sb157-05 0..8296

428

Usměvačný, usmívačný, gern lachend,
spottend, spöttisch. U. ústa. Ros.

Usměvatel, usmívatel, e, m. = usmě-
vač. Bern.

Usměvatelka, usmívatelka, y, f. =
usměvačka.

Usměvavý, usmívavý, gern lächelnd,
freundlich lächelnd. U. oči. Hlas.

Úsměvka, usmívka, y, f. = úsměv, das
Lächeln. Mus. — Ú. = ironie.

Úsměvný = usměvavý. Mus. 7. 71.

Usmíchati, usmíchnouti se, gutmüthig
lächeln. Vz Usměchnouti. — se na koho.
Mor. Tč., Mtl. U Opavy. Klš.

Usmíchavý = usměvavý. U Opav. a na
Mor. Klš.

Usmír, u, m. = usmíření. Stf.

Usmíření, n.. die Versöhnung.

Usmiřitel, e, m., der Versöhner.

Usmiřitelka, y, f., die Versöhnerin.

Usmířiti, il, en, ení, versöhnen. — co,
koho (jak). Tudy mohl Kristus lidstvo u.;
Následuje, že i andělé skrze Krista usmí-
řeni byli; I vás nyní u-il v těle jeho (Kri-
stově) skrze smrť. Sš. II. 201., 202., 198. —
koho s kým (kde). A aby usmířil oba
v jednom těle s Bohem skrze kříž; S sebou
Bůh u. hodlal veškerenstvo. Sš. II. 97.. 201.
Filip u-řil se ihned s Přemyslem Otakarem.
Ddk. VI. 76. — koho čím. Sočení přítrž
učinil a císaře poddanou povolností u-il;
Danielovi se podařilo u. krále u-ním od
Vladislava. Ddk. III. 292., 200. (Tč. ).

Usmířivý, versöhnend.

Usmíšení, n. = usměšení.

Usmíti se = usmáti se. Mor. a slez. Tč.,
Klš.

Usmívač, vz Usměvač.

Usmíválek, lka, m., usměváček. Ros.

Usmívalka, y, f. = usměvačka.

Usmívání, n., das Lächeln, Anlächeln,
das Hohnlächeln. D.

Usmívati se, vz Usmáti se.

Usmívavý = usměvavý. Šm.

Usmjoť se = usmáti se Na Ostrav. Tč.

Usmluviti, usmlouvati se, sich bereden,
übereinkommen, sich verabreden. — se s kým
o čem, oč. Usmlouvali se o té věci (o tu
věc), ale neumluvili se. Us. Tč.

Usmochliti se, il, ení, nieseln. U-lo se
dnes dost. U Uh. Hrad. Tč.

Usmoleně, bepicht. Jg.

Usmolenec, nce, m. = usmolený, der Be-
pichte, ein schmutziger Mensch. Ros. Co tě
čerti berou, u-če? Němc. Dr. pov. 144.

Usmolení, n., das Bepichen, Beschmut-
zen.

Usmolený; -len, a, o = posmolený, be-
picht; ušpiněný, beschmutzt. U. hospodyně,
Sych., kabát, švec. Us. Šd.

Usmoliti, il, en, ení; usmolovati = smolou
pokáleli, besudeln (mit Pech), beschmutzen.

— co čím. Us. — U. = špatně ukouřiti,
schlecht anrauchen. — co komu. Celou
fajfku mi u-lil. Na Ostrav. Tč. — se, uma-
zati se, dosti se nakouřiti (z dýmky). Na
Ostrav. Tč. — U. = zhotoviti, verfertigen.

— co. U-il dnes už několik žádostí. Us. Tč.
Usmouditi, il, zen, ení, räucherig ma-
chen. — co.

Usmraditi, il, ěn, ění, po-, zasmraditi =
smradem napustiti, einstänkern; se, Gestank
von sich geben. — co. Háj. — se. Ros.
Ty jsi se šeredně u-dil, hast einen fahren
lassen. Us. Kal. Nechoď se smradem, neb
se sám usmradíš. Mor. Tč. — co čím, stin-
kend machen. Us. Tč.
Usmrcení, n., das Tödten, Umbringen.
V. Až do u. koho péci. Kram.
Usmrcený; -cen, a, o, getödtet, umge-
bracht, entleibt. Us.

Usmrcovati, vz Usmrtiti.

Usmrděti, ěl, ění. — se kde, genug
Gestank machen. Ostrav. Tč.

Usmrkanec, nce, usmrkánek, nka, m.,
Rotzbube, m. Nadal mu u-cův. Sych., Šd.

Usmrkaný chlapec, rotzig, voll Rotz,
Rotzbube.

Usmrkati, usmrknouti, kl, ut, utí, be-
rotzen, besudeln, beschneuzen. — co čím.
Us. Tč.

Usmrkovati, oft sich schnäuzen. Tč.

Usmrtitel, e, m., der Tödter. Sš. Sk. 252.

Usmrtitelka, y, f., die Tödterin.

Usmrtitelniti, il, ěn, ění, sterblich ma-
chen. Ráj II. 181.

Usmrtiti, il, cen, ení (na Slov. těn, ění),
usmrcovati = zabiti, umořiti, tödten, um-
bringen, entleiben. — koho. I hledá u.
jeho. Ž. wit. 36. 32. U. housenky, D., člo-
věka, sebe samého, V, sebe sám. Dch. Já
sem toho zasloužila, tři děti sem u-la. Sš.
P. 158. Smrť všecko smrtí, ji však žádný
neusmrtí. Jir. Ves. čt. 398. — koho čím:
jedem. Kom. Mnoho lidí rukama svýma
u til. Pal. Dj. III. 3. 97. I u-til Jakoba me-
čem; Očividně tedy se pádem svojím s ta-
kové spadnuv výše u-til. Sš. Sk. 140., 233.
Odsúzeného ukrutnú smrtí u-li. Arch. III.
191. Machabejské rozličnými mukami u-li
sú. Hus III. 6. — koho kde. Byl-li kdo
na veřejné silnici u-cen, tuť z toho oby-
čejně vzejde veliký zmatek. Ddk. IV. 233.
Co v svém srdci usmrtíš, to ti nic neškodí.
Na Mor. Tč. — kdy. Záleželo jim na tom,
aby pán ještě za svátků usmrcen byl; Na
million lidí při tom usmrceno bylo. Sš. J.
278., L. 194. Plod svého života hned v zá-
rodku u-ly. Ddk. IV. 222.

Úsmrtný = smrtelný, tödtlich, todtbrin-
gend. Strany pití nápoje smrtivého či ú-ho
zachovala se tradice o sv. Janu apoštolu.
Sš. Mr. 74.

Usmrtviti, zastr., Aqu.. lépe: usmrtiti. Jg.

Usmuceně = smutně, traurig.

Usmucení, n., die Betrübung, Betrübniss.

Usmucenosť, i, f. = usmucení.

Usmucený; -cen, a, o, betrübt, traurig.
Kom.

Usmuditi, anbrennen. = co: mléko. Us.
Tč. Vz Smuditi — u. se kde, usmudnouti,
dl, utí: při ohni, v komíně. Us. Tč.

Usmuhati, bestreifen. — co čím: čer-
nými čarami. Mor. Tč.

Usmušiti se, il, en, ení, sich verdüstern,
traurig werden. Us. Tč.

Usmutnělý, traurig. Us. u Jilem.

Úsmý = osmý, der achte. Ale tam ne-
bylo sedum roků trávy, ale na ten úsmý
počala tam růsti. Sš. P. 545.