Předchozí (417)  Strana:418  Další (419) |
|
|||
418
|
|||
|
|||
Urývati, vz Uryti.
Úryvečný, fragmentarisch, rhapsodisch.
Způsobem ú-čným, zlomkovitým něco vy- pravovati. Us. Dch. Úryvek, vku, m. = urvání, rvání, das
Abreissen. — Ú.. co urváno, die Skizze, das Bruchstück, Fragment, die Rhapsodie, Us. Šd. Ú. moravskočeské kroniky; Tak zvané Menseovy ú-ky spadají mezi 1026. a 1062.; Předčítání ú-ků z evangelií. Ddk. IV. 119., 123., 291. (Tč. ) Uryžovati = ryže udělati, kantig machen.
— co: stůl, dřevo. Na Ostrav. Tč. Urzati, wiehern. Kůň urzá. Na Ostrav.
Tč. — U., urezavěti, rosten. — kde. Ve vodě železo urzá. Na Ostrav. Tč. Urzavěti, uryzavěti, verrosten. Na Ostrav.
Tč. -us. Latinská vlastní jména v -us ukon-
čená skloňují se, odvrhne-li se koncovka -us. Mužská životná skloňují se podlé Páv, mužská neživotná kromě jmen měst, hor, jezer, řek, krajin, zemí, ostrovů (která se sklánějí dle Beroun) podlé Strom. Gall-us, a, Mark-us, a, Aureli-us, a, Epir-us, a. Vz více v Brs. 2. vyd. 33., Bž. 112., Zk. Ml. (2. vyd. ) 67. Usácati, al, án, ání = usotiti, hin und
her stossen. Bern. Usáčiti se, genugsam regnen, rieseln.
Už se dost usáčilo. Ostrav. Tč. Úsad, u, m. = bolesť v kříži, Kreuzschmer-
zen, -weh, n. Na Slov. Bern. Úsada, y, f. = usazení, die Niederlas-
sung. D. — U. = přikázání, das Gebot, die Satzung. Ú. církevní. D. Usadati, usadnouti, dl, utí, zastr. = usá-
zeti, festsetzen. St. skl. — U. = překonati, überwinden. — koho. Troj. Úsadek, dku, m. = usazení, oddělení, die
Festsetzung, Abtheilung. Kram. Usadění, usaděný = usazení, uzazený.
Na Slov. Bern.
Usadilý = usedlý, gesetzt. Člověk po-
vahy u-lé. Dch. Usaditi, usaď, dě (íc), il, zen, ení (na
Slov. -děn, ění); usázeli, el, en, ení; usa- zovati = posaditi, setzen, hinsetzen; osa- diti, ansiedeln; ustanoviti, einsetzen; se = sednouti, sich setzen, sich niederlassen o. niedersetzen; ssaditi se, na dno padnouti, sich setzen, zu Grunde sinken; učistili se, sich klären; osaditi se, obydlí zvoliti, sich wo setzen, ansiedeln, festen Fuss fassen; usednouti, sich lagern; přilepiti se, lpěti, sich ansetzen, sieh anlegen, hängen bleiben, ankleben; ustanoviti se, besehliessen. Jg. — co, koho: soudce, biskupa, Us., clo = usta- noviti. V. Když úředníka nového usadí, jemuž právo škodu opovídati. Kn. rož. 220. U. soud vojenský, levé křídlo vojska. Dch. Usazovati tuk (tukem obrůstati, Fett ab- lagern). Dch. Usaď věrného kněze, ať s li- dem pracuje. Hus I. 445. — čeho šp. m.: co. Vz I. 391. U. kazatelů, šp. m.: kazatele. Brt. — koho, se kde: hosta podlé sebe. Us. Podlé moře se usadili Dal. 6. Dítě na stolici. Us. Kvasnice na dně se usadily. Ros. Tehdy pán těch gruntů, dokudžby |
pořádný perkmistr na těch horách usazen
