sb157-05 0..8296

417

Urúsati = urousati.

Urůsti, urostu, urosti, stl, stění; urostati,
aufwachsen. — abs. Ten strom pěkně urostl
(vyrostl). Ros. — (se) čemu kdy. U. ka-
bátu, Us., metle, entwachsen. Chlapec přes
tu zimu urostl těm šatům, urostl se té ka-
zajce. Us. Č. Měkota za nějaký čas všechna
uroste (travou zaroste). U Rychn. Ntk. —
pro koho. Už jsem já urůstla ale ne pro
tebe. Čes. mor. ps. 194. — kde. Urostly
na ní tři růže, žáden jich trhat nemůže. Sš.
P. 116. Urůstalo na jabloni vrboví. Kos.
Ol. I. 71. — odkud. Z jabřadky uroste
ratolesť, z ratolesti haluz či větev, z větve
koňár. Pk. Urůstá pak z něho literatura,
Kos. 01. I. 36.

Uruš, e, m., Uresch, ves u Vyššího Brodu.

Urušati, aufrühren. — koho z čeho:
dítě ze spánku. — se, sich rühren, uky-
sati. — kde. Těsto v teple hned se urušá
Na Ostrav. Tč.

Uruzgati = ruzgou ubiti, durchpeitschen.
Na Ostrav. Tč.

Urůzniti, il, ěn, ění = něčeho, co na
různo šlo, díl ustraniti, abseitigen. — co.
Ros.

Uružditi se = zbrchati se, sich belauben,
zum Gestrüppe heraufwachsen. Na Slov. Tč.

Urva, y, f. = spěch, die Hast. Na urvu
na spěch, na kvap. U Opav. Klš.

Urvač, e, m., der Abraffer. Bern.

Urvalec, lce, m. = šibeničník, který se ši-
benice se urval, Galgenvogel, m. L. — U. =
urvalý, hrubý, zlotřilý člověk, rozpustilý
kluk, der Raufbold, Grobian, Flegel, ruch-
loser Mensch. Jg., Skd., Vck., Šd., Pk.,
Ros. Alanec— urvalec, neposeda, místa ne-
zahřeje a jen vždy hop, hop! Č. M. 478.
Štyry kozy, pjáty cap, kdo vyskoči, budě
chlap; a já taký urvalec, čo vyskoči na
palec. Sl. ps. — U. = nemanželské dítě,
uneheliches Kind. Na Mor. Šd.

Urvalehrozný. U. sražení, avíom? alvL
Vký.

Urválek, lka, m., osob. jm. Šd.

Urvalosť, i, f., die Verruchtheit. Us., Kos
Ol. I. 244.

Urvalství, n., die Usurpation. Šm.

Urvalý = čtverácký, šibalský, verrucht,
durchtrieben; ve Slez. = urputný. Šd. U.
lotr (v lotrovských činech vycvičený), Ros.,
hříšník, blázen. D. U. člověk = urvalec. Us.
Škd.

Urvání, n., die Entreissung. U. člověka
ze řady živých. Dch.

Urvaný; -án, a, o, abge-, entrissen, weg-
gerafft, usurpirt, Dch. — U. = kdo má prů-
trž. Na Ostrav. Tč.

Uřvaný, abgeweint, abgeheult. Byl vše-
cek u. Us.

Urvatel, e, m, der Usurpator. Šm.

Urvati, urvu, al, án, ání; urývati, urvá-
vati = rvaním odtrhnouti, ab-, wegreissen,
abraffen; uprati, abpügeln. — co, koho:
vládu, úlohu, Dch, ovoce. Ráj. Co jeden
(jen) urvala. Sš. P. 196. On ho urval (upral).
Ros. Dy jo te ruže urvjem (kdy já tu růži
urvu), musim być tvoja. Brt. P. 151. —
koho kam: v leb. — co odkud: kámen
ze (se) skály, od skály. Us. Och dalas mi

ju, dala, vršek z ní's urvala. Sš. P. 373. —
čím: pakou. — se, co kde. Nedá se na
něm nic u. Sych. Uvinul se po jablůnce,
urval jabko na halúzce. Sš. P. 38. Ptáci
mezi sebou se urvali. Jg. — co komu.
Smrť nám jej urvala. Us. Dch. Byl pávek,
byl maly, ale ušlechcily a urval tam Mari-
jance fortušek červený. Sš. P. 381. — se
odkud. Pes se urval s řetězu. Us. Tč. —
se na koho, losgehen, ihn anfahren. Us.
Mtl.

Uřvati se = řváním umdleti, sich müde
brüllen, uplakati se, hrubě kvíleti, sich ab-
weinen, abheulen. Ros. Byl celý uřvaný.
Ros. — se na koho. Uřval se na nás jako
vlk, fuhr uns an. Us. Tč., Ros.

Urvavý, streitsüchtig. Na Ostrav. Tč.

Urvisko, a, n, der Abbruch, Abriss, die
Erdlavine. Šm.

Uryáš, e, m. Vz Uriášův.

