sb157-05 0..8296

414

Slez. Šd. — co komu: hlavu, Troj., pravý
palec. Dal. 26. Ruce, nohy jí urúbal, černé
oči jí vylúpal. Sš. P. 165. — čím: mečem.

— co kde: sosnu v horách u. Ráj.
Urouhač, e, m., der Spötter, Höhner.

Jg.

Urouhati, urouhnouti, hl, utí a urouhati

se, rouhati se, verspotten, höhnen. — (se)

komu. Padouchové jim urouhali. Kom.

Svobodným se urouhá. Hlas. — koho. L.

Jg.

Urousaný; -án, a, o, bethaut. Chodi jako
coura u-ná. Us. Ft.

Urousati, porousati, bethauen. — se
kde: v louce, na louce. Us., Sš. P. 151. —
si co: sukničku. Er. P. 275.

Úroveň, vně, f., úrovní, n., das Niveau.
Zkr.

Urovnalosť, i, f., die Abgeglichenheit.
Šm.

Urovnání, n., das Ebnen, Geradmachen;
Schlichten, Ordnen; porovnání, smíření, die
Vergleichung, der Vergleich. Vz Urovnati.
U. mezi námi se stalo. Us. U. dříví. Us.

Urovnanosť, i, f., U. řečnická, oratori -
scher Rhythmus. Šm.

Urovnaný; -án, a, o, geebnet, gerade ge-
macht, geschlichtet, verglichen, vereinigt. —
čím, Společenské poměry stávaly se urov-
nanějšími zavedením psaného práva. Ddk.
V. 116. — jak. Pře u-ná dle Boha. Pal.
Dj. III. 3. 114.

Urovnati, urovnávati = rovným učiniti,
ebnen, eben, gerad machen; srovnati, spo-
řádati, schlichten, ordnen; porovnati, smí-
řiti, vergleichen, ausgleichen, versöhnen. —
co: cestu, mlat, Jg., rozepři (porovnati).
D. U. vazbu, text, Sš. II. 20., hádku. Us.
Dch. — co kde: zboží v krámě, Us., dříví
ve dřevníku. Jg. — co s kým: dluh s vámi
urovnám. Klat. Kterýž opak u. chtějíce s pře-
dešlým pořádkem.... Sš. II. 157. — se
s kým oč. Akt. m. Ferd. Jak se kdo s pa-
tronem o to u. mohl. Pref. O všecky škody
a útraty se u. NB. Tč. 40. Když král Ma-
tyáš urovnal se o všecko všudy. Skl. I. 323.
O jistou odpověď se u-li. Žer. L. I. 19. —
se o čem. Vybrány jsou ze všech tří stavův
osoby, aby u-ly se o nějakém návrhu. Pal.
Dj. V. 2. 255. — co jak. U. co přátelským
během Svěd. Kvítečka do kytky pěkně u.
Us. Šd. U. se po dobrém. Pal. Dj. II. 2.
20. Chtěl za každou cenu u. rozmíšky mezi
nimi. Ddk. III. 203. — jak kde. V usku-
tečnění idealu toho rozdíl mezi chudstvem
a bohatstvem skrze dobrovolné odříkání
se bohatců zhola se urovnává. Sš. Sk. 52.

— co, se mezi kým. Mezi sebou se u. =
smířiti se. Ros. U-vnal spor mezi židem a
farářem. Ddk. VI. 190.

Urovnavadlo, a, n. U. luční, der Wiesen-
hobel (ein Werkzeug, die Maulwurfhaufen
auf den Wiesen wegzuschaffen und diese
zu ebnen). Šm.

Urozdíleti se čeho, trennen, theilen.
Tč.

Urozeně, edel, auf edle Art. D.

Urozenec, nce, m. = muž urozený, o
-vyívrjc, der Adelige. Sš. L. 182. Atheňané
se považovali za u-nce a samozemce (Aristph.

