sb157-05 0..8296

413

dávati na každý rok 20 hř. g.; Jemu jich
požičila a na ty peníze měl mi ú. dávati a
tu ú-ka ani peněz nechce dáti; Měl dáti
ú-ka 20 hř. na 200 hř.; Ti ú-ci, ješto leží,
mají dáni býti Václavovi; Aniž také ú-ka
12 kop, jakož jsú, zapsali a slíbili, již od
šesti let nevydali; Ú-ky doživotné, zadržené.
Půh. I. 182., 296., 340., 383, II. 99., 313.,
584. (Tč. ). Po jejie smrti lidé z Olešné no-
sili sú ú-ky p. Hájkovi na Zviekov; Marti-
novi Paldrovi dává ú-ky zadržalé; Jan vinil
Soběslava, žeby bral z něho ú.; Jáť mu
ú-ky jeho meškati nebudu. Arch. I. 165.,
II. 203., III. 344., IV. 27. (Šd. ). Béře mi
ú-ky na mých lidech; Pobral mi ú-ky s lidí.
Půh. II. 428., 473. On ú-ku nebeře, poněvadž
se mu summy hlavní nedostává (Vz Chu-
doba); Na ú. pánu Bohu dává, kdo se nad
chudým smilovává; Ú-ky mají bystré kroky.
Č. Ú-ky vydržením let k přetržení nepři-
cházejí. Rb. Vz Procento, Vš. 570., Osoh,
Sedláni a Rb. 273. — Ú., u starých = daň,
kterou poddaní v celém království z polí
pánům a držitelům statků dvakrát do roka,
totiž o sv. Jiří a o sv. Havle (ú. svatojirský
a svatohavelský) platívali. Jg. Jestliže by
nedal ú-ka při sv. Jiří neb při sv. Havle,
tehdy ten můž s komorníkem bráti pro ne-
dání ú-ka toho na těch dědinách, jakž zápis
ukazuje. Zř. F. I. G. XXXI. Cf. Gl. 350.
Stavové na sněmích svolujíce veřejné po-
platky, svolovali je obyč. po úroku t. j. po
poletním příjmu ze všech dědičných statků
svých nemovitých. Pal. Rdh. I. 177. A pak
když přišel sv. Jiří, nechtěli páni a panošie
peněz v ú-ce bráti. Let. 175. Ú-kové svato-
jirští. Arch. III. 250. — Ú. = peníze na
úrok, Geld auf Zinsen. Úroky na domy jim
půjčuje. Ctib. — Ú. = nájem, der Pacht.
Užitky z ú-ku. J. tr., Bern. Pakliby kterú
vinnici rozdával v úrok. Sob. 247. — Ú. =
úročky, der Ansprung. Us. — Ú. = uhra-
nutí, uřknutí, die Beschreiung. V. Úrok zaří-
kávati, zažehnávati. Us. Ft. Bez úroku =
bez uřknutí. Pk., Kda. Když kdo cizí přijda
do chléva beze všeho prohlížel by si do-
bytek, mohl by ho snadno uřknouti; třeba
tu říci: Ne úroku, bez úroku. Mor. Brt., Tr.,
Skd., Šd. Ale slečinka má krásné vlasy
opravdu bez úroku. Mor. Když dostane
úroky (když jej někdo uřkne), zatřepá no-
žičkama a je po něm. U Dobruš. Vk. Po-
máhati od ú-ku. Us. Šd. Proti ú-ku nosí se
něco červeného. Mus. 1853. 478. Jak ú-ky
zažehnávaji? Vz Mus. 1854. 536. Vz Sbtk.
27., 49., 296, 297., 318. — Ú. = domluva,
der Verweis. Mm.

Úrokář, e, m., der Zinsherr. Šm.

Úrokočet, čtu, m. Ú. posloupný (počí-
tání úroků dle posloupnosti času), die Staffel-
rechnung. Nz.

Úrokování, n. = počet úrokový n. úročný,
die Zinsenrechnung. Nk. Ú. jednoduché, slo-
žité (Zinseszinsen). Vz Úrok. Stč. Alg. 96.,
Šim. A. 94., 173.

Urokovati = ustanoviti, snésti se na čem,
besehliessen. — co. Ros. — kde. Ú-li ve
sněmě. Pal. Dj. IV. 1. 6. — o čem. Us. Tč.

