Předchozí (419)  Strana:420  Další (421) |
|
|||
420
|
|||
|
|||
odsednouti, sich wegsetzen; seděním uchrá-
niti se, durch Sitzen los werden; slaběti, schwach werden, sich legen; usaditi se, sich niedersetzen, sich niederlassen; obořiti se, Jemanden anfahren; zasedati, sich wozu set- zen; sedě přemoci, überwinden; se = usa- diti se, sich setzen, ansetzen; osaditi se, sesshaft werden. Jg. — abs. Usednout! Auf- sitzen! Čsk. Usedni drobet ( = odsedni). Ros. Když usednou všecky vrány = se usadí. Lom. Udatnosť vojákův usedá (slabne, pře- stává). Jg. Srdce usedá. Plakali jsme, až nám srdce usedalo. Us. Sk. — komu proč. Úzkostí mi srdce usedá. Us. Naše srdce strachem usedávalo. Vrat. Srdce bolem usedá. Sš. Bs. 78. Sirobou vám bude srdce usedati. Us. — si na koho = obořiti se, einem zusetzen, auf ihm sitzen, ihn drängen. — kam (komu). A na ručesť jeden bisku- povi usedne na krk, druhý na nohy a třetí do něho mlátí. Ddk. II. 230. Král usedl na trůn. Ml. U. na koník, vz Janek. — komu. A jí srdce usedá. Er. P. 497. Poče plakati, až jemu poče srdce usedati. Hr. rk. 241. — koho (=sedáním) přemoci. Je- diné panny ohledání mě usedlo. Troj. — se. Srdce se usedá (= srdce usedá). Leg., Rk. Kal se usedá. Kom. Vrchy se usadly (usedly). Bern. U. se = osaditi se. D. — koho, se kde. My nemáme také moci, ješto bychom je mohli přemoci, musíme jich (nepřátel) usaditi na hradě (skrýti se před nimi v hrad a tam seděti). St. skl. IV. 277. A kdyžby se (cizozemec) jinde vyprodal a zde v zemi usedl. Zř. F. I. B. XV. A jemu dobře v zemi usedl. Půh. II. 608. — komu, kde k čemu. Já jemu ku právu dosti usedl; Já jsem jemu usedl ku právu a hotov bych jsem byl přede pány práv býti; Já na zemi usedl ku právu a tu mě k nákla- dom připravil. Půh. I. 354., II. 562., 128. (Tč. ). Poněvadž on Bohuše ku právu usedl, aby jeho právem hleděl. Arch. IV. 315. — kde čeho. Sčastný, ktož mohl usedati toho nečasu pod střechú. Žk. 205. — jak (kde, na koho). Na maku rojem usedli motýli. Brt. Instr. 15. Usedl vším důrazem na dceru (doléhal na ni). Ehr. 14. — se kam kde. Kal se usedá na dno, na dně. Us. Usedavě, heftig. U. plakati. Ler., Šd.
Tč. Zastřela oči a u. plakala. Sk. Usedavý = který usedá, der gern sich
wegsetzt o. niederlässt. U. pláč (když při něm srdce usedá), Schluchzen, heftiges Wei- nen. Ros., Sych., Kom. Plakal pláčem use- davým. Us. Usedělý. M. Hoë učinil kázání u-lé k lidu
(sedendo eleboratum), wohl ausgearbeitet. Skl. V. 173. Useděný; -ěn, a, o, durch Sitzen zer-
drückt. U. tráva. Ostrav. Tč. Useděti, userf, zen a děn, ení = sedě
uvarovati, durch's Sitzen frei werden. — čemu. Useděl tomu všemu nebezpečenství (ušel). Ros — čeho. Mohl by s pokojem býti a ledačehos useděti. Reš. Chtě sám toho u. Arch. II. 34. Sčastný, ktož mohl useděti toho nečasu pod střechu. St. skl., Výb. I. 948., Žk., Brt. S. 35. Cf. Usedati. Tkadl. — s čím kde před čím. Že by |
s tiem statkem v starém Hradišti neuseděl
před válkú i vozil jej k bratrovi svému. NB. Tč. 206. — co = pilně udělati, vypra- covati (spis), sitzend wohl ausarbeiten. Ros. — co čím. Useděl si měšťanství telkými roky, ersitzen. Ostrav. Té. — se kde. U-děl se u nás dost, sitzen bleiben. Us. Tč. — se = sezením umdleti, sich müde sitzen. — se na čem. Oni se na tom usedí (sitzen dabei bis zur Erschöpfung). Us. Vk. Usedlačiti, il, en, ení = sedlače si vy-
dělati. — si co: statek. Us. Tč. Usedlati, satteln. — koho: koně. Us.
