sb157-05 0..8296

422

Uschnutí, n., die Austrocknung. Us.

Uschnutý = uschlý. Na Slov. Bern.

Uschoditi, genug begehen, emporkom-
men, aufkeimen. U-lo sem tam některé zrno,
ostatek ptáci sežrali. — se. U-lo se tam
dost lidstva. Na Ostrav. Tč.

Uschopněti, ěl, ění = schopným se státi,
geschickt, fähig werden. — proč. Aby mysl
uschopněla pro věci nebeské. Sš. J. 48.

Uschopniti, il, ěn, ění; uschopňovati =
schopným učiniti, fähig, empfänglich machen.
— koho, co. Rk. Tyto vlastností uschop-
ňovaly jej (Mojžíše) býti sprostitelem a vý-
bavcem národa. Sš. Sk. 82. — koho k če-
mu. Fěrtuch a lichota uschopní nejhloupěj-
šího k největšímu postavení. Na Mor. Tč.
Že (pohané) ku přijetí darů ducha sv. do-
cela uschopněni byli; Abychom uschopněni
byli ke skutkům dobrým. Sš. Sk. 131., II.
96. (Hý. ).

Uschořiti, il, en, en, ení, wegstehlen. —
co komu: sedlákovi obilí. Mor. Tč. Cf.
Thoř.

Uschovanec, nce, m. = schovanec.

Uschování, n., die Aufbewahrung, Ver-
wahrung. Na u. zboží na jiném místě mimo
kupecký dvůr uložena byla pokuta zaba-
vení zboží. Ddk. IV. 184.

Uschovaný; -án-, a, o, verwahrt, aufbe-
wahrt, aufgehoben. U. věci (deposita). —
kde: v bedně před zloději. Us.

Uschovatel, e, m., der Ver-, Aufbewah-
rer. Dch. Sbíratel a u. jsou za jedny pe-
níze. Ostrav. Tč.

Uschovatelka, y, f., die Verwahrerin.

Uschovatelný, aufbewahrungsfähig. Šm.

Uschovati, uschovávati, verwahren, auf-
bewahren, aufheben, deponiren. — co: cenné
věci, papíry. Us. — kde: v bance. Us. —
koho pro koho. Koho pán Bůh uschová
pro ptáky, na tom ryby si nepochutnají
(kdo má býti oběšen, neutopí se). Prov.
Bdl. — co jak: bezpečně, s velikou opa-
trností. — se. Nebo se jest tu uschoval.
Půh. II. 348.

Uschovávarna, y. f., die Depositenbank.
Skř.

Úschovné, ého, n., die Depositen-, Depot-
gebühr. Rk.

Úschrana, y. f., der Aufbewahrungsort.
Ostrav. Tč.

Úschraní, n., der Zufluchtsort. Ostrav.
Tč.

Uschranitel, e, m., der Aufbewahrer,
Beschützer. Tč.

Uschrániti, il, ěn, ění; uschraňovati =
uspořiti, ersparen, erübrigen. D. — koho
(ukryti). Šm. — co čím: spořením. — si
co., Us. Dch.

Uschranlivý člověk, wirthschaftlich, haus-
hälterisch. Na Ostrav. Tč.

Úschranný (na Moravě), uschrunný (na
Ostrav. ), Haushälterisch. U. dívka, čeledín.
Tč.

Uschrunlivý = úschranlivý. Slez. Tč.

Uschváliti, il, en, ení, loben, empfehlen.
— co komu, se komu čeho. Mor. Tč.

Uschválně, absichtlich. Ostrav. Tč.

Uschvátiti, il, cen, ení, schnell wegreis-
sen. — co odkud: z půdy. Mor. Tč.

Uschýbati, herunterwerfen. — co od-
kud. Ostrav. Tč.

Uschýliti, il, en, ení, niederbeugen. —
se kde. Us. Tč.

Uschystati, bereiten. — co komu kde.
Us. Tč.

Uschytati, zusammenfangen. — co kde.
Tč.

Usídlení, n., die Ansiedelung. Ddk. IV.
119.

Usídliti, il, en, ení = usaditi, osaditi.
einsiedeln. — koho, se kde: v zemi. Us.,
Mus. Božská moc v nich se u-la. Sš. Sk.
66. Němci byli v zemi usídleni a vlastními
zákony opatřeni. Ddk. IV. 235. — se kde
kdy jak. Když i Herodes Agrippa bytem
se v Jerusalemě po čas svátků velikonoč-
ních usídlil. Sš. Sk. 141. (Hý. ). — se, seinen
Wohnsitz nehmen, Us.; oběsiti se, sich auf-,
erhängen. Na Vsacku. Vck.

Usíhnouti, usáhnouti, erlangen. — co
čím: rukou. Mor. Tč.

Usiknouti se, kl, utí; usikati se = uscati
se, sich bepissen. Bern. — U., usikovati,
wegspritzen. — odkud. Voda z roury usi-
kuje. — koho čím: vodou, bespritzen. Na
Ostrav. Tč.

