sb157-05 0..8296

411

sta. Er. — Ú., na Slov. = nájemní, Pacht-.
Ú. list, mlýn, pán, plat, statek, smlouva.
Bern. — Ú. koření (úročník). Us. Cf. Sbtk.
318. — Ú. = výroční. Na každý den kromě
neděle h svátkóv ú-čních. Vš. Jir. 161. Ú.
modlitby. Arch. III. 216.

Úročnice, pl., f. = úročky. — Ú., e, f. =
nájemnice, die Pächterin. Bern. — Ú., e, f.,
rostl. (od uřknutí). Mor. Brt, Šd.

Úročnický, Pächter-. Bern.

Úročnictví, n., die Pächterei. Šm.

Úročnictvo, a, n., der Pächterstand. Šm.

Úročnicka, y, f., die Pächterin. Na Slov.

1. Úročník, a, m. = úrok platící, poplat-
ník, úroční sedlák, der Zinsmann, Zinsbauer.
Gl. 350., Výb. I. 805., Pr. měst., Brikc. Cf.
Úročiti a Úroční. Učinil jest z nich Šalo-
mún robotné ú-ky. Bj., BO. A to aby bylo
ú-kům na úrocích sraženo pro polehčení té
příliš zhubené chudiny. Pal. Dj. III. 3. 136.
— Ú. = kdo od úroku živ jest, důchodník,
der Rentirer. — Ú., na Slov. = nájemník,
der Pächter. Bern.

2. Úročník, u, m., rostlina luštinatá, an-
thyllis, der Wundklee. Jg., Slb. 519., Sbtk.
52, 318. Ú. rozestřený, ligrusový, čilimní-
kový, ježatý, stříbrný, hedvábný, mnoho-
hlavý, chlumní, lékařský, čtverolistý, vraní-
nohový, háčkový, ledencový. Rostl. Ú. lé-
kařský, a. polypylla. Čl. Kv. 384., FB. 103.

Úročňovati, verzinsen, vz Úročiti. — co
čím: kapitál pěti ze sta. Reš.
Úročný = roční, jährlich. Ú. den. Aqu. —
Ú. = úroční. Ú. peníz. Pr. pr. Neúročná
hlavní summa, unverzinsliches Kapital. Ú.
peníze papírové, verzinsliches Papiergeld.
J. tr. Na dobrém a na usedlém zboží uká-
zati 10 hřiv. platu ú-ho. Půh. II. 99., 180.
Učiněn jest ú. (poplatný). Vz Úroční. BO.

Úrod, u, m. = úroda. Na Slov.

Úroda, y, f. = vlastně urození a) vztahem
k jakosti: zrůst, postava, zvl. krásná po-
stava, der Wuchs, Körperbau, die Gestalt
des Körpers, Schönheit. Č. — b) Dle koli-
kosti, co se urodilo, die Frucht, das Erzeug-
niss. V. U. tučných rolí. Rkk. Obětoval
Kain z úrody zemské. Br. Voráč roční úro-
dou se živí. Kom. U. zlá, dobrá, špatná,
prostřední. Us. Zde pro něj ú-dy není, hier
blüht ihm kein Weizen; Ú. plodin, der Frucht-
ertrag. Dch. U. by ver (věru) azda len bola,
dosť klasov bolo zhora i zdola. Slov. Tč.
Mírná ú. BR. II. 27. b. — Zvláště když uro-
zení s ponětím mnohosti spojeno jest = hoj-
nosť, dostatek, výnosnosť, plodnosť, die Frucht-
barkeit, fruchtbares Jahr, gesegnete Ernte.
V. F. hojná, dobrá, bohatá. Ros. C. na
víno. Ros. — kde. Letos byla ú. na poli
ve vinohradech. Us. Šd. — v čem. Aegypt
slynul úrodou v obilí. Sš. Sk. 79. U. v žitě.
Us. — Ú. = vůle. Kat. 3283.

Urodění, uroděnosť, uroděný = uro-
zení, urozenosť, urozený. Na Slov. Bern.

Urodilý, geboren, erzeugt, gebürtig. —
v čem. Obraz v mysli u. V.

Úrodiště, ě. n., der Geburtsort. U Uh.
Hrad. Tč.

