sb157-05 0..8296

425

Uskrbliti, il, en, ení, ergeizen, erkargen.
— si co, čeho. Us. Tč. Vz Uskrbiti.

Uskřehotati se, sich satt krächzen. Us.
Tč.

Uskřinouti, ul, ut, utí = uskřípnouti,
einklemmen, quetschen. — koho. Dal. 144.,
171. Vz Uskřípnouti.

Uskřinutí, n., die Einklemmung, Quet-
schung. Nz. lk.

Uskřinutý; -ut, a, o, eingeklemmt, ge-
quetscht, verschlungen. Nz. lk.

Uskřipcovati = na skřipec natáhnouti.

— koho zač: za prsty. Na Ostrav. Tč.
Úskřipek, pku, m., die Kläke. Ú. na

sukně = vlas postřihačem jen uskřípnutý,
ne ustřižený. Techn. S. N. VI. 720.

Uskřípnouti, uskřípnouti, uskřinouti,
uskřinouti, ul a uskřípl, ut, utí = uskřípati,
uskřípiti = přiskřípnouti, stisknouti, quet-
schen, einklemmen, verschlingen, zwicken.

— co komu: ruku. D. — koho, se čím:
dveřmi, Roš., kleštěmi. — kde: ve dveřích.
Us. — kde: při zavírání dveří (lépe: za-
víraje dvéře). Us. — se na čem. Uskřípal
se dost na skřípkách, genug fiedeln. Na
Ostrav. Tč.

Uskřípnutí, n., das Abzwicken, die Klem-
mung.

Uskřítanec, nce, m. = dítě uskřítané,
zapiplané, der Schmutzfratz. Mor. Šd.

Uskřítaný; -án, a, o = uslintaný, upiz-
gřený, ušmouraný, zamazaný, beschmutzt.
Na Mor. Šd. — od čeho: od trnek. Šd. —
čím: trnkami.

Uskrotnouti, tnul a tl, utí, zahm wer-
den. Srna snadno u-ne. Us. Tč.

Uskrov, u, m. = uskrovnění. Sš.
Uskrovnělosť, i, f., die Einschränkung.
Šm.

Uskrovnělý, eingeschränkt. Us.

Uskrovněně, eingeschränkt. U. žíti. Ddk.
II. 230.

Uskrovnění, n., die Einschränkung, Ver-
kleinerung, Verminderung. Dí u-ním něja-
kým. Sš. II. 128. U. hněvu, nákladu a útrat.
V. Vz Meiosis. (Hý. ).

Uskrovněnosť, i, f., die Einschränkung.
Čeho asi sv. tento muž klášterskou u-stí
svou dosáhnul?; V mysli byl pohnut u-stí
a svatým životem jejich. Ddk. II. 43., 90.
(Tč. ).

Uskrovniti, il, ěn, ění; uskrovňovati =
skrovným učiniti, umenšiti, ersparen, ver-
ringern, schmälern, vermindern, massigen,
mildern. Jg. — abs. Tu náklady činí, kde
by u. měl. V. Mnohokrát řeč, nebude-li
uskrovněna, ve zlém se skoná. Št. — něco:
své požadavky, Us., svú žádosť, řeč, hněv
v sobě u. Št. — čeho (kde). Uskrovněte
svého pláče truchlivého. Er. P. 518. Ale apo-
štol uskrovňuje těch věcí; Aby hrozeb u-li;
Leč i řečník uskrovňuje dalších pochval.
Sš. II. 225.. 228., Sk. 266. (Hý. ). Těch bíd,
které v těch dnech na židy přijdou, uskrov-
něno bude; U. pohrůžek. BR. II. 108. b.,
661. a. Žádal, aby ti, jižto jim odpovídati
budou, uskrovnili, pokud možná, řeči, hle-
díce jen ku podstatě věcí sporných. Pal.
Dj. III. 3. 80. Prosí jí, aby u-la smutku
svého v nočních temnostech. Troj. 311. Leč

