sb157-05 0..8296

431

fall, Abfallederstück, podsev, -sohle, vlákno,
-faser, odkrojek, -abschnitzel, řemen hnací,
-treibriemen, Šp., šaty. Brt.

Úsnesek, sku, m. = usnesení, der Be-
schluss. Mus. IX. 191.

Usnesení (usnešení), n., der Beschluss, die
Beschlussfassung. U. učiniti = usnésti se.
Pr. U. zrušiti. Us. U. sjezdu, der Kongress-
beschluss; u-šení většiny, der Majoritätsbe-
schluss; u. rady, Rathsbeschluss. Šp. Způ-
sobili společně s jinými u., aby vypraveno
bylo silné vojsko po žních; Vzpomenul sobě
na u-šení synod v těch příčinách dávno již
učiněná; Z usnešení jejich vztahovalo se
nejdůležitější opět k židům; Byli počtem
příliš slabí, než aby bylo došlo na platné
nějaké u. Ddk. II. 96., 251., 364., 462.

Usnésti se, nesl, sen (šen), ení = ura-
diti se, zavříti, beschliessen, Entschluss fas-
sen, worin übereinstimmen. — se na čem.
Mysli kolácení nedá se mu na něčem usnésti.
Sych. Na tom se usnesli, že vězně na svo-
bodu dají. Sych. — se oč. Řd. — aby.
Usnesli se na tom, aby posel k němu vy-
praven byl. Us. — se kde: v radě. Ml.
U-li se na sněmu, aby uveden byl Šalomoun
v panství válečně a bez náhrady; I usnesl
se tedy u sebe postarati se o náležité dost-
učinění; Zde v Rezně usnesli se shromáždě-
ná knížata o nové výpravě proti Norimberku.
Ddk. II. 206., 234., III. 29. — se o čem.
Knížata německá usnesla jsou se v Řezně
o té výpravě; Ať se sněm říšský usnese o
čemkoli; pro jeho mandatara nebude to míti
právní moci. Ddk. II. 419., VI. 119. (Tč. ). —
kdy, s inft. Po této dostatečné odpovědi
usnesli se teprv počátkem postu vrátiti se
domů. Ddk. II. 337. Cf. U. se kde.

Usnětiti, osnětiti, mit Brand anstecken.
— co: ječmen, oves. Mor. Tč. V z násl.

Usnětivý = co má sněť, brandig. Jeden
klásek u. všecky usněti. Mor. Tč.

Usněžiti, il, en, ení, beschneien. — kde.
Dnes už u-lo po celém kraji (celý kraj). —
se. Už se dost u-lo. Mor. Tč.

Usní (usnie), n. = vydělaná kůže, Leder,
Leg., Techn. Pokradli usnie. Pč. 36. V MV.
nepravá glossa. Pa. Cf. Usně.

Usnice, e, f., chuquiraga, rostl. U. oká-
zalá, ch. insignis. Vz Rstp. 941.

Usník, u, m. = měch kožený, der Leder-
schlauch, Ledersack. Cf. Usna. V usníku, in
utre. Ž. Gloss. 77. 13. (Ž. wit. má na tom
místě: v kožníku). U. na víno. Sš.

Usnina, y, f., der Ledergeruch. Šp.

Usninový. U. kyselina, die Usninsäure.
Vz S. N.

Usníř, e, m. = obchodník s usněmi, der
Lederhändler. Šp.

Usnířský, Leder-. U. bursa, Lederbörse,
průmyslník, Lederindustrieller, tuky, Leder-
fett, firma, Lederfirma. Šp.

Usnířství, n. = koželušství, die Leder-
branche; obchod s usněmi, der Lederhandel.
Šp.

Usníti, il, ěn, ění; usnívati = uspati,
ukolíbati, cinschläfern. V. — koho. Rk. —
U., erträumen. — co kdy. Co sem dnes
v noci usnil, nevím sám. Na Ostrav. Té.

Usnížiti, il, en, ení, usnižovati, erniedri-
drigen. — com koho; se koho. Us. Tč.

Usnopkovati = do snopků dáti a svá-
zati, in Garben binden. — co: pšenici. Na
Ostrav. Tč.