Urycati, uryčnouti = utrhnouti. U Bruš-
perka. Mtl.

Uryčeti se = ukričeti se, genug plärren,
brüllen. Krávy se u-ly, byly hladny. Tč. —
po kom. Dítě u-lo se po matce. Na Ostrav.

Urýhati, furchen. — co. Déšť všecky
trnky urýhal. — se čím. Kůra stářím se
urýhá. Na Mor. Tč.

Urychleně, beschleunigt, geschwind,
schnell. Us. Hdk. U. hráti. Us.

Urychlenosť, i, f., die Beschleunigung.
Dch.

Urychlený; -en, a, o, beschleunigt. U.
tempo. Us. Dch.

Urychliti, il, en, ení, beschleunigen. —
co: něčí smrť, Us., nějakou věc. J. tr. —
s inft. Urychlil jíti. Us. — čeho: kroků,
šp. m.: kroky. Brt.

Urylový U. kyselina, Urylsäure. Nz.

Urynouti, nul, ut, utí = uryti. — čeho
kam. Rád by naň břehu u-nul. Hnka. Vz
Uryti. — U. = uřinouti, wegrinnen. Tč.

Úryp, u, m., das Abstechen mit dem Grab-
scheite. Dch.

Úrypek, pku, m. = úryp. Dch.

Urýpnouti, pnul a pl, ut, utí; urýpati,
urypovati, wegwühlen, wegstechen, weg-
reissen. — co čím: kus země rýčem. —
čeho: ten toho urýpl (neurčitou měrou).
Us. — co odkud: kus kůry se stromu no-
žem u. Us.

Urýpnutý; -ut, a, o, mit dem Grabscheit
etc. abgestochen. Us. Šd.

Úrypný, schneidig. U. mráz. Na Ostrav.
Tč.

Uryšenosť, i, f., uryšení, n., die Erhit-
zung vom Laufen.

Uryšený; -šen, a, o = až do potu uhnaný,
unavený, abgejagt, müde, erhitzt. Ros.

Uryšiti, il, en, ení; uryšovati = do upo-
cení hnáti, abäschen, bis zur Erhitzung
treiben. — koho: koně. Ros. — se. Ros.

Uryti, uryji, ryj, yl, yt, ytí; urývati =
odryti, rytím odděliti, urýpnouti, utrhnouti,
abstechen; vyryti, zrýti, aufstechen. — co:
kus drnu uryl, Jg., obraz. Jg. — co komu.
Dyž pryč odcházela, otci hlavu strhla, ma-
coše uryla. Sš. P. 161. — čeho čím. Ten
toho za den rýčem uryl! Us. — se kdy.
Země po dešti se urývá (trhá). Ostrav. Tč.