Úsil, u, úsilek, lku, m. = úsilí, die Re-
mühung.

Úsilé, úsilí, n. Úsilé, zastr. Ž. wit. 139.
10., 72. 5. Ú. = namáhání síly, die Bemü-
hung, Mühe, Anstrengung, Gewalt, der Fleiss,
das Bestreben, der Kraftaufwand, die Kraft-
anstrengung. Vším ú-lím, s největším ú-lím
pracovati. Římané skrze krvavé ú. své
vzrostli: ta věc potřebuje mnoho práce a
úsilí; po mnohém úsilí něčeho dovésti. V.
Žádného ú. nelitovati. Kom. Marné ú. D.
Všeliké ú. proti vůli boží podniknuté na
zmar vychází. Sš. J. 130. Ale i jeho ú. bylo
na prázdno. Pal. Dj. IV. 1. 98. S ú-lím slepí
všeliké orudie. B O. Obecně jediné chudina
chaterná na vinicích dělají, ježto snadné
z obyčeje takové břímě, ú-lé i vedra sne-
sou. Chč. (Pal. Dj. IV. 1. 472. ). Trúp zjédá
cuzé úsilé libo málo libo vele; (Zaplatím)
tvé ú-lé i tvú práci. Hr. rk. 313., 395. Za-
stával se práv biskupství svého vším u-lím;
Kunrat zdvojnásobnil u. své. Ddk. II. 256.,
III. 106. I požehná všeho ú-lé rukú tvú;
Užitek země tvé i všechno u-lé tvé jez lid,
jehož neznáš; Bóh dává odplatu vedlé za-
slúženie a vedlé u-lé. Hus I. 55., 56., 146.
Dals' jim chléb bez práce a bez ú-lé; To
zbožice jest jeho ú-lé a on jest pán toho
zbožice. Ib. III. 177., 192., (Tč. ). S ú-lím
někam vejíti. Dal. 65. — U. = věc, na niž
někdo úsilí vynakládal. Ú. cizí vydírati.
Br. To jest mé ú. (můj statek dobře vypra-
covaný). Ros.

Usílený, gestärkt. Nepokoje u-né úpad-
kem národa. Ddk. II. 122.

Úsilí, vz Úsilé.

Usíliti, il, en, ení = upevniti, befestigen.
Ž. wit. 104. 24., Ros. — co. Pověsť u-la
ještě leknutí. Ddk. II. 412. — se. Až by
se ty koníčky trochu usílily (= sesílily).
V Kunv. Msk. — U. = přinutiti, zwingen.
Na Slov. Bern.



