sb157-05 0..8296

424

Usjížděti, ěl, ění, usjižďovati, abrutschen,
sich senken. Břeh u-dí. — se, anfahren, zu-
sammenkommen. — kde: na trhu. Mor.
Tč.

Usk, u, m, kraj, der Rand. Na usk rúcha
jeho, in oram vestimenti. Ž. wit. 132. 2.

Uska, y, f., střihavka, vespa. Reš.

Uskákání, n., das Davonspringen.

Uskákati, vz Uskočiti.

Uskakování, n., das öftere Davonspringen.

Uskakovati, vz Uskočiti.

Uskal, a. m., caraeinus. ryba kaprovitá.
Krok. I. d. 109.

Úskala, y, f., das Felsgestein. Dch. Vz
Úskalí.

Uskałbiti, il, en, eni, fugen. — co čím:
nožem (skalby udělati). Na Ostrav. Tč.

Úskalí, n. = skála, die Felsbank, Klippe.
Č,, Scip., Nz.

Úskalina, y, f., skála, úskalí, der Fels. Č.

Uskaliti, il, en, ení. schottern. — co:
cestu. Na Ostrav. Tč.

Úskalný, klippig. Us. Dch.

Uskati, vz Skáti.

Uskládati, usložiti, zusammenlegen, spa-
ren. — si co: peníze (zachovati). Sá. — co
kam: sena na patra. Us. Tč. — se čeho
jak. U-dal se dost svých rukou přes kříž.
Us. Tč.

Usklenařiti, il, en, ení = sklenářstvím
získati, als Glaser erwerben. — sobě co.
Us. Tč.

Usklepiti, il, en, ení = uklenouti, wöl-
ben. — co: komoru. Mor. Tč.

Usklíti, il, en, ení, usklívati, mit Glas
versehen. — co čím: okno dobrým sklem.
Us., Tč.

Úsklonek, nku, m., die Neige. U. dne.
Ostrav. Tč.

Uskloniti, il, ěn, ění, uskláněti, uskloňo-
vati, niederbeugen, -senken. — se kdy.
Kvítka sa před parnem uskloňovala. Ostrav.
Tč.

Uskludzati, vsklízeti, aufräumen. Na
Ostrav. Tč.

Úskobiti se, il, en, ení, ein wenig knik-
kern. On se uskobí (je šetrný). U Uher.
Hrad. Tč.

Uskočilec, lce, m., der Deserteur. Šm.

Uskočilý, entflohen. Šm.

Uskočiti, il, ení; uskákati, uskáči a (uská-
kati, uskakovati, uskákávati = odskočiti, auf
die Seite springen, weg-, ab-, entspringen;
utéci, ustraniti, entweichen, entfliehen, ent-
springen; skákáním dovésti, springend er-
reichen; přemoci, im Sprung besiegen. —
abs. Rané ptáče neuletí-li, ale uskáče. Prov.
Hodiny uskakují (= čas prchá). U Olom.
Sd. — kam: za sloup, Ros., na stranu.
Ros. — komu: pták mu uskočil. Ros. —
odkud. Rovný rovnému sa raduje, od ne-
rovného uskakuje. Na Slov. Tč. Aby mu
z rány uskočil. Abr. z G. A já se udělám
malú veveričkú a uskočím tobě z dubu na
jedličku. Sš. P. 691. Dvě kopy nám uskočí
z našeho počtu = o dvě kopy bude méně,
nežli jsme počítali. Na Zlínsku. Brt. U. od
rány. Sved. — koho = skákáním přemoci;
2. skákáním přetrhnouti. Ros. — komu za
kým. Bude ze mňa mrcha voják, já vám

budu uskakovat za milú; Dyž ty budeš
uskakovat za milú, budú tobě dvá kapráli
za sluhu. Sš. P. 571. — Uskákati se, sich
satt springen. Us. Tč.

Úskočně, hinterlistig, betrügerisch, ränke-
voll. V.

Úskočník, a, m., der Betrüger, hinter-
listige Mensch, Ränkeschmied.

Úskočnosť, i, f. = úskoky, die Hinterlist,
Bevortheilung, Betrüglichkeit, Ausflucht, der
Griff, Pfiff. Sych., Krab. Maje ještě z loň-
ského roku s dostatek příčiny na ú. Arnul-
fovi sobě naříkati, odepsal jemu; Pro jejich
pých a ú.; Dílem vlastní neopatrností, dílem
zrádnou ú-stí Řekův přišli oba na zmar.
Ddk. I. 177., II. 362., III. 170. (Tč. ).

Úskočný = podvodný, lstivý, vorteil-
haft, ränkevoll, pfiffig, hinterlistig, betrü-
gerisch, verfänglich. V. Ú. vtipy, callida
ingenia. Sněm. trid. (Šd. ). U. otázka. J. tr.

1. Úskok, u, m. = uskočení, útěk, die
Flucht, Ausflucht, das Entwischen, Ent-
springen. Aby tudy tajně ú-ky míti mohl.
Br. Zvířata v tenatech. aby se jich zpro-
stila, jak divných úskokův a chytrostí uží-
vají. V. — Ú. = výmluva, zástěra, die Aus-
flucht, Entschuldigung. Chytrého úskoku
užívá. BR II. 23. b. U-ků hledati. Zlob. —
Ú. = obmysl, spád, chytrosť, úskočnosť, der
Griff, Pfiff, Kniff. Schlich, der Kunstgriff,
der Unterschleif. Všelikých úskokův užívati,
hleděti; přijíti na něčí úskoky. D. — Br.
U čertů mnoho ú-ků. Pk. Strany přísloví
vz: Jáma, Lstivý, Pikle, Podvod, Rada, Spo-
lek, Šept, Šiditi, Škůdce.

2. Úskok, a, m., na Slov. = zběh, der
Deserteur, Ausläufer. Koll. Tam padli mu
v kořisť mnozí kupci a ú-vé římští; Vydali
všecky zajaté a ú-ky. Pal. Dj. I. 60. a 66,
(Šd. ).

Úskokmo, hinterlistig. U. něco činiti.
U Uh. Hrad. Tč.

Uskomírati se, kränkeln. Mor. Tč.

Uskončiti, il, en, ení, uskončovati, be-
endigen. — co. Us. Tč.

Uskořepiti, il, en, ení, Rinde machen.
Zásmažka u-pí rendlík, když jí neobracáš.
Na Mor. Tč.

Uskořicovati, hinlänglich mit Zimmet
bestreuen. — co: kaši. Us. Tč.

Uskořiti, il, en, ení = urychliti, beschleu-
nigen. Na Slov. a Mor. — si čeho: času,
Zeit gewinnen. Ostrav. Tč. — co. Č. — se
= unáhliti se, sich übereilen. Na Slov. —
se s čím: s prací. Na Ostrav. Tč.

Úskosť, vz Úzkosť.

Úskostlivý, vz Úzkostlivý.

Uskoupiti, il, en, ení, durch Knickeret
erwerben. Us. Tč. — sobě. V. — sobě
čeho. L. — co na čem: na svém hrdle.
D. — se = skoupým býti. Háj. — se nač:
na penieze. GR.

Uskovský dvůr, Sophienhof, u Bojkovic
na Mor. Tč.

Uskr, a, m., saduceus, zastr. Rozk.

Uskrbiti, il, en, ení; uskrbovati = uskou-
piti, ergeizen, er-, abkargen, abdarben. —
abs. Tu náklady činí, kdežby u. měli. V. —
čeho: peněz. Pal. Dj. IV. 1. 139. Vz násl.