	417

	Urúsati = urousati. Urůsti, urostu, urosti, stl, stění; urostati, aufwachsen. — abs. Ten strom pěkně urostl (vyrostl). Ros. — (se) čemu kdy. U. ka- bátu, Us., metle, entwachsen. Chlapec přes tu zimu urostl těm šatům, urostl se té ka- zajce. Us. Č. Měkota za nějaký čas všechna uroste (travou zaroste). U Rychn. Ntk. — pro koho. Už jsem já urůstla ale ne pro tebe. Čes. mor. ps. 194. — kde. Urostly na ní tři růže, žáden jich trhat nemůže. Sš. P. 116. Urůstalo na jabloni vrboví. Kos. Ol. I. 71. — odkud. Z jabřadky uroste ratolesť, z ratolesti haluz či větev, z větve koňár. Pk. Urůstá pak z něho literatura, Kos. 01. I. 36. Uruš, e, m., Uresch, ves u Vyššího Brodu. Urušati, aufrühren. — koho z čeho: dítě ze spánku. — se, sich rühren, uky- sati. — kde. Těsto v teple hned se urušá Na Ostrav. Tč. Uruzgati = ruzgou ubiti, durchpeitschen. Na Ostrav. Tč. Urůzniti, il, ěn, ění = něčeho, co na různo šlo, díl ustraniti, abseitigen. — co. Ros. Uružditi se = zbrchati se, sich belauben, zum Gestrüppe heraufwachsen. Na Slov. Tč. Urva, y, f. = spěch, die Hast. Na urvu na spěch, na kvap. U Opav. Klš. Urvač, e, m., der Abraffer. Bern. Urvalec, lce, m. = šibeničník, který se ši- benice se urval, Galgenvogel, m. L. — U. = urvalý, hrubý, zlotřilý člověk, rozpustilý kluk, der Raufbold, Grobian, Flegel, ruch- loser Mensch. Jg., Skd., Vck., Šd., Pk., Ros. Alanec— urvalec, neposeda, místa ne- zahřeje a jen vždy hop, hop! Č. M. 478. Štyry kozy, pjáty cap, kdo vyskoči, budě chlap; a já taký urvalec, čo vyskoči na palec. Sl. ps. — U. = nemanželské dítě, uneheliches Kind. Na Mor. Šd. Urvalehrozný. U. sražení, avíom? alvL Vký. Urválek, lka, m., osob. jm. Šd. Urvalosť, i, f., die Verruchtheit. Us., Kos Ol. I. 244. Urvalství, n., die Usurpation. Šm. Urvalý = čtverácký, šibalský, verrucht, durchtrieben; ve Slez. = urputný. Šd. U. lotr (v lotrovských činech vycvičený), Ros., hříšník, blázen. D. U. člověk = urvalec. Us. Škd. Urvání, n., die Entreissung. U. člověka ze řady živých. Dch. Urvaný; -án, a, o, abge-, entrissen, weg- gerafft, usurpirt, Dch. — U. = kdo má prů- trž. Na Ostrav. Tč. Uřvaný, abgeweint, abgeheult. Byl vše- cek u. Us. Urvatel, e, m, der Usurpator. Šm. Urvati, urvu, al, án, ání; urývati, urvá- vati = rvaním odtrhnouti, ab-, wegreissen, abraffen; uprati, abpügeln. — co, koho: vládu, úlohu, Dch, ovoce. Ráj. Co jeden (jen) urvala. Sš. P. 196. On ho urval (upral). Ros. Dy jo te ruže urvjem (kdy já tu růži urvu), musim być tvoja. Brt. P. 151. — koho kam: v leb. — co odkud: kámen ze (se) skály, od skály. Us. Och dalas mi	ju, dala, vršek z ní's urvala. Sš. P. 373. — čím: pakou. — se, co kde. Nedá se na něm nic u. Sych. Uvinul se po jablůnce, urval jabko na halúzce. Sš. P. 38. Ptáci mezi sebou se urvali. Jg. — co komu. Smrť nám jej urvala. Us. Dch. Byl pávek, byl maly, ale ušlechcily a urval tam Mari- jance fortušek červený. Sš. P. 381. — se odkud. Pes se urval s řetězu. Us. Tč. — se na koho, losgehen, ihn anfahren. Us. Mtl. Uřvati se = řváním umdleti, sich müde brüllen, uplakati se, hrubě kvíleti, sich ab- weinen, abheulen. Ros. Byl celý uřvaný. Ros. — se na koho. Uřval se na nás jako vlk, fuhr uns an. Us. Tč., Ros. Urvavý, streitsüchtig. Na Ostrav. Tč. Urvisko, a, n, der Abbruch, Abriss, die Erdlavine. Šm. Uryáš, e, m. Vz Uriášův. Urycati, uryčnouti = utrhnouti. U Bruš- perka. Mtl. Uryčeti se = ukričeti se, genug plärren, brüllen. Krávy se u-ly, byly hladny. Tč. — po kom. Dítě u-lo se po matce. Na Ostrav. Urýhati, furchen. — co. Déšť všecky trnky urýhal. — se čím. Kůra stářím se urýhá. Na Mor. Tč. Urychleně, beschleunigt, geschwind, schnell. Us. Hdk. U. hráti. Us. Urychlenosť, i, f., die Beschleunigung. Dch. Urychlený; -en, a, o, beschleunigt. U. tempo. Us. Dch. Urychliti, il, en, ení, beschleunigen. — co: něčí smrť, Us., nějakou věc. J. tr. — s inft. Urychlil jíti. Us. — čeho: kroků, šp. m.: kroky. Brt. Urylový U. kyselina, Urylsäure. Nz. Urynouti, nul, ut, utí = uryti. — čeho kam. Rád by naň břehu u-nul. Hnka. Vz Uryti. — U. = uřinouti, wegrinnen. Tč. Úryp, u, m., das Abstechen mit dem Grab- scheite. Dch. Úrypek, pku, m. = úryp. Dch. Urýpnouti, pnul a pl, ut, utí; urýpati, urypovati, wegwühlen, wegstechen, weg- reissen. — co čím: kus země rýčem. — čeho: ten toho urýpl (neurčitou měrou). Us. — co odkud: kus kůry se stromu no- žem u. Us. Urýpnutý; -ut, a, o, mit dem Grabscheit etc. abgestochen. Us. Šd. Úrypný, schneidig. U. mráz. Na Ostrav. Tč. Uryšenosť, i, f., uryšení, n., die Erhit- zung vom Laufen. Uryšený; -šen, a, o = až do potu uhnaný, unavený, abgejagt, müde, erhitzt. Ros. Uryšiti, il, en, ení; uryšovati = do upo- cení hnáti, abäschen, bis zur Erhitzung treiben. — koho: koně. Ros. — se. Ros. Uryti, uryji, ryj, yl, yt, ytí; urývati = odryti, rytím odděliti, urýpnouti, utrhnouti, abstechen; vyryti, zrýti, aufstechen. — co: kus drnu uryl, Jg., obraz. Jg. — co komu. Dyž pryč odcházela, otci hlavu strhla, ma- coše uryla. Sš. P. 161. — čeho čím. Ten toho za den rýčem uryl! Us. — se kdy. Země po dešti se urývá (trhá). Ostrav. Tč.