Úrokovati, vz Úročiti.

Úrokový, úroční, Zins -, Mieth-, Interessen-.

Vz Urok. Ú. den, manství, kniha, peníze,
povinnosť, požitek, statek, užitky, J. tr.,
jistina, ústřižek, číslo, lhůta, účet, počet,
Šp., kniha na účty úrokové. Úroková srážka,
Ęskompte, Nz., srážka, der Zinsverlust. Šp.
Ú. míra, der Zinsenfuss (6 %, 8 % etc. ). Skř.
Ú. obnáška, der Zinsenbetrag. Vz Obnáška.
Dch. Ú. míru zvýšiti, snížiti. Us.

Úron, u, m. = uronění, der Abfluss, Ver-
lust. L. = Ú., fruchtbare Erzeugung. L.

Uroněný; -ěn, a, o, vergossen. U. slza.

Uroniti, il, ěn, ění = proliti, upustiti,
fallen lassen, vergiessen. — co: slzu z oka.
Ani slzy neuronil. D., Kom. — co za koho.
Slova neuroníš za mne, dyby mne zabili
(po německu říkáme: neztratíš). Na mor.
Zlínsku. Brt. — čeho. Nejedna svých slez
uroři v svej žalosti. Alx. V. v. 1890. (HP. 46. ).

Úropně, zastr. = hladce. Kat. 1633.

Urosený; -en, a, o, bethauet, von Thau
nass. Anička u-ná. Sl. ps. Sf. II. 54.

Urositi, il, sen (šen), ení = rosou po-
kryti, bethauen. — co: len (rosou zvlhčiti).
Us. v Táborsku. — si co (kde): střevíce.
Us. Sukňu som si u-la na lúce. Dbš. 156.
— se. Anička maličká kdě si byla, že si
sa tak všecka urosila? Milá ženo, kdě si
bola, že si sa tak u-la? Sl. ps. Šf. II. 54.,
135. — se kde: v mokré trávě.

Úrost, u, m., grosser Wuchs. L.

Urostati, vz Urůsti.

Urostitl, il, ěn, ění, wachsen machen. L.

Úrostka, y, f., ve stavit., der Ablauf.
Us. Dunder.

Urostle = vysoko, zrostle, hoch. Bern.

Urostlina, y, f. = úrod, plod, die Frucht,
das Erzeugte. — U. = zrostlina, rostlina,
das Gewächs. Bern.

Urostlosť, i, f., das Wachsthum, hoher
Wuchs. Bern. Us. Plémě kaukaské jest u-sti
té, kterou my za krásnou pokládáme. Šf.
Strž. I. 25. Živočich u-sti náramné. Ráj.
Čechové nade všecky na světě národy vy-
nikají u-stí těla, proceritate staturae. Pal.
Dj. IV. 1. 465.

Urostlý = zrostlý, erwachsen, hoch ge-
wachsen, aufgewachsen, gross, grad, lang
gewachsen. U. obilí, Zlob., svině, Bern.,
pacholek, strom. Ros. U. člověk. Dač. I.
165, II. 1. 128. Čech byl prý urostlejší,
Uher složitější. Pal. Dj. IV. 2. 507. Dci těla
u-ho. Rkk. 39. U. jako sosna. Němc. Těla
urostlého. Rkk.

Urostnúti = urůsti. Na Slov.

Urostnutí, n. = urostlosť. Na Slov. Bern.

Urostnutý = urostlý. Na Slov. Bern.

Uroš, e, m., srbský kníže. Ddk. III. 58.
Vz S. N.

Uroštění, n. Vz Urůsti. K u. přivésti,
ad incrementum. BO.

Urotiti, vz Rotiti.

Úrotný lající, hanlivý, scheltend, Scheit-.
Ú. slova. Pulk.

Uroubiti, il, en, ení; uroubati, urub-
nouti, bnul a bl, ut, utí; urubovati = usek-
nouti, abhauen, abschneiden, vereiteln. —
abs. Mluví nezpůsobně, co by uruboval.
Hnka. —co. Hlavičky urubala, pod okénko
zakopala. Sš. P. 168. — komu odkud.
Urubnite umě z kyty (masa). Na Mor. a ve