Předchozí (413)  Strana:414  Další (415) |
|
|||
414
|
|||
|
|||
Slez. Šd. — co komu: hlavu, Troj., pravý
palec. Dal. 26. Ruce, nohy jí urúbal, černé oči jí vylúpal. Sš. P. 165. — čím: mečem. — co kde: sosnu v horách u. Ráj.
Urouhač, e, m., der Spötter, Höhner. Jg.
Urouhati, urouhnouti, hl, utí a urouhati
se, rouhati se, verspotten, höhnen. — (se)
komu. Padouchové jim urouhali. Kom.
Svobodným se urouhá. Hlas. — koho. L.
Jg.
Urousaný; -án, a, o, bethaut. Chodi jako
coura u-ná. Us. Ft. Urousati, porousati, bethauen. — se
kde: v louce, na louce. Us., Sš. P. 151. — si co: sukničku. Er. P. 275. Úroveň, vně, f., úrovní, n., das Niveau.
Zkr. Urovnalosť, i, f., die Abgeglichenheit.
Šm. Urovnání, n., das Ebnen, Geradmachen;
Schlichten, Ordnen; porovnání, smíření, die Vergleichung, der Vergleich. Vz Urovnati. U. mezi námi se stalo. Us. U. dříví. Us. Urovnanosť, i, f., U. řečnická, oratori -
scher Rhythmus. Šm. Urovnaný; -án, a, o, geebnet, gerade ge-
macht, geschlichtet, verglichen, vereinigt. — čím, Společenské poměry stávaly se urov- nanějšími zavedením psaného práva. Ddk. V. 116. — jak. Pře u-ná dle Boha. Pal. Dj. III. 3. 114. Urovnati, urovnávati = rovným učiniti,
ebnen, eben, gerad machen; srovnati, spo- řádati, schlichten, ordnen; porovnati, smí- řiti, vergleichen, ausgleichen, versöhnen. — co: cestu, mlat, Jg., rozepři (porovnati). D. U. vazbu, text, Sš. II. 20., hádku. Us. Dch. — co kde: zboží v krámě, Us., dříví ve dřevníku. Jg. — co s kým: dluh s vámi urovnám. Klat. Kterýž opak u. chtějíce s pře- dešlým pořádkem.... Sš. II. 157. — se s kým oč. Akt. m. Ferd. Jak se kdo s pa- tronem o to u. mohl. Pref. O všecky škody a útraty se u. NB. Tč. 40. Když král Ma- tyáš urovnal se o všecko všudy. Skl. I. 323. O jistou odpověď se u-li. Žer. L. I. 19. — se o čem. Vybrány jsou ze všech tří stavův osoby, aby u-ly se o nějakém návrhu. Pal. Dj. V. 2. 255. — co jak. U. co přátelským během Svěd. Kvítečka do kytky pěkně u. Us. Šd. U. se po dobrém. Pal. Dj. II. 2. 20. Chtěl za každou cenu u. rozmíšky mezi nimi. Ddk. III. 203. — jak kde. V usku- tečnění idealu toho rozdíl mezi chudstvem a bohatstvem skrze dobrovolné odříkání se bohatců zhola se urovnává. Sš. Sk. 52. — co, se mezi kým. Mezi sebou se u. =
smířiti se. Ros. U-vnal spor mezi židem a farářem. Ddk. VI. 190. Urovnavadlo, a, n. U. luční, der Wiesen-
hobel (ein Werkzeug, die Maulwurfhaufen auf den Wiesen wegzuschaffen und diese zu ebnen). Šm. Urozdíleti se čeho, trennen, theilen.
Tč. Urozeně, edel, auf edle Art. D.