Usnoubiti, il, en, ení; usnubovati = za-
snoubiti, verloben. — co mezi kým. Man-
želství mezi K. a S. usnoubeno. Kr. mosk.

— komu koho (za co, k čemu). Synu
ženu u. Jel. Dceru někomu k manželství u.
Zlob. Dceru někomu za manželku u. Kuthen.
Že by byla usnoubena za tesaře. Št. Usnú-
bíš mému synu ženu z mého rodu; Mnoho
jim žen usnúbil. BO. Macecha, jenž Adam
sobě usnúbil bieše. GR. Libuši jemu za man-
želku usnoubili. Kn. U-lji ciesaři za ženu.
Kat. 203. Král sestru svou knížeti Jindř.
usnoubil. Kh. — jak. Usnoubena tobě ruka
svatými svazky. Č.

1. Usnouti, usnu, usni, usna (ouc), ul,
utí; usýpati, ein-, entschlafen, einschlummern.
Usnouti m. uspnouti, u-sp-nouti, tedy lépe:
usýpati než usínati (ze sBp). Vz Brs. 2. vyd.
250. Cf.: us(B)chnouti — usýchati, h(B)nouti

— hynouti — hýbati, nad(B)chnouti = dý-
chnouti — dýchati, dot(B)knouti — dotýkati
atd. Vz Gb. Hl. 142., Prk. v Km. 1876. 725.
Usýpati. BO., Alx. V. v. 1395. — abs. Ne-
moci u. V. Svědomí jeho usnnlo. Us. Ta věc
usnula. Šm. Mřeli, jakoby usýpali. Bech. Ještě
počínají usýpati. Šp. Vždycky bdí neusý-
paje, semper vigilat sine somno. Aug. Sol.
saec. 14. Usne to a bude to zase tak, jak to
bylo; Připomeň mu to, sice to usne; Bylo
s tím hluku, teď to zase usnulo. Us. Dch. Usnul
a spal do bílého rána jako v oleji. Na již.
Mor. Šd. Usnuly housle, stanuly děvy. A když
nyní usnu, opatruj mě, ať moje dušička ráno
zdráva vstane; Když se objímali, obá dvá
usnuli, když se probudili, obá dvá plakali;
Usni, Aničko, usni, poženeme husy; Hali,
beli, usni, puojdzeš ráno s husmi, budzeš
jich ty hnáci k mynárovy haci (hati); Má
milá juž usnula, peníze mi vzala, hréte mně
husličky, hréte vy mně zdarma. Sš. P. 66.,
334., 509., 511., 515. (Tč. ). — komu (co).
Halý dítě, kolébu tě, až mi usneš, odejdu
tě. Sš. P. 508. Usni že mi, usni, aspoň jeden
sníčok. Sl. ps. Šf. II. 137., Dbš. 7. Noha mi
usnula (zbrněla). Us. — kde: na pohovce,
v posteli. Us. A když k hájičku když přišla,
pod stromem usnula; Dyž sem plela len,
usnula sem v něm, letěl vtáček jedlabáček,
probudil mě v něm; Usnula děvečka pod
lelujum, přijel k ni Janiček, obudzil ju; Jak
pak nemám smutná bejti, usnul mně milej
na klíně; Usnula Maria v ráji na kraji. Sš.
P. 148., 260., 376., 477., 787. (Tč. ). Usne-li
dítě matce na cestě, roznese prý si spaní.
Us. Vz Mus. 1853. 472. — s kým. Když
usneš s otci svými (= umřeš). Sš. Sk. 27.

— nad čím. Sych. — v čem: v Pánu (ze-
mříti). V. — kdy: po cestě. Us. Po té lí-
bezné hudbě libě usnul. Sych. Neb kdo mezi
velikými nebezpečenstvími a velikými od-
platami usýpá. Jel. Při práci u. Us. Ml.
Když mezi milostným milováním sladce usý-
pach. Orlog. — proč. Z toho počech rychle
usýpati. St. skl. U. z těžkého truda. Kat.
705. —- jak (proč): tvrdým snem, Jv., snem