sb157-05 0..8296

426

Uslabnutí, n., die Schwächung. U. jícna
Ja.

Usladiti, il, zen, ení, uslazovati = osla-
diti, versüssen. — co. Uslaď ústa má. Mg
Obyčejně smutek s nadějí spojen jest; co
onen zhorší, to tato u-dí. Kmp. — co čím
kávu cukrem. Us. Tč.

Usladnouti, dnul a dl, utí, süss werden
— čím: hrozny teplem u-dly. Us. Tč.

Usléci, usleku, kl, čení = pojiti, leknouti
sterben, vergehen. Umřeť baba aneb uslek
neť kmet a já budu mieti sbožie. Št. —
čím: hořem. St. skl.

Úsledný, konsequent. Šm.

Uslehnouti, hnul a hl, utí, sich langsan
hinlegen, bettlägerig werden. Mor. Tč.

Usleviti, il, en, ení, uleviti, nachlassen
wohlfeiler lassen. = na čem z čeho oč
na koních z ceny o 20 zl. Mor. Tč.

Uslibovati (se) komu čeho, Jemander
oft versprechen. On nám všech čertův usli-
boval a nic nám nedal. Us. Tč.

Uslíditi, il, děn, ění, erspähen. — koho
kde. Us. Tč.

Uslimtati, begeifern = uslintati. Na
Ostrav. Tč.

Uslinění, n., das Anstreichen mit dem
Speichel, die Begeiferung. Lomcuje jím
s u-ním. Sš. L. 95.

Usliněný; -en, a, o, mit dem Speichel
benetzt, bestrichen. Us., Pal. Dj. IV. 2. 246.

Usliniti, il, ěn, ění; usliňovati, uslintati,
uslintávati = slinou pošpiniti, begeifern. —
co: bradu. Háj. — se kdy: při jídle. Us.

Jg.

Uslintanec, nce, m, der Begeiferte. Us.
Tč.

Uslintaný; -án, a, o, begeifert. Děti bý-
vají u-né. Us.

Uslintati, begeifern. Us. Dch.

Uslípati, oft zusammenkleben. — co čím.
Na Ostrav. Tč.

Úslitovný, barmherzig, mitleidig. Ú.
úsměv, člověk. Mor. Tč.

Úsloň, ě, f. = oslon, das Ofenloch. Um.
les. III. 122.

Úslona, y, f. = proměna světla, die Ver-
änderung des Lichtes. Kat. 1812.

Usloniti, il, ěn, ění = zasláněním uchrá-
niti, zasloniti, verhüllen, verbergen. — koho
čím.

Úsloný. Ú. úboč = domy u Istebné ve
Slez Tč.

Usloužení, n., die Bedienung.

Uslonžiti, il, en, ení, usluhovati = po-
sloužiti, bedienen, aufwarten. — komu kdy:
v nemoci. L.

Úsloví, n., die Phrase. Dch. — Ú., vlastno-
mluv, der Idiotismus. Nz.

Úslovník, u, m, phraseologisches Wörter-
buch. Šm.

Uslubovati = uslibovati. Na Ostrav. a
Slov. Tč.

Úsluha, y, f. = posloužení, der Dienst,
die Bedienung, Dienstleistung. Pán Bůh za-
plať za ú-hu. Na Mor. a ve Slez. Šd. Dě-
kujem ci, sv. Juři, za tvoju u-hu, že si nam
ochranil našu milu dceru. Sš. P. 776.

Úsluní, n., na Slov. = úslní, výsluní, die
Sonnenseite. Tab. diet. Na ú. víno zraje.

Us. Tč. Tab. diet. — Ú. = běh komety blíže
slunce, perihelium, die Sonnennähe. Krok.

Usluniti se, il, ěn, ění, sonnig werden.
Uslunilo se na ráz (slunce se objevilo). Na
Ostrav. Tč.

Úslunní = k úsluní se vztahující, Sonnen-
nähe-. Ú. dálka. Smet. Na ú. straně. Němc.