Vesp. 1071. ). Sš. Sk. 208. (Hý. ). Aby jen
u-nci stavu panského byli dosazováni na
nejvyšší úřady zemské. Pal. Dj. II. 2. 314.
Vtírali se na biskupské stolice schudlí u-nci.
Sborn. velehr. I. 281.

Urození, n., vz Uroditi. — U. = zplo-
zení, porození, das Gebären, die Geburt.
Druhé u. člověka duchovnie jest. Hus II.
233. — U. = na svět přijití, das Geboren-
werden, die Geburt. U. vysoké. St. skl. Aby
známo bylo, že jsú v u. všeci za jedno.
Arch. V. 400. — U. = rod, die Geburt. Br.
Otka suchá jest znamení mého chlapího u.
Dal. Chváliti nemohu tvého bláznovství,
kteréž vedeš ku potupě u. svému. Pal. Dj.

IV. 2. 403. — U. = postava, die Gestalt,
Figur. Byl jest člověk urozením vysokým,
v pleci i v těle stavem širokým. Leg. o sv.
Prokopu. — U. = urozenosť, hohe Abkunft.

V. U. rodu, vetchosť u-sti, u. mysli. Jel.
Urozenka, y, f. = urozená, die Adelige.

Mus. II. 145.

Urozenost, i, f. = vznešenosť rodu, ze-
manství, der Adel, hohe Geburt. O u. a staro-
žitnosť rodu se souditi. V. U-sti někoho
zbaviti. D. Titul Jasnosť patří vévodům a
knížatům vysokého rodu, kteří druhdy sa-
mostatni byli. Ostatním přísluší titul: Jeho
knížecí vznešená u., vysoce urozený kníže,
knížecí milosť. Tento titul přísluší tedy kní-
žatům, kteří nebyli druhdy samostatni a
baronům: Jeho u., vysoce urozený a blaho-
rodý svobodný pán (baron); také se říká
rytířům: urozený pán. Vaše u. ! Us. Dáváme
Vašim u-stem věděti, že... Arch. III. 306.
U. v krčmě a v kostele neplatí. Jda. Vz
Blahorodí, Urozený. — U. = šlechetnosť, der
Edelmuth, die Grossmüthigkeit. Pro tvou
u. tebe prosím. Háj.

Urozenstvo, a, n. = urození lidé, der
Adel, die Adeligen. Zlob.

Urozený; -zen, a, o, geboren, von Ge-
burt. Otevřel oči urozeného slepce (Ježíš).
ZN. U. věci, Naturalien. Na Slov. — od-
kud. Kristus z panny Marie u-ný. Arch.
III. 75. Dietě od dobrých rodičóv u-né. Ib.
221. — U. = z předků slovutných a slav-
ných zplozený, zeman, vládyka, edel, adelig,
Edelmann. V., Kom. U. pán, paní; uroze-
ného stavu. D. Je z u-ného domu, lépe:
z u. rodiny, rodu. Km. 1880. 318. Byla
z rodu u-ho. Němc. U-né tak dobře jako
neurozené za své otroky a chlapy má. Pal.
Dj. III. 3. 133. Mezi u-nými pány králov-
ství našeho českého s jedné a statečnými
a slovutnými rytíři a panoši, zemany téhož
království našeho s strany druhé. Pal. Dj.
III. 3. 231. Nejsa u-ný podlé světa (kněz)
chce slúti urozený. Hus I. 441. Proti pánóm
a u-ným tohoto království, baronibus et
nobilibus dieti regni. Arch. III. 72. Jali jsme
17 služebných, mezi nimiž jsú tři dobře
u-ní. Ib. 386. Urozený pan Petr z Kravař;
Ukáže-li Liška knězem zachovalým a uro-
zeným vládykou, naňž Liška ukazuje, má
Liška toho požiti, což ten kněz uzná. Půh.
I. 230., II. 488. U-ný co třetí břevno pod
lavicí (vz Sprostý). Prov. — U., titul, dá-
val se každému od stavu, Edler, Wohledler,
Wohledelgeboren, wohlgeboren, gestrenger,