sb157-05 0..8296

420

odsednouti, sich wegsetzen; seděním uchrá-
niti se, durch Sitzen los werden; slaběti,
schwach werden, sich legen; usaditi se, sich
niedersetzen, sich niederlassen; obořiti se,
Jemanden anfahren; zasedati, sich wozu set-
zen; sedě přemoci, überwinden; se = usa-
diti se, sich setzen, ansetzen; osaditi se,
sesshaft werden. Jg. — abs. Usednout! Auf-
sitzen! Čsk. Usedni drobet ( = odsedni). Ros.
Když usednou všecky vrány = se usadí.
Lom. Udatnosť vojákův usedá (slabne, pře-
stává). Jg. Srdce usedá. Plakali jsme, až
nám srdce usedalo. Us. Sk. — komu proč.
Úzkostí mi srdce usedá. Us. Naše srdce
strachem usedávalo. Vrat. Srdce bolem
usedá. Sš. Bs. 78. Sirobou vám bude srdce
usedati. Us. — si na koho = obořiti se,
einem zusetzen, auf ihm sitzen, ihn drängen.
— kam (komu). A na ručesť jeden bisku-
povi usedne na krk, druhý na nohy a třetí
do něho mlátí. Ddk. II. 230. Král usedl
na trůn. Ml. U. na koník, vz Janek. —
komu. A jí srdce usedá. Er. P. 497. Poče
plakati, až jemu poče srdce usedati. Hr. rk.
241. — koho (=sedáním) přemoci. Je-
diné panny ohledání mě usedlo. Troj. —
se. Srdce se usedá (= srdce usedá). Leg.,
Rk. Kal se usedá. Kom. Vrchy se usadly
(usedly). Bern. U. se = osaditi se. D. —
koho, se kde. My nemáme také moci,
ješto bychom je mohli přemoci, musíme jich
(nepřátel) usaditi na hradě (skrýti se před
nimi v hrad a tam seděti). St. skl. IV. 277.
A kdyžby se (cizozemec) jinde vyprodal a
zde v zemi usedl. Zř. F. I. B. XV. A jemu
dobře v zemi usedl. Půh. II. 608. — komu,
kde k čemu. Já jemu ku právu dosti
usedl; Já jsem jemu usedl ku právu a hotov
bych jsem byl přede pány práv býti; Já
na zemi usedl ku právu a tu mě k nákla-
dom připravil. Půh. I. 354., II. 562., 128.
(Tč. ). Poněvadž on Bohuše ku právu usedl,
aby jeho právem hleděl. Arch. IV. 315. —
kde čeho. Sčastný, ktož mohl usedati toho
nečasu pod střechú. Žk. 205. — jak (kde,
na koho). Na maku rojem usedli motýli.
Brt. Instr. 15. Usedl vším důrazem na dceru
(doléhal na ni). Ehr. 14. — se kam kde.
Kal se usedá na dno, na dně. Us.

Usedavě, heftig. U. plakati. Ler., Šd.
Tč. Zastřela oči a u. plakala. Sk.

Usedavý = který usedá, der gern sich
wegsetzt o. niederlässt. U. pláč (když při
něm srdce usedá), Schluchzen, heftiges Wei-
nen. Ros., Sych., Kom. Plakal pláčem use-
davým. Us.

Usedělý. M. Hoë učinil kázání u-lé k lidu
(sedendo eleboratum), wohl ausgearbeitet.
Skl. V. 173.

Useděný; -ěn, a, o, durch Sitzen zer-
drückt. U. tráva. Ostrav. Tč.

