Předchozí (425)  Strana:426  Další (427) |
|
|||
426
|
|||
|
|||
Uslabnutí, n., die Schwächung. U. jícna
Ja. Usladiti, il, zen, ení, uslazovati = osla-
diti, versüssen. — co. Uslaď ústa má. Mg Obyčejně smutek s nadějí spojen jest; co onen zhorší, to tato u-dí. Kmp. — co čím kávu cukrem. Us. Tč. Usladnouti, dnul a dl, utí, süss werden
— čím: hrozny teplem u-dly. Us. Tč. Usléci, usleku, kl, čení = pojiti, leknouti
sterben, vergehen. Umřeť baba aneb uslek neť kmet a já budu mieti sbožie. Št. — čím: hořem. St. skl. Úsledný, konsequent. Šm.
Uslehnouti, hnul a hl, utí, sich langsan
hinlegen, bettlägerig werden. Mor. Tč. Usleviti, il, en, ení, uleviti, nachlassen
wohlfeiler lassen. = na čem z čeho oč na koních z ceny o 20 zl. Mor. Tč. Uslibovati (se) komu čeho, Jemander
oft versprechen. On nám všech čertův usli- boval a nic nám nedal. Us. Tč. Uslíditi, il, děn, ění, erspähen. — koho
kde. Us. Tč. Uslimtati, begeifern = uslintati. Na
Ostrav. Tč. Uslinění, n., das Anstreichen mit dem
Speichel, die Begeiferung. Lomcuje jím s u-ním. Sš. L. 95. Usliněný; -en, a, o, mit dem Speichel
benetzt, bestrichen. Us., Pal. Dj. IV. 2. 246. Usliniti, il, ěn, ění; usliňovati, uslintati,
uslintávati = slinou pošpiniti, begeifern. — co: bradu. Háj. — se kdy: při jídle. Us. Jg.
Uslintanec, nce, m, der Begeiferte. Us.
Tč. Uslintaný; -án, a, o, begeifert. Děti bý-
vají u-né. Us. Uslintati, begeifern. Us. Dch.
Uslípati, oft zusammenkleben. — co čím.
Na Ostrav. Tč. Úslitovný, barmherzig, mitleidig. Ú.
úsměv, člověk. Mor. Tč. Úsloň, ě, f. = oslon, das Ofenloch. Um.
les. III. 122. Úslona, y, f. = proměna světla, die Ver-
änderung des Lichtes. Kat. 1812. Usloniti, il, ěn, ění = zasláněním uchrá-
niti, zasloniti, verhüllen, verbergen. — koho čím. Úsloný. Ú. úboč = domy u Istebné ve
Slez Tč. Usloužení, n., die Bedienung.
Uslonžiti, il, en, ení, usluhovati = po-
sloužiti, bedienen, aufwarten. — komu kdy: v nemoci. L. Úsloví, n., die Phrase. Dch. — Ú., vlastno-
mluv, der Idiotismus. Nz. Úslovník, u, m, phraseologisches Wörter-
buch. Šm. Uslubovati = uslibovati. Na Ostrav. a
Slov. Tč. Úsluha, y, f. = posloužení, der Dienst,
die Bedienung, Dienstleistung. Pán Bůh za- plať za ú-hu. Na Mor. a ve Slez. Šd. Dě- kujem ci, sv. Juři, za tvoju u-hu, že si nam ochranil našu milu dceru. Sš. P. 776. Úsluní, n., na Slov. = úslní, výsluní, die
Sonnenseite. Tab. diet. Na ú. víno zraje. |
Us. Tč. Tab. diet. — Ú. = běh komety blíže
slunce, perihelium, die Sonnennähe. Krok. Usluniti se, il, ěn, ění, sonnig werden.
