sb157-05 0..8296

429

Usmýčiti, il, en, ení, abstauben. Vz Smý-
čiti. Us. Šd. — U. = uvléci, utáhnouti, unésti.
— co. Nelze toho u. Slez. Šd.

Usmýkaný; -án, a, o, vz Usmýkati. —
od čeho, čím. Jsem od roboty (robotou)
celá u-ná = utrmácená, erschöpft. Us. ve
Slez. Šd.

Usmýkati = utáhati, zu Tode schleppen;
smýkáním zkaziti, otříti, abschleifen; smý-
kaje ukáleti, besudeln. — co, koho: Kůň ho
usmýkal. Ros. U. mošnu. Reš. — koho jak
kým: do smrti koněm někoho u. Lom. Člo-
věka nevinného koňmi u. kázal. Pal. Dj. III.
1. 361. — kudy. Usmýkal to dítě po blátě,
se po světě (herumschlendern). Us. Tč.

Usmyslení, n., die Ersinnung. Vz Umy-
sliti. Sš. Sk. 29.

Usmysliti, il, slen a šlen, ení; usmýšleti,
eji, ej, el, en, ení; usmyšlovati. — si, sobě
(co kdy) = zamysliti, vymysliti, er-, aus-
sinnen, erdenken, sich besinnen, sich ent-
schliessen, schlüssig werden, einen Anschlag
fassen; do sebe jíti, polepšiti se, besseren
Sinnes werden, sich eines Besseren besin-
nen, in sich gehen. Jg. Každý kacíř zvlášt-
ního Krista sobě usmýšlí. Apol. Časem svým
usmyslíme si co dělati. Sych. Časem svým
usmyslí sobě. Prov. Za času, v čas si u. Lom.
Když blázna uperou, teprv sobě usmyslí.
Sych. Usmyslete sobě, proměňte mysl svou.
BR II. 12. a. Usmysli sobě. BR. II. 846.
a. U-slil si věci přepodivné. Kos. Ol. I. 77.
Ale když sobě usmyslivši na rok v den sv.
Lucie nepředla, přišla opět sv. Lucie a neřád
ten jí z hlavy vybrala, načež ona ozdravia.
Sš. P. 767. — jak. Na ručesť u-lil sobě
hospodář, jakby pánu svému vážnou pro-
kázal službu. Ddk. II. 235. — si co na
koho, ersinnen, erdenken. Us. Tč. — co
kdy. Ale ani na to domlouvání Páně si
neusmyslili. Sš. J. 118. Ve čtvrtém roce pa-
nování svého u-slil sobě Břetislav pomstiti
příkoří Ddk. II. 119. — s infinit. Král
Jindřich u-slil sobě vyhledati Boleslava vá-
lečně ve vlastních zemích jeho. Ddk. II. 70.
(102., 397. — Tč. ).

Usmyšlení, n. — U. sobě, die Berathung. V.
Ku pokání (usmyšlení sobě) nás napomíná.
Kom.

Usmývati, usmyti, abwaschen. — co čím,
se čeho. Us. Tč.

Usna, y, f., ze strsl. usma, corium, das
Leder, namentlich das sogenannte Pfundleder.
Gl. 351. Vz Usně, Usní.

Usnábiti, il, en, ení, = uspati. — koho.
Kb.

Usnadniti, usnaditi, il, ěn, ění; usnad-
ňovati = snadným učiniti, erleichtern, er-
möglichen. — co: pospoj na dráze u. Us.
Dch. Štýrští páni, nedůvěřujíce v něj, usnad-
ňovali pochod krále Bely. Ddk. V. 294. —
co komu: úkol, práci. Sych. Chtěli Bole-
slavu Chrabrému dílo u. Ddk. II. 83. (V.
315. ). — co komu čím. Us. Tč. A tím upo-
třebení kodexu valně u-dnil; Křižácké ta-
žení valné se tím u-dnilo; Otakar tak učinil
a u-dnil tím snahu papeže uvésti na vždy
volbu německého krále v jistý systém. Ddk.
IV. 290., V. 94., VI. 6. (Tč. ). - co kdy.
Často přicházející kříže měly ten účel, aby

při úplném nedostatku drobných peněz
u-valy rozlomení denáru k získání půlpeníze.
Ddk. IV. 173. — se v čem = příliš snadně
k něčemu svoliti a tím se ukvapiti, leicht ein-
willigen. Ros.