Useděti, userf, zen a děn, ení = sedě
uvarovati, durch's Sitzen frei werden. —
čemu. Useděl tomu všemu nebezpečenství
(ušel). Ros — čeho. Mohl by s pokojem
býti a ledačehos useděti. Reš. Chtě sám
toho u. Arch. II. 34. Sčastný, ktož mohl
useděti toho nečasu pod střechu. St. skl.,
Výb. I. 948., Žk., Brt. S. 35. Cf. Usedati.
Tkadl. — s čím kde před čím. Že by

s tiem statkem v starém Hradišti neuseděl
před válkú i vozil jej k bratrovi svému.
NB. Tč. 206. — co = pilně udělati, vypra-
covati (spis), sitzend wohl ausarbeiten. Ros.
— co čím. Useděl si měšťanství telkými
roky, ersitzen. Ostrav. Té. — se kde. U-děl
se u nás dost, sitzen bleiben. Us. Tč. —
se = sezením umdleti, sich müde sitzen. —
se na čem. Oni se na tom usedí (sitzen
dabei bis zur Erschöpfung). Us. Vk.

Usedlačiti, il, en, ení = sedlače si vy-
dělati. — si co: statek. Us. Tč.

Usedlati, satteln. — koho: koně. Us.
Tč.

Usedlina, y, f. = sraženina, der Nieder-
schlag, Bodensatz, das Geläger. U. klkatá,
flockiger N. U na dně se usazuje. Šp. U.
v moči, das Harnsediment. Nz. lk., D. U.
moče. Sych. — U. = povrhel, der Auswurf.
Mach.

Usedliště, ě, n = osada, die Kolonie.
Mus. XI. 431.

Usedlosť, i, f. = stav usedlého, osedlosť,
die Sesshaftigkeit, Ansässigkeit. U. v zemi.
D. — Celá u. tam šla — všichni usedlí, sou-
sedé, die Gemeinde. Us. — U. = pozemní
vlastenství, die Realität, Besitzung. Eine
grosse B.: država. Nz. U. sedlská, hospo-
dářská, městská, Nz., mlýnská. Šp. Soused
má pěknou u. Us. — U., die Gesetztheit
(vom Charakter). U. povahy. Šp. Jasné u-sti
mysli nabyti. Pal. Dj. IV. 1. 390.

Usedlý = který usedl, der sich nieder-
gelassen, gesetzt hat. — kde. U. pták (na
větvi). Podobně o žebráku u-ém u brány
se vypravuje. Sš. J. 159. — U. = osedlý,
sesshaft, ansässig, an-, erbgesessen. U. pták,
der Standvogel. Nz. U. sedlák, který měl
grunt (100 měřic výsevku) a podsedník, jenž
seděl na podsedku (asi 25 měřic). Na Zlín-
sku. Brt. Dědičně u-dlý. Us. Dch. U nás
máme 50 u-dlých, Grundbesitzer. Us. Šd.
U. (osazený) domkář, gestifteter Häusler.
J. tr. On jest člověk u., jmám na tom dosti,
když jej zaručím; Miched z předměstí na-
šeho, u-dlý člověk obecný a zachovalý;
Přistúpili před nás dva člověky zde u-dlá
oznamujíce nám; Odvolává se na Havla člo-
věka zde usedlého; I vystavil žalobník dva
člověky usedlá: ti jsú před námi vyznali,
že... NB. Tč. 125., 165., 194., 232. Sedm
vlády k usedlých vyvésti a dobře zachova-
lých; Jíra má jemu se vyvésti dobrými
lidmi s třmi zachovalými a dobře u-mi; Ti
lidé dobří usedlí na svú víru vezmú, že jí
jest Vilém vzal. Půh. I. 260., 310., II. 66.
(Tč. ). Jim máme dáti věděti po dobrém a
u-dlém panoši našeho kraje; Žádných used-
lých ani hostinných. Arch. I. 195., 202. U.
obyvatelé, Pr. měst., sousedstvo, Sych., ko-
vář. D. Veď svědky u-dlé, lidi zachovalé
před kříž. O z D., Arch. II. 492. — kde
(čím): v zemi, v městě, V, na horách. Br.
Buď v zemi české statkem svým u-dlý. Vs.
88. Měšťan v Praze domem usedlý. Šm.
Benediktini skotští při kapličce sv. Petra
v Řezně od r. 1068. u-dlí; Židy té doby
v našich podhradích usedlé; Tasoveové u Ji-
hlavy u-dlí. Ddk. II. 332., 359., IV. 207.
Arabi v Arabii k jihovýchodu od sv. země