sb157-05 0..8296

419

Usage (fr., ysáž) = obyčej, zvyk, užívání,
Usanz, f.

Usáhnouti, hl, utí = pryč sáhnouti, weg-
langen, weichen. — před čím. Před ohněm
každý hned usáhne. Troj.

Usáholiti se, genugsam rieseln. Us. na
Ostrav. Tč. Vz Usáčiti.

Usáknouti = uschnouti, absickern, ab-
trocknen. Prádlo usáklo. Us. — kde. Ten
potok v písku usákne. Mor. Tč.

Usalašiti se kde. Hned se v ňom (v domě)
u-li. Dbš. Sl. pov. I. 95.

Usamiti, il, en, ení = sám ustanoviti,
usnésti se na čem, selbst entscheiden, aus-
sprechen. Na Slov. Bern. — co. Co vy usa-
míte, to svaté a pravé. Bern.

Vsaniotiti se, sich zurückziehen, einsam
leben. Mor. Tč.

Usance (fr., ysans) = usage.

Usápati se = uzlobiti se, sich müde to-
ben o. ärgern. D. — se na koho, auf Jem.
losfahren. Us.

Usapoliti se = utahati se, sich abbal-
gen. — se s kým. Jg.

Usátati se = upachtiti se, unaviti se,
sich ermüden, abrackern. U Opav. Klš.

Usatoněný; -en, a, o = udýchaný, utr-
mácený, abgerackert, erschöpft. Ty vždycky
přilítneš u-ný. Us. u Rychn, Žamb. a j.
Msk., Kf.

Usatoniti se, il, ěn, ění = udýchati se,
utrmáceti se, unaviti se, sich erschöpfen, ab-
müden, abrackern. Us. ve vých. Čech. Msk.,
Kf., Kd. — se koho čím: prací. Ntk.. Ktk.
— U. = udobřiti, utišiti, besänftigen, beru-
higen. Ani sem ji nemohla u. Us. u Rychn.
Črk. To dítě už dlouho pláče a nemůže se
u. Us. ve vých. Čech. Frch.

Usazelý, ansässig. Šm.

Usazení, n., vz Usaditi. U. = posazení,
das Hinsetzen. — U. = osazení, die Ansie-
delung. D. U. živnostnické. Rk. — U. =
ustanovení, die Einsetzung, Anstellung. U.
za správce. Zlob. — U., der Ansatz. D.

Usazenina, y, f., der Satz. U-ny sladko-
vodní, pobřežní, mořské. Vz Bř. N. 254.

Usazenosť, i, f. = usazení, die Ansiede-
lung. Ms. 1684.

Vsazený; -zen, a, o = posazený. Opět
u-ný, reinsrallirt Dch. Aby ji (vlnu) prve
ukázal cechmisrům na to n-ným, byla-liby
hodna dělati. Sedl. Rychn. 39. Povinný ú.
tenkráte právě jen usazeným od vlády ber-
níkům odveden býti měl. Pal. Dj. V. 1. 196.
Od úředníků námi u-ných; Majíc úředníky
na to u-né, aby... Arch. I. 200.. V. 304.
Tento centurio byl jest pohan usazený od
Římanův, aby vládl tiem městem. Hus II.
45. — nad čím. Nad berněmi neb tributy
usazen byl. BR. II. 97. b. — nač. Aby to
tak zachováno bylo podlé prvnieho zřieze-
nie a pokut na to u-ných. Arch. V. 365. —
jak: s panskú radú (= panskou radou).
Arch. I. 56. — kde. U. mezi bohy. Leg.
Byliť židé v zemi usazeni již od nepaměti.
Ddk. IV. 158. U. v úřadě. J. tr. — U. =
ssedlý, gesetzt, angesetzt. U. hory. Krok. —
U. = ustanovený, eingesetzt. U. správce
v N.... Zlob.

Usazovací kašna, Techn.. nádržka (u vodo-
vodu, das Ablagerungsbassin), Zpr. arch.
XII. 12., hrnec, Sedimentirtopf, m. Šp.

Usazovač, e, m. = nádoba k usazování,
das Absatzungsgefäss. Šp. U. u ručnice,
Setzer, m. Rk.

Usazovadlo, a, n. = přístroj ve škro-
bárně. Cf. Usazovač. Zpr. arch. VIII. 88.

Usazování, n., das Niederlassen, die Ab-
lagerung. Hrnec k u. Vz Usazovací. Jáma
k u., die Absatzgrube; u. kalu v kotlu, die
Ablagerung des Schlammes im Kessel. Šp.

Usazovati, vz Usaditi.

Usbírati, zusammenlesen. — co pro
koho. U-ral jsem koš jahod pro tebe. Mor.
Tč.

Uscánek, nka, m., der Brunzer. D.

Uscati, bebrunzen. — co: kalhoty. Mor.
Tč. — se, uštiji se, ein wenig brunzen. —
kam: do hrnce. Us. Vz Scáti.

Úscestí, n. = začátek druhé cesty, die
Abzweigung des Weges. Na Mor. Tč.

Usčati = uscati. Na Slov. Bern.

Usebranosť, i, f, die Sammlung. U. ducha,
mysli. Šm.

Usebraný; -án, a, o, gesammelt. Šm.

Usebrati se, useberu, usebral, án, ání =
zpamatovati se, sich sammeln. — k čemu:
duch jeho k pozorovaní u. se nemůže. Mus.

Uséci, vz Usekati.

Úseč, i, f., úsek, u, m., úseček, čku,
m. = co usečeno, der Abschnitt, Abhau, die
Ąbmahd, das Segment. Ros., Nz. Vz Úsek.
Úseč čáry, das S. einer Seite, Nz., úseč
koule, kruhu, das Kugel-, Kreissegment.
Jd. M. II. 44., I. 18. Čara n. osa, odseček
n. úseček, odsečnice, úsečnice, die Abscis-
senaxe. Nz.

Úseček, vz Úseč.

Úsečka, y, f. = vzdálenosť hlavního prů-
mětu, od počátku, die Abscisse. Jd. M. IV.
30. Ú-ky paprsku: stejnolehlé, stejnopisné,
stejnohledné. Jd. M. II. 17. Cf. Úseč.
Úsečně = stručně, kurz, bündig, präcis.
Ú. odpovídati, Rkk, mluviti. Us. Šd. Jak
bychom správně a ú. o divech světcův a
světic mluviti měli. Sš. Sk. 25.

Úsečnice, e, f. = sečná čára, sečná, die
Abscissenaxe. Vz Úseč. Nz.

Úsečnosť, i, f. = stručnosť, die Präcision.
Nz.

Úsečný = precisní, stručný, präcis, ab-
gemessen. Nz. Ú. výměr. Log. Obrácení
takové ú. smysl slov sebou obnáší. Sš. J.
256. V úsečném přehledu ideu a význam
vtělení syna božího vyličuje. Sš. J. 16. (Hý. ).
— Ú. = štípavý, kousavý, bissig. Ú. jazyk,
řeč, slovo, člověk. Na Mor. Tč.

Úsečový = segmentový, Segment-. Ú.
oblouk (klenutí). Zpr. arch. VIII. 70.

Úsed, u, m., das Etablissement. Tpl.

Usědanec, nce, m. = usedaný, sedáním
přemožený, ein Uiberwundener (im Turnier).
A v tu dobu již čert má za to, že již jest
ten člověk jeho u. Hus III. 113.

Usedání, n., vz Usedati. Plakala sem
horkýma slzama až do u. Us.

Usedati, usednouti, dnul a dl, utí; na
Slov. usadnouti, usésti (vz Sedati). U. =