sb157-05 0..8296

418

Urývati, vz Uryti.

Úryvečný, fragmentarisch, rhapsodisch.
Způsobem ú-čným, zlomkovitým něco vy-
pravovati. Us. Dch.

Úryvek, vku, m. = urvání, rvání, das
Abreissen. — Ú.. co urváno, die Skizze,
das Bruchstück, Fragment, die Rhapsodie,
Us. Šd. Ú. moravskočeské kroniky; Tak
zvané Menseovy ú-ky spadají mezi 1026.
a 1062.; Předčítání ú-ků z evangelií. Ddk.
IV. 119., 123., 291. (Tč. )

Uryžovati = ryže udělati, kantig machen.
— co: stůl, dřevo. Na Ostrav. Tč.

Urzati, wiehern. Kůň urzá. Na Ostrav.
Tč. — U., urezavěti, rosten. — kde. Ve
vodě železo urzá. Na Ostrav. Tč.

Urzavěti, uryzavěti, verrosten. Na Ostrav.
Tč.

-us. Latinská vlastní jména v -us ukon-
čená skloňují se, odvrhne-li se koncovka
-us. Mužská životná skloňují se podlé Páv,
mužská neživotná kromě jmen měst, hor,
jezer, řek, krajin, zemí, ostrovů (která se
sklánějí dle Beroun) podlé Strom. Gall-us,
a, Mark-us, a, Aureli-us, a, Epir-us, a. Vz
více v Brs. 2. vyd. 33., Bž. 112., Zk. Ml.
(2. vyd. ) 67.

Usácati, al, án, ání = usotiti, hin und
her stossen. Bern.

Usáčiti se, genugsam regnen, rieseln.
Už se dost usáčilo. Ostrav. Tč.

Úsad, u, m. = bolesť v kříži, Kreuzschmer-
zen, -weh, n. Na Slov. Bern.

Úsada, y, f. = usazení, die Niederlas-
sung. D. — U. = přikázání, das Gebot,
die Satzung. Ú. církevní. D.

Usadati, usadnouti, dl, utí, zastr. = usá-
zeti, festsetzen. St. skl. — U. = překonati,
überwinden. — koho. Troj.

Úsadek, dku, m. = usazení, oddělení, die
Festsetzung, Abtheilung. Kram.

Usadění, usaděný = usazení, uzazený.

Na Slov. Bern.

Usadilý = usedlý, gesetzt. Člověk po-
vahy u-lé. Dch.

Usaditi, usaď, dě (íc), il, zen, ení (na
Slov. -děn, ění); usázeli, el, en, ení; usa-
zovati = posaditi, setzen, hinsetzen; osa-
diti, ansiedeln; ustanoviti, einsetzen; se =
sednouti, sich setzen, sich niederlassen o.
niedersetzen; ssaditi se, na dno padnouti,
sich setzen, zu Grunde sinken; učistili se,
sich klären; osaditi se, obydlí zvoliti, sich
wo setzen, ansiedeln, festen Fuss fassen;
usednouti, sich lagern; přilepiti se, lpěti,
sich ansetzen, sieh anlegen, hängen bleiben,
ankleben; ustanoviti se, besehliessen. Jg. —
co, koho: soudce, biskupa, Us., clo = usta-
noviti. V. Když úředníka nového usadí,
jemuž právo škodu opovídati. Kn. rož. 220.
U. soud vojenský, levé křídlo vojska. Dch.
Usazovati tuk (tukem obrůstati, Fett ab-
lagern). Dch. Usaď věrného kněze, ať s li-
dem pracuje. Hus I. 445. — čeho šp. m.:
co. Vz I. 391. U. kazatelů, šp. m.: kazatele.
Brt. — koho, se kde: hosta podlé sebe.
Us. Podlé moře se usadili Dal. 6. Dítě na
stolici. Us. Kvasnice na dně se usadily.
Ros. Tehdy pán těch gruntů, dokudžby

