Předchozí (427)  Strana:428  Další (429) |
|
|||
428
|
|||
|
|||
Usměvačný, usmívačný, gern lachend,
spottend, spöttisch. U. ústa. Ros. Usměvatel, usmívatel, e, m. = usmě-
vač. Bern. Usměvatelka, usmívatelka, y, f. =
usměvačka. Usměvavý, usmívavý, gern lächelnd,
freundlich lächelnd. U. oči. Hlas. Úsměvka, usmívka, y, f. = úsměv, das
Lächeln. Mus. — Ú. = ironie. Úsměvný = usměvavý. Mus. 7. 71.
Usmíchati, usmíchnouti se, gutmüthig
lächeln. Vz Usměchnouti. — se na koho. Mor. Tč., Mtl. U Opavy. Klš. Usmíchavý = usměvavý. U Opav. a na
Mor. Klš. Usmír, u, m. = usmíření. Stf.
Usmíření, n.. die Versöhnung.
Usmiřitel, e, m., der Versöhner.
Usmiřitelka, y, f., die Versöhnerin.
Usmířiti, il, en, ení, versöhnen. — co,
koho (jak). Tudy mohl Kristus lidstvo u.; Následuje, že i andělé skrze Krista usmí- řeni byli; I vás nyní u-il v těle jeho (Kri- stově) skrze smrť. Sš. II. 201., 202., 198. — koho s kým (kde). A aby usmířil oba v jednom těle s Bohem skrze kříž; S sebou Bůh u. hodlal veškerenstvo. Sš. II. 97.. 201. Filip u-řil se ihned s Přemyslem Otakarem. Ddk. VI. 76. — koho čím. Sočení přítrž učinil a císaře poddanou povolností u-il; Danielovi se podařilo u. krále u-ním od Vladislava. Ddk. III. 292., 200. (Tč. ). Usmířivý, versöhnend.
Usmíšení, n. = usměšení.
Usmíti se = usmáti se. Mor. a slez. Tč.,
Klš. Usmívač, vz Usměvač.
Usmíválek, lka, m., usměváček. Ros.
Usmívalka, y, f. = usměvačka.
Usmívání, n., das Lächeln, Anlächeln,
das Hohnlächeln. D. Usmívati se, vz Usmáti se.
Usmívavý = usměvavý. Šm.
Usmjoť se = usmáti se Na Ostrav. Tč.
Usmluviti, usmlouvati se, sich bereden,
übereinkommen, sich verabreden. — se s kým o čem, oč. Usmlouvali se o té věci (o tu věc), ale neumluvili se. Us. Tč. Usmochliti se, il, ení, nieseln. U-lo se
dnes dost. U Uh. Hrad. Tč. Usmoleně, bepicht. Jg.
Usmolenec, nce, m. = usmolený, der Be-
pichte, ein schmutziger Mensch. Ros. Co tě čerti berou, u-če? Němc. Dr. pov. 144. Usmolení, n., das Bepichen, Beschmut-
zen. Usmolený; -len, a, o = posmolený, be-
picht; ušpiněný, beschmutzt. U. hospodyně, Sych., kabát, švec. Us. Šd. Usmoliti, il, en, ení; usmolovati = smolou
pokáleli, besudeln (mit Pech), beschmutzen. — co čím. Us. — U. = špatně ukouřiti,
schlecht anrauchen. — co komu. Celou fajfku mi u-lil. Na Ostrav. Tč. — se, uma- zati se, dosti se nakouřiti (z dýmky). Na Ostrav. Tč. — U. = zhotoviti, verfertigen. — co. U-il dnes už několik žádostí. Us. Tč.
Usmouditi, il, zen, ení, räucherig ma- chen. — co. |
Usmraditi, il, ěn, ění, po-, zasmraditi =
smradem napustiti, einstänkern; se, Gestank von sich geben. — co. Háj. — se. Ros. Ty jsi se šeredně u-dil, hast einen fahren lassen. Us. Kal. Nechoď se smradem, neb se sám usmradíš. Mor. Tč. — co čím, stin- kend machen. Us. Tč. Usmrcení, n., das Tödten, Umbringen. V. Až do u. koho péci. Kram. Usmrcený; -cen, a, o, getödtet, umge- bracht, entleibt. Us. Usmrcovati, vz Usmrtiti.
Usmrděti, ěl, ění. — se kde, genug
Gestank machen. Ostrav. Tč. Usmrkanec, nce, usmrkánek, nka, m.,
Rotzbube, m. Nadal mu u-cův. Sych., Šd. Usmrkaný chlapec, rotzig, voll Rotz,
Rotzbube. Usmrkati, usmrknouti, kl, ut, utí, be-
rotzen, besudeln, beschneuzen. — co čím. Us. Tč. Usmrkovati, oft sich schnäuzen. Tč.
Usmrtitel, e, m., der Tödter. Sš. Sk. 252.
Usmrtitelka, y, f., die Tödterin.
Usmrtitelniti, il, ěn, ění, sterblich ma-
chen. Ráj II. 181. Usmrtiti, il, cen, ení (na Slov. těn, ění),
usmrcovati = zabiti, umořiti, tödten, um- bringen, entleiben. — koho. I hledá u. jeho. Ž. wit. 36. 32. U. housenky, D., člo- věka, sebe samého, V, sebe sám. Dch. Já sem toho zasloužila, tři děti sem u-la. Sš. P. 158. Smrť všecko smrtí, ji však žádný neusmrtí. Jir. Ves. čt. 398. — koho čím: jedem. Kom. Mnoho lidí rukama svýma u til. Pal. Dj. III. 3. 97. I u-til Jakoba me- čem; Očividně tedy se pádem svojím s ta- kové spadnuv výše u-til. Sš. Sk. 140., 233. Odsúzeného ukrutnú smrtí u-li. Arch. III. 191. Machabejské rozličnými mukami u-li sú. Hus III. 6. — koho kde. Byl-li kdo na veřejné silnici u-cen, tuť z toho oby- čejně vzejde veliký zmatek. Ddk. IV. 233. Co v svém srdci usmrtíš, to ti nic neškodí. Na Mor. Tč. — kdy. Záleželo jim na tom, aby pán ještě za svátků usmrcen byl; Na million lidí při tom usmrceno bylo. Sš. J. 278., L. 194. Plod svého života hned v zá- rodku u-ly. Ddk. IV. 222. Úsmrtný = smrtelný, tödtlich, todtbrin-
gend. Strany pití nápoje smrtivého či ú-ho zachovala se tradice o sv. Janu apoštolu. Sš. Mr. 74. Usmrtviti, zastr., Aqu.. lépe: usmrtiti. Jg.
Usmuceně = smutně, traurig.
Usmucení, n., die Betrübung, Betrübniss.
Usmucenosť, i, f. = usmucení.
Usmucený; -cen, a, o, betrübt, traurig.
Kom. Usmuditi, anbrennen. = co: mléko. Us.
Tč. Vz Smuditi — u. se kde, usmudnouti, dl, utí: při ohni, v komíně. Us. Tč. Usmuhati, bestreifen. — co čím: čer-
nými čarami. Mor. Tč. Usmušiti se, il, en, ení, sich verdüstern,
traurig werden. Us. Tč. Usmutnělý, traurig. Us. u Jilem.
Úsmý = osmý, der achte. Ale tam ne-
bylo sedum roků trávy, ale na ten úsmý počala tam růsti. Sš. P. 545. |
||
|
|||
Předchozí (427)  Strana:428  Další (429) |