Tč. Usedlina, y, f. = sraženina, der Nieder-
schlag, Bodensatz, das Geläger. U. klkatá, flockiger N. U na dně se usazuje. Šp. U. v moči, das Harnsediment. Nz. lk., D. U. moče. Sych. — U. = povrhel, der Auswurf. Mach. Usedliště, ě, n = osada, die Kolonie.
Mus. XI. 431. Usedlosť, i, f. = stav usedlého, osedlosť,
die Sesshaftigkeit, Ansässigkeit. U. v zemi. D. — Celá u. tam šla — všichni usedlí, sou- sedé, die Gemeinde. Us. — U. = pozemní vlastenství, die Realität, Besitzung. Eine grosse B.: država. Nz. U. sedlská, hospo- dářská, městská, Nz., mlýnská. Šp. Soused má pěknou u. Us. — U., die Gesetztheit (vom Charakter). U. povahy. Šp. Jasné u-sti mysli nabyti. Pal. Dj. IV. 1. 390. Usedlý = který usedl, der sich nieder-
gelassen, gesetzt hat. — kde. U. pták (na větvi). Podobně o žebráku u-ém u brány se vypravuje. Sš. J. 159. — U. = osedlý, sesshaft, ansässig, an-, erbgesessen. U. pták, der Standvogel. Nz. U. sedlák, který měl grunt (100 měřic výsevku) a podsedník, jenž seděl na podsedku (asi 25 měřic). Na Zlín- sku. Brt. Dědičně u-dlý. Us. Dch. U nás máme 50 u-dlých, Grundbesitzer. Us. Šd. U. (osazený) domkář, gestifteter Häusler. J. tr. On jest člověk u., jmám na tom dosti, když jej zaručím; Miched z předměstí na- šeho, u-dlý člověk obecný a zachovalý; Přistúpili před nás dva člověky zde u-dlá oznamujíce nám; Odvolává se na Havla člo- věka zde usedlého; I vystavil žalobník dva člověky usedlá: ti jsú před námi vyznali, že... NB. Tč. 125., 165., 194., 232. Sedm vlády k usedlých vyvésti a dobře zachova- lých; Jíra má jemu se vyvésti dobrými lidmi s třmi zachovalými a dobře u-mi; Ti lidé dobří usedlí na svú víru vezmú, že jí jest Vilém vzal. Půh. I. 260., 310., II. 66. (Tč. ). Jim máme dáti věděti po dobrém a u-dlém panoši našeho kraje; Žádných used- lých ani hostinných. Arch. I. 195., 202. U. obyvatelé, Pr. měst., sousedstvo, Sych., ko- vář. D. Veď svědky u-dlé, lidi zachovalé před kříž. O z D., Arch. II. 492. — kde (čím): v zemi, v městě, V, na horách. Br. Buď v zemi české statkem svým u-dlý. Vs. 88. Měšťan v Praze domem usedlý. Šm. Benediktini skotští při kapličce sv. Petra v Řezně od r. 1068. u-dlí; Židy té doby v našich podhradích usedlé; Tasoveové u Ji- hlavy u-dlí. Ddk. II. 332., 359., IV. 207. Arabi v Arabii k jihovýchodu od sv. země |
||
|
|||
Předchozí (419)  Strana:420  Další (421) |