Uslunilo se na ráz (slunce se objevilo). Na Ostrav. Tč. Úslunní = k úsluní se vztahující, Sonnen-
nähe-. Ú. dálka. Smet. Na ú. straně. Němc. Úslunný = kde úsluní jest, sonnig. Ú.
místo, die Sonnenseite. Rostl. Usluš = uslyš. Ž. wit. 68. 14.
Úslužkář, e, m., der Augendiener. Dch.
Úslužně, dienstfertig. Rk.
Úslužník, a, m. = úslužkář. Dch.
Úslužnosť, i, f., die Dienstwilligkeit,
Dienstfertigkeit. Us. Někomu ú. činiti, die Honneurs machen; Býti někomu k úsluž- nosti. Us. Dch. Strany přísloví vz: Potře- bovati, Ruka, Soused. Úslužný; -žen, žna, o = k službám volný,
dienstwillig, dienstfertig, dienstfreundlich. Dch., Rk. Ú. úsměv, verbindliches Lächeln. Dch. Neúslužný člověk. Us. — komu, ke komu. Rk. Byl dobrého srdce a každému ú-ný. Sk. — komu v čem. Us. Tč. Uslynouti, nul, utí, ruchbar werden. Na
Ostrav. Tč — o kom kde. Uslynuly o něm velké věci po celé dědině, že prý. Ib. Tč. Uslyšení, n., das Hören, die Erhörung.
V tom sv. čtení položena jest nám u. jistota v prosbě; Pan Ježíš prodlil jest odpovědí i u-ním pohance kananejské, jenž jest běžéc po něm volala, řkúc... Hus II. 189., I. 310. Uslyšeti (zastr. uslyšati), 3. pl. -ší, slyš,
šel, en, ení (zastr. šal, šán, šání), uslyšovati = slyše poníti, hören, vernehmen; vyslyšeti, erhören. Jg. U Moravky ve Slez. říkají u. m.: učiti. Tč. — abs. Žádostiv jsem usly- šeti, jakou tomu barvičku dáte. Sych. Usly- šíme, co as otec váš řekne. Us. Dch. Když (člověk) spravedlivě prosí u Boha, vždy bude uslyšen. Hus I. 308. (II. 83., II. 379. ). Kdo mluví, co chce, uslyší, co by nerád. Prov. — co: novinu, Vrat., ozvěnu, Sych., prosbu (vyslyšeti). V. Lazar kvik jich usly- šel; Prosil Boha přemilého, by mu vrátil zdraví jeho, a pán Bůh ho hned uslyšel, Valentínek zdraví došel; Nevěsta ho usly- šela, hned jim oknem vyskočila; Jak ho milá u-la, hned mu dvéřa odevřela. Sš. P. 21., 28., 83., 112. (Tč. ). Tě prosíme, uslyš nás. Us. Šd. U-la hlas z nebe zvučéc. Zj. (Bž. 133. ). Mají jeho prositi a on je má u. Arch. II. 101. Abyste ráčili u. a naplniti jeho žádosť a vůli. Pal. Dj. III. 3. 273. To Ezechiáš u-šav obrátil se k Hospodinu. Pass. 4. (Hý). Známo činíme tiemto listem obecně přede všemi, ktož jej uzřie neb čtúc uslyšie, že... 1464. Páni to u-šíc chtí spravedlivě nalézti; U-še dsky i listy; Táhne se na dsky a když ty uslyší, chce podlé toho odpoví- dati. Půh. I. 308., II. 321., 325. (Tč. ). Když sem křik uslyšel, i vyběhnu ven....; Tu řeč člověk jeden uslyšav řekl mu. NB. Tč. 105., 242. I u-šal ho pán Buoh, že svátky přikázal světiti; Uslyšili tě, získals bratra svého; U. modlitbu; Ktož u-ší hlas jeho přikázánie. Hus I. 134., 240., 309., II. 4. (Tč. ). — koho. Uslyšal mě Bóh. Ž. wit. 4. 2. — co kde. Neb tě u-ší (Bůh) v svém |
||
|
|||
Předchozí (425)  Strana:426  Další (427) |