pořádný perkmistr na těch horách usazen
nebyl, na žádosť jich šachty atd. propůj-
čovati povinen bude. Nar. o h. a k. Usadil
ho v Polště. Jg. Usadil se ve Vlaších. Kram.
U. se v stínu, Kom., se v zemi, Us., v ně-
čím srdci. Kom. U. se v tom stavu. Kom.
Kopet se usazuje v komíně. Us. Usazovali
soudce po krajinách. Pal. Dj. III. 3. 136.
I veliká čásť židů se mezi nimi usadila.
Sš. II. 3. U. koho v rajském domu. Kat.
1876. Už ho len usadila vedľa seba. Dbš.
Sl. pov. I. 105. Němečtí kolonisté rádi usa-
zovali se odtud na jihozápadních, osojních
stráních těchto hor; Jaroslav v Kyjevě se
usadiv nyní s císařem v přátelství vešel;
Břetislav usadil se v Hradci Králové; Slo-
vané usadili se především v úrodných ní-
žinách. Ddk. II. 74., 83., 329., IV. 130.
(Tč. ). — U. se na čem = ustanoviti se.
Boč. — koho kam kde: mezi bohy. D.,
Pass. Bořivoje beránka zbavují panství usa-
zujíce na trůn Svatopluka, zuřivějšího nad
tygra. Ddk. II. 391. U. někoho na úřad,
J. tr., Dch., na stolec. Ddk. II. 301. — co
na koho (kým). Soud na někoho u. Bl.
Soud na né usadil některými pány morav-
skými. Zb. exc. — koho nač. Aby ižádný
jiný zlata neb střiebra k minci naší neku-
poval, než kohožby on na to od sebe usa-
dil a vyslal. Arch. I. 208. — co, koho zač:
za správce (= ustanoviti). Jg. Usazujeme
za hejtmany naše urozené Oldřicha a Men-
harta. Arch. III. 463. Pokání za něco u.
BN. — co komu: stráži (= postaviti). Kat.
2429. — koho čím. Usaditi koho králem
(= ustanoviti), Troj., notářem, Us., Vk., ně-
koho něčím. Ludv. z Pernšt. — co s čeho.
Jest tu také krčma; i usadil z ní platu s kaž-
dého věrtele mís. groš. Arch. I. 354. — jak.
Usadili se po řadách. Sš. Ev. Mk. 29. A hned
také slavnostním způsobem v městě se usa-
dil. Ddk. VI. 147. Všetečně svú žádostí se
neusazuj na prvniem miestě. Hus II. 364.
Lidé, ježtos usadil bydlem v městech samar-
ských. Bj. — koho nad kým: nad služeb-
níky. Bibl. — se. Usadil se. Kom., Br.,
Sych. Včely se usadily. D. Pivo, víno se
usadilo. Us. Prach se u-dil. Dch. Vápno se
rádo usazuje, lagert sich gerne; mastnota,
tuk se usazuje. Šp. Usadil se a hlasitě mlu-
vil. BR. II. 18. — se kdy. V Římě za
Tibera se u-li. Sš. Sk. 72. U-li se tam po
potopě světa. Šb. Lit. I. 13. — se kam.
Kal se na dno usadil. Jg. Ptáci na koráb
se usadili. Us.

Usádka, y, f. = záloha, der Hinterhalt.
L.

Usadlina, usadlý, usadnouti = use..
Na Slov.

Usádliti se = usídliti se, sich wo nieder-
lassen. Mor. Sd., Šd., Brt. — U. = uvele-
biti se, ztišiti se. Kdy pak se přece u-dlíš?
Brt., Vck.

Usadlý = usedlý, sesshaft. Tři osoby

odtavadž ze Starého města, lidé usadlí. NB.
Tč., 29. Na svojej zemi u. Slov. Dbš. 48.

Úsadník, a, m., der Ansiedler, zastar.
Rozk.

Usadnutí, usadnutý = usazení, usazený.
Na Slov, Bern.