nebyl, na žádosť jich šachty atd. propůj- čovati povinen bude. Nar. o h. a k. Usadil ho v Polště. Jg. Usadil se ve Vlaších. Kram. U. se v stínu, Kom., se v zemi, Us., v ně- čím srdci. Kom. U. se v tom stavu. Kom. Kopet se usazuje v komíně. Us. Usazovali soudce po krajinách. Pal. Dj. III. 3. 136. I veliká čásť židů se mezi nimi usadila. Sš. II. 3. U. koho v rajském domu. Kat. 1876. Už ho len usadila vedľa seba. Dbš. Sl. pov. I. 105. Němečtí kolonisté rádi usa- zovali se odtud na jihozápadních, osojních stráních těchto hor; Jaroslav v Kyjevě se usadiv nyní s císařem v přátelství vešel; Břetislav usadil se v Hradci Králové; Slo- vané usadili se především v úrodných ní- žinách. Ddk. II. 74., 83., 329., IV. 130. (Tč. ). — U. se na čem = ustanoviti se. Boč. — koho kam kde: mezi bohy. D., Pass. Bořivoje beránka zbavují panství usa- zujíce na trůn Svatopluka, zuřivějšího nad tygra. Ddk. II. 391. U. někoho na úřad, J. tr., Dch., na stolec. Ddk. II. 301. — co na koho (kým). Soud na někoho u. Bl. Soud na né usadil některými pány morav- skými. Zb. exc. — koho nač. Aby ižádný jiný zlata neb střiebra k minci naší neku- poval, než kohožby on na to od sebe usa- dil a vyslal. Arch. I. 208. — co, koho zač: za správce (= ustanoviti). Jg. Usazujeme za hejtmany naše urozené Oldřicha a Men- harta. Arch. III. 463. Pokání za něco u. BN. — co komu: stráži (= postaviti). Kat. 2429. — koho čím. Usaditi koho králem (= ustanoviti), Troj., notářem, Us., Vk., ně- koho něčím. Ludv. z Pernšt. — co s čeho. Jest tu také krčma; i usadil z ní platu s kaž- dého věrtele mís. groš. Arch. I. 354. — jak. Usadili se po řadách. Sš. Ev. Mk. 29. A hned také slavnostním způsobem v městě se usa- dil. Ddk. VI. 147. Všetečně svú žádostí se neusazuj na prvniem miestě. Hus II. 364. Lidé, ježtos usadil bydlem v městech samar- ských. Bj. — koho nad kým: nad služeb- níky. Bibl. — se. Usadil se. Kom., Br., Sych. Včely se usadily. D. Pivo, víno se usadilo. Us. Prach se u-dil. Dch. Vápno se rádo usazuje, lagert sich gerne; mastnota, tuk se usazuje. Šp. Usadil se a hlasitě mlu- vil. BR. II. 18. — se kdy. V Římě za Tibera se u-li. Sš. Sk. 72. U-li se tam po potopě světa. Šb. Lit. I. 13. — se kam. Kal se na dno usadil. Jg. Ptáci na koráb se usadili. Us. Usádka, y, f. = záloha, der Hinterhalt.
L. Usadlina, usadlý, usadnouti = use..
Na Slov. Usádliti se = usídliti se, sich wo nieder-
lassen. Mor. Sd., Šd., Brt. — U. = uvele- biti se, ztišiti se. Kdy pak se přece u-dlíš? Brt., Vck. Usadlý = usedlý, sesshaft. Tři osoby
odtavadž ze Starého města, lidé usadlí. NB.
Tč., 29. Na svojej zemi u. Slov. Dbš. 48. Úsadník, a, m., der Ansiedler, zastar.
Rozk. Usadnutí, usadnutý = usazení, usazený.
Na Slov, Bern. |
||
|
|||
Předchozí (417)  Strana:418  Další (419) |