vy těch ohavností uskrovníte. Br. Uskrov-
niti stříbrného kredence. V. — komu,
čemu (v čem). Proč by v psaní svém
pravdě uskrovnil a lži zúmyslně pochlebo-
val. V. U. své hubě. Lom. Kázeň uskrov-
ňuje jazyku. V. Doma si u. Br. I sobě v po-
třebných útratách u. jsme povinni. V. V jídle
a pití si u. D. By měl i spaní sobě u. BR.
II. 658. a. Kdo sobě u. nechce, tomu vždy-
cky ubývá. Reš. Aby v řeči sobě u-vnil.
Hus. III. 175. — co čím. Ale při tom výtku
tu svou uskrovňuje prosbou. Sš. I. 162. —
se (v čem). U-ňuje se, jak může. Us. Šd.
K tomu chci pomoci, aby se u-vnil v ká-
zání. Pal. Dj. IV. 2. 298. — o čem. D. —
komu na čem: na práci. Ms. bel. — co
vedlé čeho. Brikc.

Uskrúcati, uskroutiti, zusammenwinden.

— co kam. Usušenou bavlnu do skrutů
sem celou uskrúcal. — se čeho, genugsam
zusammenwinden. Na Ostrav. Tč.

Uskřupovati, knorpeln, knirschen. Když
co tvrdého jí, to uskřupuje, až to zeškřupe.
Na Ostrav. Tč. — co čím: zuby. Tč.

Uskrývati, uskryvovati, verbergen. —
co před kým. Us. Tč.

Uskučeti se, sich satt winseln. — se
nad čím, před čím. Us. Tč.

Uskuhrati se, sich satt jammern, kla-
gen. Tč.

Uskúpiti, vz Uskoupiti.

Uskutečnění, n., die Verwirklichung. Ne-
vzdával se naděje o u. plánu dříve vylože-
ného. Ddk. II. 71. Pián k u. znamenitého
uspoření, lépe: návrh, jak by se mohlo zna-
menitě mnoho uspořiti. Šb. Cf. Abstrakta.

Uskutečněnosť, i, f., die Verwirklichung.
Dch.

Uskutečněný, verwirklicht, U. myšlénka.
Ddk. IV. 32.

Uskutečnitel, e, m., der Verwirklicher. Šm.

Uskutečniti, il, ěn, ění, uskutečňovati,
slovo nové = ve skutek uvésti, ke skutku
(ke konci, k místu) přivésti, provésti, vyko-
nati, vyplniti, skutečným učiniti, poříditi,
způsobiti, verwirklichen, ins Werk setzen,
bewerkstelligen. Rostl. — co čím. To se
může jiskrou mlunnou u. Pr. Chym. - co:
svou tužbu, Ddk. III. 91., radu boží. Sš. L.
149. Význam svého jména upraviti a u. Sš.
II. 119. — se. Ta věc se u-la. Us. Dch. —
se kdy. Časy osvěhy té se uskuteční s při-
bytím druhým Páně. Sš. Sk. 41.

Uskvořiti se = utrmáceti se. Mor. Tč.

Uskvrniti se, il en, ení, uskvňovati,
besudeln. — co čím. Us. Tč.

Uskydati, herabwerfen. — co odkud
kam čím. Vidlemi všecek hnůj z vozu na
rolu uskydal. Mor. Tč. se čeho, viel herab-
werfen.

Uskýpati, uskýpěti, uskypovati, überlau-
fen. Mléko uskýpalo. Na Ostrav. Tč.

Uslabikovati, erbuchstabiren. — co.
Ledva dvě slova u-val. Us. Tč.

Uslabiti, il, en, ení, uslabovati, schwä-
chen. — koho. Ta nemoc ho u-la. Mor. Tč.

— se čím. Vítr se lesem u-buje. Ib. Tč.
Uslabnouti, bnul a bl, utí, schwach wer-
den. — od čeho, čím. Od té cesty, tou
cestou sem všecek u-bt. Us. Tč.

238