sb157-05 0..8296

412

Úrodivý, fruchtschaffend. Šm.

Úrodně, fruchtbar. V.

Úrodnosť, i, f., die Fruchtbarkeit. V.
Hojnosť a ú. země. V.

Úrodný = plodný, nosný, hojný, výnosný,
tragbar, fruchtbar. V. Ú. krajina, Har., štěp,
Ros., roh, Kom., rok. D. Ú. práce, frucht-
bringend. Dch. Ú. rok; u vína: rok pože-
hnaný. Čk. U-ná jest země, kterou hospodář
tluče. Pk. Zem je úrodnější, kde se vika
zrodí, nebo vika roli neuškodí. Na Ostrav.
Tč. — v čem. Aby ve ctnostech ú-nými
býti mohli. Sš. J. 240. Světoborné války
mongolské jsou obsahem této krátké a ve
svých následcích ú-né doby. Ddk. V. 201. —
nač. Rok ú. na ovoce, na víno, D., země
ú. na obilí, V., na víno. Abr. z G. I. 309. —
čím. Ostrov velmi úrodný vínem; Krajiny
úrodné obilím a vínem. Sš. Sk. 234., 390.
(Hý. ). Kraj tento jest prý rovnější jakož
i úrodnější plodinami. Ddk. II. 204.

Úrodonosný, fruchtbar. Us. Dch.

Urodzení, urodzenosť, urodzený =
urození, urozenosť, urozený. Na Slov. Bern.

Úroj, e, m. = výmysl. L.

Urojiti, il, en, ení = v hlavě utvořiti,
vymysliti, erdichten. — si co kde. Co si
ve lbě urodí. Urojilo se mu cos v hlavě.
L. — se komu. U-ly se nám troje včely,
wir bekamen drei neue Schwärme (von den
alten). Us. Tč.

Úrojný, schwärmerisch. Rk.

Úrok, u, m. = něco umluveného, určeného,
das Besprochene, Bestimmte, Festgesetzte,
der Vertrag, Beschluss. Podlé úroka bož-
ského nikdy nebude skonánie. Hr. rk. 181.

— Ú. = plat roční, das Jahrgeld, die Ab-
gabe. A, tiem sedáním země u-ka zprostili.
St. skl. Úroky z měst královských. Úrok
k záduším. Pr. měst. Ú-ky domovní, Haus-
zins, z tlukáren (tlukárné, pucherné), Poch-,
Werkszinsen. J. tr. Vložil ú. na zemi; I
učiněn jest jeho robotným a platil jemu
úroky (tribut). Bj. Odtiskl mě od mých
ú-kóv i od jiných nadbytóv; Pobral mi
ú-ky i jiné pomoci z lidí; Vybíral odtud
ú-ky a jiné daně a roboty bezprávně; Po-
bral mi z mých lidí úrokóv, odmrtí a jiných
poplatkóv. Půh. I. 170., 289, II. 95., 162.
(Tč. ), Ú. z půdy zemské, Bodenzins. J. tr.

— Ú. = co se určitým časem platí, plat
roční z něčeho ku př. z pole, z domu, zvl.
z listiny, der Zins, Hauszins, die Abgabe,
Interessen. V. Ú. jest plat určený v jmeno-
vitý čas s něčeho aneb pro něco. Št. —
Ú. = roční plat z půjčeného kapitálu dle
procentů vyměřený. S. N. Ú. český (6%),
císařský (5%), V., peněžitý, z peněz, za-
držalý, Vš. Jir. 211. —212., nezapravený,
manský, pro obmeškání n. z prodlení, Saum-
salszinsen, J. tr., státní, promlčený, pro-
stálý, smluvený, stálý, nejistý, zaplacený,
nedoplacený, zrůstající, projednací (z pro-
jednání, Bestandz... ), z půdy, z náhrad,
splatný, skladní, pořád jdoucí, běžný, z ře-
mesla, ze živnosti, ú. náležející, Aktivinte-
ressen. Nz. Ú. zasedělý. Brt S. 117. Už má
zasedzené (zasezené) ú-ky, verfallene Z. Slez.
Šd. Ú-ky 6 % v Čechách byly na sněmě