	418

	Urývati, vz Uryti. Úryvečný, fragmentarisch, rhapsodisch. Způsobem ú-čným, zlomkovitým něco vy- pravovati. Us. Dch. Úryvek, vku, m. = urvání, rvání, das Abreissen. — Ú.. co urváno, die Skizze, das Bruchstück, Fragment, die Rhapsodie, Us. Šd. Ú. moravskočeské kroniky; Tak zvané Menseovy ú-ky spadají mezi 1026. a 1062.; Předčítání ú-ků z evangelií. Ddk. IV. 119., 123., 291. (Tč. ) Uryžovati = ryže udělati, kantig machen. — co: stůl, dřevo. Na Ostrav. Tč. Urzati, wiehern. Kůň urzá. Na Ostrav. Tč. — U., urezavěti, rosten. — kde. Ve vodě železo urzá. Na Ostrav. Tč. Urzavěti, uryzavěti, verrosten. Na Ostrav. Tč. -us. Latinská vlastní jména v -us ukon- čená skloňují se, odvrhne-li se koncovka -us. Mužská životná skloňují se podlé Páv, mužská neživotná kromě jmen měst, hor, jezer, řek, krajin, zemí, ostrovů (která se sklánějí dle Beroun) podlé Strom. Gall-us, a, Mark-us, a, Aureli-us, a, Epir-us, a. Vz více v Brs. 2. vyd. 33., Bž. 112., Zk. Ml. (2. vyd. ) 67. Usácati, al, án, ání = usotiti, hin und her stossen. Bern. Usáčiti se, genugsam regnen, rieseln. Už se dost usáčilo. Ostrav. Tč. Úsad, u, m. = bolesť v kříži, Kreuzschmer- zen, -weh, n. Na Slov. Bern. Úsada, y, f. = usazení, die Niederlas- sung. D. — U. = přikázání, das Gebot, die Satzung. Ú. církevní. D. Usadati, usadnouti, dl, utí, zastr. = usá- zeti, festsetzen. St. skl. — U. = překonati, überwinden. — koho. Troj. Úsadek, dku, m. = usazení, oddělení, die Festsetzung, Abtheilung. Kram. Usadění, usaděný = usazení, uzazený. Na Slov. Bern. Usadilý = usedlý, gesetzt. Člověk po- vahy u-lé. Dch. Usaditi, usaď, dě (íc), il, zen, ení (na Slov. -děn, ění); usázeli, el, en, ení; usa- zovati = posaditi, setzen, hinsetzen; osa- diti, ansiedeln; ustanoviti, einsetzen; se = sednouti, sich setzen, sich niederlassen o. niedersetzen; ssaditi se, na dno padnouti, sich setzen, zu Grunde sinken; učistili se, sich klären; osaditi se, obydlí zvoliti, sich wo setzen, ansiedeln, festen Fuss fassen; usednouti, sich lagern; přilepiti se, lpěti, sich ansetzen, sieh anlegen, hängen bleiben, ankleben; ustanoviti se, besehliessen. Jg. — co, koho: soudce, biskupa, Us., clo = usta- noviti. V. Když úředníka nového usadí, jemuž právo škodu opovídati. Kn. rož. 220. U. soud vojenský, levé křídlo vojska. Dch. Usazovati tuk (tukem obrůstati, Fett ab- lagern). Dch. Usaď věrného kněze, ať s li- dem pracuje. Hus I. 445. — čeho šp. m.: co. Vz I. 391. U. kazatelů, šp. m.: kazatele. Brt. — koho, se kde: hosta podlé sebe. Us. Podlé moře se usadili Dal. 6. Dítě na stolici. Us. Kvasnice na dně se usadily. Ros. Tehdy pán těch gruntů, dokudžby	pořádný perkmistr na těch horách usazen nebyl, na žádosť jich šachty atd. propůj- čovati povinen bude. Nar. o h. a k. Usadil ho v Polště. Jg. Usadil se ve Vlaších. Kram. U. se v stínu, Kom., se v zemi, Us., v ně- čím srdci. Kom. U. se v tom stavu. Kom. Kopet se usazuje v komíně. Us. Usazovali soudce po krajinách. Pal. Dj. III. 3. 136. I veliká čásť židů se mezi nimi usadila. Sš. II. 3. U. koho v rajském domu. Kat. 1876. Už ho len usadila vedľa seba. Dbš. Sl. pov. I. 105. Němečtí kolonisté rádi usa- zovali se odtud na jihozápadních, osojních stráních těchto hor; Jaroslav v Kyjevě se usadiv nyní s císařem v přátelství vešel; Břetislav usadil se v Hradci Králové; Slo- vané usadili se především v úrodných ní- žinách. Ddk. II. 74., 83., 329., IV. 130. (Tč. ). — U. se na čem = ustanoviti se. Boč. — koho kam kde: mezi bohy. D., Pass. Bořivoje beránka zbavují panství usa- zujíce na trůn Svatopluka, zuřivějšího nad tygra. Ddk. II. 391. U. někoho na úřad, J. tr., Dch., na stolec. Ddk. II. 301. — co na koho (kým). Soud na někoho u. Bl. Soud na né usadil některými pány morav- skými. Zb. exc. — koho nač. Aby ižádný jiný zlata neb střiebra k minci naší neku- poval, než kohožby on na to od sebe usa- dil a vyslal. Arch. I. 208. — co, koho zač: za správce (= ustanoviti). Jg. Usazujeme za hejtmany naše urozené Oldřicha a Men- harta. Arch. III. 463. Pokání za něco u. BN. — co komu: stráži (= postaviti). Kat. 2429. — koho čím. Usaditi koho králem (= ustanoviti), Troj., notářem, Us., Vk., ně- koho něčím. Ludv. z Pernšt. — co s čeho. Jest tu také krčma; i usadil z ní platu s kaž- dého věrtele mís. groš. Arch. I. 354. — jak. Usadili se po řadách. Sš. Ev. Mk. 29. A hned také slavnostním způsobem v městě se usa- dil. Ddk. VI. 147. Všetečně svú žádostí se neusazuj na prvniem miestě. Hus II. 364. Lidé, ježtos usadil bydlem v městech samar- ských. Bj. — koho nad kým: nad služeb- níky. Bibl. — se. Usadil se. Kom., Br., Sych. Včely se usadily. D. Pivo, víno se usadilo. Us. Prach se u-dil. Dch. Vápno se rádo usazuje, lagert sich gerne; mastnota, tuk se usazuje. Šp. Usadil se a hlasitě mlu- vil. BR. II. 18. — se kdy. V Římě za Tibera se u-li. Sš. Sk. 72. U-li se tam po potopě světa. Šb. Lit. I. 13. — se kam. Kal se na dno usadil. Jg. Ptáci na koráb se usadili. Us. Usádka, y, f. = záloha, der Hinterhalt. L. Usadlina, usadlý, usadnouti = use.. Na Slov. Usádliti se = usídliti se, sich wo nieder- lassen. Mor. Sd., Šd., Brt. — U. = uvele- biti se, ztišiti se. Kdy pak se přece u-dlíš? Brt., Vck. Usadlý = usedlý, sesshaft. Tři osoby odtavadž ze Starého města, lidé usadlí. NB. Tč., 29. Na svojej zemi u. Slov. Dbš. 48. Úsadník, a, m., der Ansiedler, zastar. Rozk. Usadnutí, usadnutý = usazení, usazený. Na Slov, Bern.