Urozenec, nce, m. = muž urozený, o
-vyívrjc, der Adelige. Sš. L. 182. Atheňané se považovali za u-nce a samozemce (Aristph. |
Vesp. 1071. ). Sš. Sk. 208. (Hý. ). Aby jen
u-nci stavu panského byli dosazováni na nejvyšší úřady zemské. Pal. Dj. II. 2. 314. Vtírali se na biskupské stolice schudlí u-nci. Sborn. velehr. I. 281. Urození, n., vz Uroditi. — U. = zplo-
zení, porození, das Gebären, die Geburt. Druhé u. člověka duchovnie jest. Hus II. 233. — U. = na svět přijití, das Geboren- werden, die Geburt. U. vysoké. St. skl. Aby známo bylo, že jsú v u. všeci za jedno. Arch. V. 400. — U. = rod, die Geburt. Br. Otka suchá jest znamení mého chlapího u. Dal. Chváliti nemohu tvého bláznovství, kteréž vedeš ku potupě u. svému. Pal. Dj. IV. 2. 403. — U. = postava, die Gestalt,
Figur. Byl jest člověk urozením vysokým, v pleci i v těle stavem širokým. Leg. o sv. Prokopu. — U. = urozenosť, hohe Abkunft. V. U. rodu, vetchosť u-sti, u. mysli. Jel.
Urozenka, y, f. = urozená, die Adelige. Mus. II. 145.
Urozenost, i, f. = vznešenosť rodu, ze-
manství, der Adel, hohe Geburt. O u. a staro- žitnosť rodu se souditi. V. U-sti někoho zbaviti. D. Titul Jasnosť patří vévodům a knížatům vysokého rodu, kteří druhdy sa- mostatni byli. Ostatním přísluší titul: Jeho knížecí vznešená u., vysoce urozený kníže, knížecí milosť. Tento titul přísluší tedy kní- žatům, kteří nebyli druhdy samostatni a baronům: Jeho u., vysoce urozený a blaho- rodý svobodný pán (baron); také se říká rytířům: urozený pán. Vaše u. ! Us. Dáváme Vašim u-stem věděti, že... Arch. III. 306. U. v krčmě a v kostele neplatí. Jda. Vz Blahorodí, Urozený. — U. = šlechetnosť, der Edelmuth, die Grossmüthigkeit. Pro tvou u. tebe prosím. Háj. Urozenstvo, a, n. = urození lidé, der
Adel, die Adeligen. Zlob. Urozený; -zen, a, o, geboren, von Ge-
burt. Otevřel oči urozeného slepce (Ježíš). ZN. U. věci, Naturalien. Na Slov. — od- kud. Kristus z panny Marie u-ný. Arch. III. 75. Dietě od dobrých rodičóv u-né. Ib. 221. — U. = z předků slovutných a slav- ných zplozený, zeman, vládyka, edel, adelig, Edelmann. V., Kom. U. pán, paní; uroze- ného stavu. D. Je z u-ného domu, lépe: z u. rodiny, rodu. Km. 1880. 318. Byla z rodu u-ho. Němc. U-né tak dobře jako neurozené za své otroky a chlapy má. Pal. Dj. III. 3. 133. Mezi u-nými pány králov- ství našeho českého s jedné a statečnými a slovutnými rytíři a panoši, zemany téhož království našeho s strany druhé. Pal. Dj. III. 3. 231. Nejsa u-ný podlé světa (kněz) chce slúti urozený. Hus I. 441. Proti pánóm a u-ným tohoto království, baronibus et nobilibus dieti regni. Arch. III. 72. Jali jsme 17 služebných, mezi nimiž jsú tři dobře u-ní. Ib. 386. Urozený pan Petr z Kravař; Ukáže-li Liška knězem zachovalým a uro- zeným vládykou, naňž Liška ukazuje, má Liška toho požiti, což ten kněz uzná. Půh. I. 230., II. 488. U-ný co třetí břevno pod lavicí (vz Sprostý). Prov. — U., titul, dá- val se každému od stavu, Edler, Wohledler, Wohledelgeboren, wohlgeboren, gestrenger, |
||
|
|||
Předchozí (413)  Strana:414  Další (415) |