	422

	Uschnutí, n., die Austrocknung. Us. Uschnutý = uschlý. Na Slov. Bern. Uschoditi, genug begehen, emporkom- men, aufkeimen. U-lo sem tam některé zrno, ostatek ptáci sežrali. — se. U-lo se tam dost lidstva. Na Ostrav. Tč. Uschopněti, ěl, ění = schopným se státi, geschickt, fähig werden. — proč. Aby mysl uschopněla pro věci nebeské. Sš. J. 48. Uschopniti, il, ěn, ění; uschopňovati = schopným učiniti, fähig, empfänglich machen. — koho, co. Rk. Tyto vlastností uschop- ňovaly jej (Mojžíše) býti sprostitelem a vý- bavcem národa. Sš. Sk. 82. — koho k če- mu. Fěrtuch a lichota uschopní nejhloupěj- šího k největšímu postavení. Na Mor. Tč. Že (pohané) ku přijetí darů ducha sv. do- cela uschopněni byli; Abychom uschopněni byli ke skutkům dobrým. Sš. Sk. 131., II. 96. (Hý. ). Uschořiti, il, en, en, ení, wegstehlen. — co komu: sedlákovi obilí. Mor. Tč. Cf. Thoř. Uschovanec, nce, m. = schovanec. Uschování, n., die Aufbewahrung, Ver- wahrung. Na u. zboží na jiném místě mimo kupecký dvůr uložena byla pokuta zaba- vení zboží. Ddk. IV. 184. Uschovaný; -án-, a, o, verwahrt, aufbe- wahrt, aufgehoben. U. věci (deposita). — kde: v bedně před zloději. Us. Uschovatel, e, m., der Ver-, Aufbewah- rer. Dch. Sbíratel a u. jsou za jedny pe- níze. Ostrav. Tč. Uschovatelka, y, f., die Verwahrerin. Uschovatelný, aufbewahrungsfähig. Šm. Uschovati, uschovávati, verwahren, auf- bewahren, aufheben, deponiren. — co: cenné věci, papíry. Us. — kde: v bance. Us. — koho pro koho. Koho pán Bůh uschová pro ptáky, na tom ryby si nepochutnají (kdo má býti oběšen, neutopí se). Prov. Bdl. — co jak: bezpečně, s velikou opa- trností. — se. Nebo se jest tu uschoval. Půh. II. 348. Uschovávarna, y. f., die Depositenbank. Skř. Úschovné, ého, n., die Depositen-, Depot- gebühr. Rk. Úschrana, y. f., der Aufbewahrungsort. Ostrav. Tč. Úschraní, n., der Zufluchtsort. Ostrav. Tč. Uschranitel, e, m., der Aufbewahrer, Beschützer. Tč. Uschrániti, il, ěn, ění; uschraňovati = uspořiti, ersparen, erübrigen. D. — koho (ukryti). Šm. — co čím: spořením. — si co., Us. Dch. Uschranlivý člověk, wirthschaftlich, haus- hälterisch. Na Ostrav. Tč. Úschranný (na Moravě), uschrunný (na Ostrav. ), Haushälterisch. U. dívka, čeledín. Tč. Uschrunlivý = úschranlivý. Slez. Tč. Uschváliti, il, en, ení, loben, empfehlen. — co komu, se komu čeho. Mor. Tč. Uschválně, absichtlich. Ostrav. Tč. Uschvátiti, il, cen, ení, schnell wegreis- sen. — co odkud: z půdy. Mor. Tč.	Uschýbati, herunterwerfen. — co od- kud. Ostrav. Tč. Uschýliti, il, en, ení, niederbeugen. — se kde. Us. Tč. Uschystati, bereiten. — co komu kde. Us. Tč. Uschytati, zusammenfangen. — co kde. Tč. Usídlení, n., die Ansiedelung. Ddk. IV. 119. Usídliti, il, en, ení = usaditi, osaditi. einsiedeln. — koho, se kde: v zemi. Us., Mus. Božská moc v nich se u-la. Sš. Sk. 66. Němci byli v zemi usídleni a vlastními zákony opatřeni. Ddk. IV. 235. — se kde kdy jak. Když i Herodes Agrippa bytem se v Jerusalemě po čas svátků velikonoč- ních usídlil. Sš. Sk. 141. (Hý. ). — se, seinen Wohnsitz nehmen, Us.; oběsiti se, sich auf-, erhängen. Na Vsacku. Vck. Usíhnouti, usáhnouti, erlangen. — co čím: rukou. Mor. Tč. Usiknouti se, kl, utí; usikati se = uscati se, sich bepissen. Bern. — U., usikovati, wegspritzen. — odkud. Voda z roury usi- kuje. — koho čím: vodou, bespritzen. Na Ostrav. Tč. Úsil, u, úsilek, lku, m. = úsilí, die Re- mühung. Úsilé, úsilí, n. Úsilé, zastr. Ž. wit. 139. 10., 72. 5. Ú. = namáhání síly, die Bemü- hung, Mühe, Anstrengung, Gewalt, der Fleiss, das Bestreben, der Kraftaufwand, die Kraft- anstrengung. Vším ú-lím, s největším ú-lím pracovati. Římané skrze krvavé ú. své vzrostli: ta věc potřebuje mnoho práce a úsilí; po mnohém úsilí něčeho dovésti. V. Žádného ú. nelitovati. Kom. Marné ú. D. Všeliké ú. proti vůli boží podniknuté na zmar vychází. Sš. J. 130. Ale i jeho ú. bylo na prázdno. Pal. Dj. IV. 1. 98. S ú-lím slepí všeliké orudie. B O. Obecně jediné chudina chaterná na vinicích dělají, ježto snadné z obyčeje takové břímě, ú-lé i vedra sne- sou. Chč. (Pal. Dj. IV. 1. 472. ). Trúp zjédá cuzé úsilé libo málo libo vele; (Zaplatím) tvé ú-lé i tvú práci. Hr. rk. 313., 395. Za- stával se práv biskupství svého vším u-lím; Kunrat zdvojnásobnil u. své. Ddk. II. 256., III. 106. I požehná všeho ú-lé rukú tvú; Užitek země tvé i všechno u-lé tvé jez lid, jehož neznáš; Bóh dává odplatu vedlé za- slúženie a vedlé u-lé. Hus I. 55., 56., 146. Dals' jim chléb bez práce a bez ú-lé; To zbožice jest jeho ú-lé a on jest pán toho zbožice. Ib. III. 177., 192., (Tč. ). S ú-lím někam vejíti. Dal. 65. — U. = věc, na niž někdo úsilí vynakládal. Ú. cizí vydírati. Br. To jest mé ú. (můj statek dobře vypra- covaný). Ros. Usílený, gestärkt. Nepokoje u-né úpad- kem národa. Ddk. II. 122. Úsilí, vz Úsilé. Usíliti, il, en, ení = upevniti, befestigen. Ž. wit. 104. 24., Ros. — co. Pověsť u-la ještě leknutí. Ddk. II. 412. — se. Až by se ty koníčky trochu usílily (= sesílily). V Kunv. Msk. — U. = přinutiti, zwingen. Na Slov. Bern.