Uroditi, uroď, il, zen, ení; na Slov. děn,
ění; urázeti, urozovati = zroditi, poroditi,

povstati, gebären, zur Welt bringen. Us. —
co, koho (komu). Urodila syna Nekla-
novi. Háj. U. radosť (přinésti), hněv. V. Ta
pánu a manželu svému u-la tři syny. Lp.
98. Já dnes urodil sem tě. Ž. wit. 2. 7.
Dorota, dcera má, urodila syna. Dač. I. 102.
Zaječina krev smutnou urodí. Jir. Ves. čt.
379. Pakli urodí syna; Otevři se země a
uroď spasitele; Kdo jest u-dil kropie rosné?
BO. Otec vždy slove něčí proto, že jest ho
tělestně urodil; Otec bude nad synem, jeli-
kož jest ho u-dil; Žádosť když počne, urodí
hřiech. Hus 1. 137., 152., 347. (Tč. ). — koho
kam nač. U-dil se člověk na svět; Chce
Bóh, aby každý znamenal, že neurodie sě
v svět na hody, ale k pracování. Hus II.
177., III. 133. (Tč. ). — koho, se čím. Maria
nám Boha bratrem urodila. Výb. I. 771. U.
koho pánem. Št. O ob. vc. 152. Pomně, že
se je takéž urodil (král) holoplíštětem ne-
statečným. Št. N. 85. — kdy. Žena Duchka
ševce u-la pořád ve třech dnech čtvero dí-
tek. Dač. I. 144. U-dil se po mně. Hus II.
22. — se odkud. Jakkoli kruté byly vá-
lečné ty běhy, přece i z nich u-dil se již
nejeden duchovní prospěch. Pal. Dj. III. 3.
110. U-dil ho z té ženy. ZN. Z cizoložné
mateře u-dil se. BO. Starý člověk jest ten,
jenž z Adama urodiv se jeho ke zlu ná-
klonnosť v sobě nese. Sš. II. 70. Sv. Arnulf
u-dil se od otce Botgysie; Co se z ďábla
urodí, ďábel jest. Pass. mus. 328., 348. Syn
boží z panny se narodil; Narodí-li se kto
z ducha sv.; Věru, věru pravi tobě, jedné
ač kto se u-dí z vody a ducha sv., nemóž
vjíti v královstvie nebeské; Člověk urodě
se z ženy naplní se mnohými psotami; Z po-
kolenie židovského se u-dí; Což urozeno
jest z těla, tělo jest. Hus I. 5., 51., 99., 284.,
II. 104., 227. (Tč. ). Bůh jest z podstaty ot-
covy dřéve všech věkov urozen. Št. — co
(se) kde. Ta krása divnou by mi milosť
i v srdci k sobě urodila. Jel. Urodil jsem se
v svobodě. Jel. U-dil se (Kristus) v životě
a potom rádným obyčejem času z života
panny Marie. Hus. I. 16. Letos se v naší
zahrádce hezké víno urodilo. Us. Ntk. Což
v nie sě u-lo, od ducha sv. jest. Hus II.
423. V Kristu (duchovně) se u-dil. Hus I.
138. V níž (ve vsi) sě ten svatý u-dil. Hr.
rk. 5. — se. Ž. wit. 44. 17. Víno, ovoce,
obilí se urodilo. Ros. Také i na to, kde
jsem se u-la se ptáte. Jel. En. m. 11. Oř
mělkce, sij řídce, urodí se ti metlice. Brt.
S. 142. Jak nám práce Bóh požehná, u-dí
se i zboží. Na Slov. Tč. — se komu. Letos
málo se nám urodilo. Us. Šd. A jinéhoť
(vína) nemám žádného než to, kteréž mi
se urodilo. Arch. II. 173. Syn, jenž urodí
se tobě, bude muž najpokojnější. Hus I.
174. — se jak. Vína a ovoce urodilo se
nám do Boha. Mor. Šd. Blíženec slove
ten, který sě sám druhý neb sám třetie
urodí po jednú od jedné matky; V Kristu
Ježíšovi slovem božím já jsem vás urodil.
(Pav. Kor. 1. 4. ); Každý člověk, když smr-
telně shřeší, tehdy ihned sě z ďábla v hřie-
chu urodí. Hus II. 163., II. 231., 321. (Tč. ).
Slep se jest u-dil. ZN. — se komu kde:
na poli. Us., Jel.

237*