Hütten-.
J. tr. Ú. nevyčtený. Půh. II. 188. Ú. obvodu
kutacího, v horn., der Revierbeamte. Zpr.
arch. VIII. 116. U-ci hospodářští: hospo-
dářský příručí, purkrabí, důchodní, správce
dvorů, vyšší (vrchní) správce, ředitel, rada.
Pt. Úředník k veřejným dražbám oprávněný.
Us. Úředníkóm od zvodóv. Půh. II. 398.
Přikazujeme všem našim ú-kům. CJB. 273.
O ú-cích a jejich pracích v starší době vz
Zříz. zem. Jir. 480. —481., 701. (index). Žu-
pané a dvorští ú-ci chtíce úřady své dle
vlastní zvůle spravovati, drželi se Kunrata.
Ddk. III. 90. Aby to zbožie spravoval ja-
kožto mocný ú. Arch. I. 218. Ú-ky saditi
a jmenovati. Let. 99. O ú-cích, když k ně-
komu šli n. jeli, vz Vš. Jir. 179. Ú. nad
kumpanií jízdných; U brány strahovské nad
stráží nejpřednější ú. Bck. II. 2. 280., 281.
V takovém soudu aby byli napřed posazeni
ú-ci, kteří z práva při soudu zemském se-
dati mají. Zř. F. I. A. X. 2. Ú-ka pod pří-
saha vzíti. D. Stav, počet ú-kův, povýšení
ú-ka; ú-ka podkoupiti, podplatiti, uplatiti,
dary porušiti. Šp. Ú-ky proměšovati (mit
Beamten abwechseln), J. tr., sobě usaditi,
zříditi; s úřadu složiti, ssaditi (vz Úřad).
Er. Při nařizování ú-ků ctnosti spíše nežli
statku jich Šetřiti se má. Pr. Ú-ka přesaditi,
lépe: přeložiti. Jv., Ú. na vsi pýcha, pán
o ní ledva slýchá; Úředníkem býti ne bez
medu žíti; Přijede ú., nebývá bez koláče.
Vz, Koláč. Pk. Vz Vrchnosť, Vš. 570.

Uředníkovic, e, m. = syn úředníkův,
Beamtensohn, m.

Úřadníkový starosta. BO.

Uřednouti, dnul a dl, utí, dünn, schütter
werden. Ros.

Uřehtati se, sich müde lachen.

Urejdovati co kam: voj na stranu. Ros.
— koho čím, durchs Tanzen, Tummeln
ermüden. Mor.

Úřek, řku, m. = uřknutí, die Beschrei-
ung. Zlob. To ti říkám bez ú-ku, že... Tč.

Uřeknouti = uřknouti, uhranouti koho,
beschreien. Mor. a slez. Sš. II. 31., Klš.,
Skd.

Uřekotati, uřehotati se, sich satt quacken
(o žabách). Mor. Tč.

Uřemenovati koho, mit Riemen fesseln;
durchprügeln. Mor. Tč.

Uřemesliti = uřemeslniti. Na Ostrav. Tč.

Uřemeslniti, il, ěn, ění, künstlich ver-
fertigen. Ros.

Uremie, vz Uraemie.

Uremtati, benagen. — co. Zajíc omlaď
u-tal. Mor. Tč.

Uremzati se o čem, sich satt plaudern.
Na Slov. Tč.

Ureň, rně, f., mulia (ryba), zastr. Rozk.

Uřeňoves, vsi, f., ves v Kouřimsku.

Uřenovice, dle Budějovice, ves v Krá-
lovéhradecku. Vz S. N.

Uresopositi se, sich satt sprechen. Mor.
Mtl.

Urepotati se s kým, sich ausplauschen.
Na Slov. Tč.

Ureptati se na koho, sich satt beklagen,
lästern. Na Ostrav. Tč.

Ureš, rše, m., osob. jm.

Uřet, u, m., boryt, vejt, isatis, Waid, rostl.
Vz Rstp 84.

Uřetelniti, il, ěn, ení, verdeutlichen. Jg.

Uřetěziti, il, en, ení, anketten. — koho.
Mor. Tč.

Urethan, u, m., Urethan, v lučbě. Nz.

Urethylan, u, m., Urethylan, v lučbě.
Nz.

Uřetov, a, m., byl hrad v Kouřimsku. Vz
S. N.

Urethra, y, f., lat. = močová roura. Vz
S. N.

Urethrotomie, e, f. = operace k tomu
účelu, abychom urethru průchodnou učinili.
S. N.

Úřez, u, m. = úřezek, uřezání, Abschnei-
den, n. Ú. údů. Bern.

Uřezanec, nce, m. = nedospělý kluk,
hlavně hoch ze řemesla sběhlý. Jda.

Uřezání, n, das Abschneiden. Obyčejná
té doby pokuta, která stihla takové zajaté,
záležela v u. nosu a oslepení. Ddk. II. 407.

Uřezaný; -án, a, o, abgeschnitten. U.
kus. V. — čím: nožem. — nač. Jsem na
peníze u-án (nemám jich). U Solnice.

Uřezati, uřezáni a uřeži, uřezej a uřež,
án, ání; uříznouti, uřízni, znul a zl, ut, utí,
uřezávati, uřezovati = odřezati, ab-, weg-
schneiden; řezáním raniti, schneiden, ver-
wunden. — co čím: prut nožem. Us. —
co komu: ruku, nohu, Ros., koňovi ocas,
D., rouhačům jazyk. Kom. Raději si jazyk
uříznu. Us. Němc. Dal jim nosy uřezati.
Ddk. IV. 236. Sám si jazyk uřezal. Dač. 1.
77. Uřízl si ostudu (udělal si). U N. Bydž.
Kšť. — se = říznouti se; uprdnouti se. Us.
Olv. — koho, se kam: v prst. Ros. —
se odkud. Uřezal se od šibenice, Ros.,
s šibenice. Us.

Uřezbovati co z čeho, ausschnitzen.
Mor. Tč.

Úřezek, zku, m. = co uřezáno. Jest
tlustý jako u. (t. klády n. kmene). Us. v Bo-
leslavsku. U. pláště, Bj., doutníku, Dch.,
korový, Rindenausschnitt. Šp.

Úřezka, y, f., der Koupon. Ú. úroční,
der Zinsen-. J. tr.

Úřezný, schneidig. Ú. nůž. Na Ostrav.
Tč.

Uřežavěti, ěl, ění, glühend werden. Us.
Tč.

Urgence, e, f., z lat. = pobídka, naléhání,
die Urgenz.

Urgiren, pobízeti k čemu, naléhati n. na-
stupovati na koho. Vz Urgence. Rk., Brs.
2. vyd. 106.

Uriášův list, který jest nebezpečen do-
davateli (Uriášovi svedl David ženu a jej
samého poslal k vůdci svému Joabovi s li-
stem, v němž mu nařizoval, aby Uriáše za-
hubil). Rk. U. list = zrádný, který zrazený
sám odevzdává. Bdl.

Uřícení, n., die Abäscherung, der An-
lauf, Anprall. U. vod rozvodněných. BO.

Uřícený; -cen, a, o, erhitzt, abgeäschert.
Přišla celá u-ná. Us. Vz Uřítiti se.