j dne 30. dubna 1543. vyměřeny. Ú-ky ži-
dovské (= lichvářské, Wucher-). Us. Šd.,
Šp. Pod (na) ú. půjčiti, peníze dáti; na
ú-ky dáti (zúročiti); na ú. peněz půjčovati:
peníze pod ú. půjčené; peníze pod (na) ú.
vzíti se dlužiti). V. Z peněz ú. bráti. Nz.,
D. Úrokem na něm 10 ze sta pohledával.
Sych. Ú. bráti, vytahovati. Kom. Ú. dáti,
složiti, zaplatiti. D. Ani na veliké ú-ky peněz
vydlužiti se nemohl. Kram. Vybírání daně
a ú-ku; den odvádění ú-ků. D. Kdo od
ú-ků živ jest (úročník). D. U-kem se živiti.
Ros. Ú. na ú. V. U-ky k hlavní summě (ku
kapitálu) přiraziti; peníze pod ú-ky uložiti,
ukládati, dáti (auf Interessen anlegen, Tov.
k. 171). ú-ky rostou, vzrůstají; užitky
z ú-kův; osvobozený od ú-kův, svobodnosť
od ú-kův, míra ú-kův: kvitance z ú-kův;
smlouva o ú-ky, pán dědičného ú-ku; ú-ky
z hlavní summy, ú. jde ode dne... J. tr.
Z kapitálu jde 5 ze sta úroku; ú-ky složité
(ú. na ú., intérêt composé, usura composita,
Zins von Zinsen). Nz., Ú. z předplatných
ú-ků, Rabattkonto. Šp. Ú. na konec (splatné),
Dekursivzinsen, ú. napřed neb předběžné,
Anticipando-Zinsen. Dch. Peníze na úroky
půjčené. Us. Šd. Kniha jdoucích ú-ků; účet
z ú-ků. Nz. Ú-ky zapraviti; placení ú-kův.
Er. Peníze pod ú-ky uložiti, šp. prý m.: na
úroky; ale frase ona jest dobra, vz před-
cházející. Schodek, srážka, břímě, jistota,
summa, náležitosť, seznam, přebytek ú-kův;
dlužní list s ú-ky pěti ze sta; ú-ky z hlavní
summy; účet z úrokův (úrokový); úroky
z ú-kův, ú-ky na ú-cích; ú. po 10 kr. denně
(na den); úrok čtyř, pěti, šesti atd. zlatých
ze sta; ú-ky někomu z něčeho platiti; ú-ky
nejsou uhrazeny (sind nicht gedeckt); ú-ky
vyrovnati, spočítati, zapsati, odpustiti, ode-
psati, rozmnožiti, zapraviti, postoupiti, pře-
vzíti, vymáhati, zmenšiti, zvýšiti, doplatiti;
lhůta k placení ú-kův. Šp. Kterýžto dluh
slibujem zaplatiti i s úroky zadržalými. Tov.
171. Ú. na summu hlavní po zatčení, dokudž
kdo neplatí, předse šel; Úrok starý t. j.
deset kop ze sta kop, vyzdvižen a nový
nařízen. Vz Zř. zem. Jir. Q. 26., K. 32.
Ú-kuov co ze sta kop bráti se mělo. Vz
Zř. zem. Jir. P. 1. U. ze sta. Vz Žer. Záp.
I. 216. On tam má své peníze z ú-ků (= na
ú-ky). U Chocerad. Vk. Té doby dle zá-
konů kanonických ú-ky co lichva byly za-
kázány. Ddk. IV. 160. Dluh jsme zaplatili,
abychom z sebe ú-kuov více nedávali. 1467.
(Tč. ). List, když kdo chtěl pro ú. bráti.
Vz Vš. Jir. 366. Žaloval, kterak zaň ru-
kojmie jest do cechu bratrského k božiemu
tělu za zádušní penieze za šest hřiven ji-
stiny a za dvě hřivně ú-ků; V ú. ty peníze
nemají dávány býti; Aby jemu těch 50 zl.
položili a spravili i s ú-ky neodkládajíc;
Též také drahně ú-kóv z těch peněz po-
vinovat jest do cechuov; poněvadž jiní
dobří lidé z peněz svých vypůjčených ú.
berú, že on jest týmž obyčejem peněz svých
půjčil; Jeden starý konšel puojčil jest ně-
kterú summu zl. v úrok, na to zápis má,
jakož obyčej jest pod stávkami. NB. Tč.
146.. 206.. 212., 217., 227. Mých ú-kóv na
mé věno mi nevydával; Že mi měl ú-ky vy-