Usnan, u, m., usninsaures Salz. Nz.

Usnář, e, m. = usníř, der Lederer. Šp.

Usnárna, y, f. = koželužna, jirchárna,
die Lederfabrik. Tech.

Usnažiti, il, en, ení = usnadniti, erleich-
tern. Berg. exc.

Usně, ě, f. = useň, usna, tříslem vydě-
laná kůže, das Leder, Pfinidleder. Vz Useň,
Usna, Usní, S. N., Prm. IV. č. 24. str. 281.
U. kozí (kozinka, kozina, kozice), Ziegen-,
Geissleder, kamzičí (kamzice), Gemsen-, saj-
ková, Antilopen- (sajkovice). losová (losina,
losovice), Elen-, lámová (lámovice), Lama-,
skopová (skopovice), Schaf-, mezková (mez-
kovice), Maulthier, jehněčí (jehnětina),
Lamm-, kajmanová (kajmanovka), Alligator-,
rybí, Fisch-, vydří (vydrovina), Fischotter-,
králíková (králičina), Kaninchen-, klokanová
(klokanice), Känguru-, nosorožcová (Rhino-
ceros -), koňská (konina, konice), Ross-, bý-
ková (býkovice), Bullen-, hovězí, Rinds-,
hovězí u. na krytinu, Rindsdach-, beraní
(beranice), Schafbock-, vepřová (vepřovice),
Schwein-, hrochová (hrochovice), Flusspferd,
kravská (kravina), Kuh- atd.; u. americká,
Union-, štrasburská, Strassburger-, uherská,
ungarisches L., marokánská (marokánka),
Marokko-, mastrichtská, rukavičkařská, Hand-
schuh-, sedlářská, Sattler-, spodková, spod-
kovice, Boden-, mdlá, žilovitá (aderig), se-
slabená, olejovaná n. olejem namazaná, ge-
ölt, ohebná, biegsam, tříslová (šváby), Bal-
len-, hřbetová (hřbetovina), Rücken-, ocasní
(ocasnice), Schwanz-, knihařská, Buchbinder-,
Hlavová, Kopf-, zlacená n. pozlacená, hem-
locká (vydělaná tříslem jedle hemlocké, ka-
nadské), Hemlock-, pěkná, fein, valabená
(vydělaná tříslem brvoblanu srpatého, vy-
dělaná valabou), Wallaba-, lakovaná, Lack-,
kamencová n. kamencovaná, Alaun-, válená,
Welz-, krycí (na krytinu), Dach-, nártová,
Stiefelober-, svršková na boty (na svršky
bot), hladká, leštěná, Wichs, mazaná, ge-
schmiert, nemazaná, zrnatá, Korn-, vydělaná
borkami, Knoppern-, červená, ohlavková,
ohlavnice n. u. klobouková, Hut-, korunní,
Kron-, jadrná, Kern-, železitá (železitým mý-
dlem vydělaná), Eiaenseifen-, Crownova,
Crown-, přirozená, Natur-, rozpoltěná, Splits,
řemenová (řemenice), Riemen-, odvedená,
abgeliefert, křehká, spröd, s polámaným lí-
cem, narbenbrüchig, papírová, Papier-, pa-
tentovaná, Patent-, náčelní (náčelek), Stirn-,
bílá, Weiss-, látková (látkovice), Zeug-,
upravená, appretirt, rychle vydělaná, schnell
gegerbt, vyschlá, vyrudlá, Sperr (von Leder),
činná, gar, činná z mýdla, seifengares L.,
uhličná, narbenloses L., nečinná, ungar, pod-
řízené jakosti, L. von untergeordneter Qua-
lität, Leichtes, schweres L., lehká, těžká u.;
gefallenes L., padlice, padlá u.; zähes L.,
tuhá u.; gepresstes L., tlačená u.; die glatte
rechte S., líc usně; die äbichte, rauhe, un-,
rechte Seite des Leders, rub u.; das L. strec-
ken, vytáhnouti usni; ein Stück L. auf beiden