Úslunný = kde úsluní jest, sonnig. Ú.
místo, die Sonnenseite. Rostl.

Usluš = uslyš. Ž. wit. 68. 14.

Úslužkář, e, m., der Augendiener. Dch.

Úslužně, dienstfertig. Rk.

Úslužník, a, m. = úslužkář. Dch.

Úslužnosť, i, f., die Dienstwilligkeit,
Dienstfertigkeit. Us. Někomu ú. činiti, die
Honneurs machen; Býti někomu k úsluž-
nosti. Us. Dch. Strany přísloví vz: Potře-
bovati, Ruka, Soused.

Úslužný; -žen, žna, o = k službám volný,
dienstwillig, dienstfertig, dienstfreundlich.
Dch., Rk. Ú. úsměv, verbindliches Lächeln.
Dch. Neúslužný člověk. Us. — komu, ke
komu. Rk. Byl dobrého srdce a každému
ú-ný. Sk. — komu v čem. Us. Tč.

Uslynouti, nul, utí, ruchbar werden. Na
Ostrav. Tč — o kom kde. Uslynuly o něm
velké věci po celé dědině, že prý. Ib. Tč.

Uslyšení, n., das Hören, die Erhörung.
V tom sv. čtení položena jest nám u. jistota
v prosbě; Pan Ježíš prodlil jest odpovědí
i u-ním pohance kananejské, jenž jest běžéc
po něm volala, řkúc... Hus II. 189., I. 310.

Uslyšeti (zastr. uslyšati), 3. pl. -ší, slyš,
šel, en, ení (zastr. šal, šán, šání), uslyšovati
= slyše poníti, hören, vernehmen; vyslyšeti,
erhören. Jg. U Moravky ve Slez. říkají u.
m.: učiti. Tč. — abs. Žádostiv jsem usly-
šeti, jakou tomu barvičku dáte. Sych. Usly-
šíme, co as otec váš řekne. Us. Dch. Když
(člověk) spravedlivě prosí u Boha, vždy
bude uslyšen. Hus I. 308. (II. 83., II. 379. ).
Kdo mluví, co chce, uslyší, co by nerád.
Prov. — co: novinu, Vrat., ozvěnu, Sych.,
prosbu (vyslyšeti). V. Lazar kvik jich usly-
šel; Prosil Boha přemilého, by mu vrátil
zdraví jeho, a pán Bůh ho hned uslyšel,
Valentínek zdraví došel; Nevěsta ho usly-
šela, hned jim oknem vyskočila; Jak ho
milá u-la, hned mu dvéřa odevřela. Sš. P.
21., 28., 83., 112. (Tč. ). Tě prosíme, uslyš
nás. Us. Šd. U-la hlas z nebe zvučéc. Zj.
(Bž. 133. ). Mají jeho prositi a on je má u.
Arch. II. 101. Abyste ráčili u. a naplniti
jeho žádosť a vůli. Pal. Dj. III. 3. 273. To
Ezechiáš u-šav obrátil se k Hospodinu. Pass.
4. (Hý). Známo činíme tiemto listem obecně
přede všemi, ktož jej uzřie neb čtúc uslyšie,
že... 1464. Páni to u-šíc chtí spravedlivě
nalézti; U-še dsky i listy; Táhne se na dsky
a když ty uslyší, chce podlé toho odpoví-
dati. Půh. I. 308., II. 321., 325. (Tč. ). Když
sem křik uslyšel, i vyběhnu ven....; Tu
řeč člověk jeden uslyšav řekl mu. NB. Tč.
105., 242. I u-šal ho pán Buoh, že svátky
přikázal světiti; Uslyšili tě, získals bratra
svého; U. modlitbu; Ktož u-ší hlas jeho
přikázánie. Hus I. 134., 240., 309., II. 4.
(Tč. ). — koho. Uslyšal mě Bóh. Ž. wit.
4. 2. — co kde. Neb tě u-ší (Bůh) v svém