	412

	Úrodivý, fruchtschaffend. Šm. Úrodně, fruchtbar. V. Úrodnosť, i, f., die Fruchtbarkeit. V. Hojnosť a ú. země. V. Úrodný = plodný, nosný, hojný, výnosný, tragbar, fruchtbar. V. Ú. krajina, Har., štěp, Ros., roh, Kom., rok. D. Ú. práce, frucht- bringend. Dch. Ú. rok; u vína: rok pože- hnaný. Čk. U-ná jest země, kterou hospodář tluče. Pk. Zem je úrodnější, kde se vika zrodí, nebo vika roli neuškodí. Na Ostrav. Tč. — v čem. Aby ve ctnostech ú-nými býti mohli. Sš. J. 240. Světoborné války mongolské jsou obsahem této krátké a ve svých následcích ú-né doby. Ddk. V. 201. — nač. Rok ú. na ovoce, na víno, D., země ú. na obilí, V., na víno. Abr. z G. I. 309. — čím. Ostrov velmi úrodný vínem; Krajiny úrodné obilím a vínem. Sš. Sk. 234., 390. (Hý. ). Kraj tento jest prý rovnější jakož i úrodnější plodinami. Ddk. II. 204. Úrodonosný, fruchtbar. Us. Dch. Urodzení, urodzenosť, urodzený = urození, urozenosť, urozený. Na Slov. Bern. Úroj, e, m. = výmysl. L. Urojiti, il, en, ení = v hlavě utvořiti, vymysliti, erdichten. — si co kde. Co si ve lbě urodí. Urojilo se mu cos v hlavě. L. — se komu. U-ly se nám troje včely, wir bekamen drei neue Schwärme (von den alten). Us. Tč. Úrojný, schwärmerisch. Rk. Úrok, u, m. = něco umluveného, určeného, das Besprochene, Bestimmte, Festgesetzte, der Vertrag, Beschluss. Podlé úroka bož- ského nikdy nebude skonánie. Hr. rk. 181. — Ú. = plat roční, das Jahrgeld, die Ab- gabe. A, tiem sedáním země u-ka zprostili. St. skl. Úroky z měst královských. Úrok k záduším. Pr. měst. Ú-ky domovní, Haus- zins, z tlukáren (tlukárné, pucherné), Poch-, Werkszinsen. J. tr. Vložil ú. na zemi; I učiněn jest jeho robotným a platil jemu úroky (tribut). Bj. Odtiskl mě od mých ú-kóv i od jiných nadbytóv; Pobral mi ú-ky i jiné pomoci z lidí; Vybíral odtud ú-ky a jiné daně a roboty bezprávně; Po- bral mi z mých lidí úrokóv, odmrtí a jiných poplatkóv. Půh. I. 170., 289, II. 95., 162. (Tč. ), Ú. z půdy zemské, Bodenzins. J. tr. — Ú. = co se určitým časem platí, plat roční z něčeho ku př. z pole, z domu, zvl. z listiny, der Zins, Hauszins, die Abgabe, Interessen. V. Ú. jest plat určený v jmeno- vitý čas s něčeho aneb pro něco. Št. — Ú. = roční plat z půjčeného kapitálu dle procentů vyměřený. S. N. Ú. český (6%), císařský (5%), V., peněžitý, z peněz, za- držalý, Vš. Jir. 211. —212., nezapravený, manský, pro obmeškání n. z prodlení, Saum- salszinsen, J. tr., státní, promlčený, pro- stálý, smluvený, stálý, nejistý, zaplacený, nedoplacený, zrůstající, projednací (z pro- jednání, Bestandz... ), z půdy, z náhrad, splatný, skladní, pořád jdoucí, běžný, z ře- mesla, ze živnosti, ú. náležející, Aktivinte- ressen. Nz. Ú. zasedělý. Brt S. 117. Už má zasedzené (zasezené) ú-ky, verfallene Z. Slez. Šd. Ú-ky 6 % v Čechách byly na sněmě	j dne 30. dubna 1543. vyměřeny. Ú-ky ži- dovské (= lichvářské, Wucher-). Us. Šd., Šp. Pod (na) ú. půjčiti, peníze dáti; na ú-ky dáti (zúročiti); na ú. peněz půjčovati: peníze pod ú. půjčené; peníze pod (na) ú. vzíti se dlužiti). V. Z peněz ú. bráti. Nz., D. Úrokem na něm 10 ze sta pohledával. Sych. Ú. bráti, vytahovati. Kom. Ú. dáti, složiti, zaplatiti. D. Ani na veliké ú-ky peněz vydlužiti se nemohl. Kram. Vybírání daně a ú-ku; den odvádění ú-ků. D. Kdo od ú-ků živ jest (úročník). D. U-kem se živiti. Ros. Ú. na ú. V. U-ky k hlavní summě (ku kapitálu) přiraziti; peníze pod ú-ky uložiti, ukládati, dáti (auf Interessen anlegen, Tov. k. 171). ú-ky rostou, vzrůstají; užitky z ú-kův; osvobozený od ú-kův, svobodnosť od ú-kův, míra ú-kův: kvitance z ú-kův; smlouva o ú-ky, pán dědičného ú-ku; ú-ky z hlavní summy, ú. jde ode dne... J. tr. Z kapitálu jde 5 ze sta úroku; ú-ky složité (ú. na ú., intérêt composé, usura composita, Zins von Zinsen). Nz., Ú. z předplatných ú-ků, Rabattkonto. Šp. Ú. na konec (splatné), Dekursivzinsen, ú. napřed neb předběžné, Anticipando-Zinsen. Dch. Peníze na úroky půjčené. Us. Šd. Kniha jdoucích ú-ků; účet z ú-ků. Nz. Ú-ky zapraviti; placení ú-kův. Er. Peníze pod ú-ky uložiti, šp. prý m.: na úroky; ale frase ona jest dobra, vz před- cházející. Schodek, srážka, břímě, jistota, summa, náležitosť, seznam, přebytek ú-kův; dlužní list s ú-ky pěti ze sta; ú-ky z hlavní summy; účet z úrokův (úrokový); úroky z ú-kův, ú-ky na ú-cích; ú. po 10 kr. denně (na den); úrok čtyř, pěti, šesti atd. zlatých ze sta; ú-ky někomu z něčeho platiti; ú-ky nejsou uhrazeny (sind nicht gedeckt); ú-ky vyrovnati, spočítati, zapsati, odpustiti, ode- psati, rozmnožiti, zapraviti, postoupiti, pře- vzíti, vymáhati, zmenšiti, zvýšiti, doplatiti; lhůta k placení ú-kův. Šp. Kterýžto dluh slibujem zaplatiti i s úroky zadržalými. Tov. 171. Ú. na summu hlavní po zatčení, dokudž kdo neplatí, předse šel; Úrok starý t. j. deset kop ze sta kop, vyzdvižen a nový nařízen. Vz Zř. zem. Jir. Q. 26., K. 32. Ú-kuov co ze sta kop bráti se mělo. Vz Zř. zem. Jir. P. 1. U. ze sta. Vz Žer. Záp. I. 216. On tam má své peníze z ú-ků (= na ú-ky). U Chocerad. Vk. Té doby dle zá- konů kanonických ú-ky co lichva byly za- kázány. Ddk. IV. 160. Dluh jsme zaplatili, abychom z sebe ú-kuov více nedávali. 1467. (Tč. ). List, když kdo chtěl pro ú. bráti. Vz Vš. Jir. 366. Žaloval, kterak zaň ru- kojmie jest do cechu bratrského k božiemu tělu za zádušní penieze za šest hřiven ji- stiny a za dvě hřivně ú-ků; V ú. ty peníze nemají dávány býti; Aby jemu těch 50 zl. položili a spravili i s ú-ky neodkládajíc; Též také drahně ú-kóv z těch peněz po- vinovat jest do cechuov; poněvadž jiní dobří lidé z peněz svých vypůjčených ú. berú, že on jest týmž obyčejem peněz svých půjčil; Jeden starý konšel puojčil jest ně- kterú summu zl. v úrok, na to zápis má, jakož obyčej jest pod stávkami. NB. Tč. 146.. 206.. 212., 217., 227. Mých ú-kóv na mé věno mi nevydával; Že mi měl ú-ky vy-