sb157-05 0..8296

433

U. božské. Us. Tys nemilosrdný, nemáš ani
kapku u. Us. Ntk. Rozkázání a u. jejich.
Arch. IV. 76. — U. in den Schriften der
Brüderunität = decretum. Společná u. sně-
movní. Gl. 351.

Usouzený; -en, a, o, bestimmt. Trestání
od soudcův u-né podniknouti. BR. II. 21. b.
komu. U-zen byl biskupu doživotní
žalář v některém klášteře. Ddk. II. 139.
Mému srdci usouzená. Er. P. 150.

Usoužený; -en a, o, abgequält. Dal jej
trýzniti, až u. stařec umřel. Pal. Dj. V. l. 54.

Usoužiti, usuž, il, en, ení = utrápiti,
plagen, abplagen, beängstigen, zu Tode pei-
nigen. Jest celý usoužený. Us. — koho, se
čím. Rodiče nevděkem. U-žil se její vinou.
Us., Šd.

Úsov, a, m., Aussee, mě. na Mor. Vz
S. N.

Uspací doušek, der Schlaftrunk, zum Ein-
schläfern. Us. Dch.

Uspadlina, y, f. = usvalina, spadlá země,
skála, die Abrutschung, abgerutschter Fels.
— U. = spadlé ovoce, aligefallenes Obst.
Mor. Tč.

Uspalina šp. m.: uspavina.

Uspalosť, i. f., die Einschläferung (vlast-
nosť). Šp.

Uspalý = ospalý, spící, verschlafen, schlä-
frig. Kom.

Uspání, n., die Einschiäferung. Vz Uspati.

— U = usnutí, die Einschlafung. Ráj
Uspanileti, el, ení, zart, fein werden. —

čím: vzdělaností srdce u-li. Tč. exc.

Uspankati, einschläfern (v dětské řeči).

— koho čím: dítě zpěvem. Us. Tč.
Uspanlivina, y, f. = makovina, das

Morphin, Morphium. Šp., Rostl.

Uspánlivosť, i, f., einschläfernde Eigen-
schlaft. Jg.

Uspánlivý = co uspává, uspávající, ein-
schläfernd. U. mák. Tč., zpěv. Us.

Uspaný; -án, a, o, eingeschläfert, schlaf-
trunken, schlafmüde. Č. Přišla jsem z roboty
večer celá u ná. Slez. Šd.

Uspati = spáním uvarovati, durch Schlaf
entgehen. — čeho. Jg. — U., uspiti, uspá-
vati = učiniti, aby kdo usnul, einschläfern,
in den Schlaf bringen. — abs. Opium má
moc uspávati a ztupovati. Kom. — co, koho:
dítě. Us. Ježto by anděl smysly jejich uspal. Sš.
Sk. 144. Já jsem ho ledva u-la, aby ho hla-
věnka nebolela. Sš. P. 238. — proč. Půjdu
spat, abych pro nedělní musiku něco uspal
(spáním naspořil). Us. — kdy. V zimě člověk
více uspí než v letě. Us. Č. — koho kde:
na klínu Br. Já tě na svých ručkách uspím.
Sš. P. 180. Tehdy ona uspí jej na svú kolenú.
BO. — čím: zpěvem, hudbou. Us. Probuďte
se z padúcieho snu, jímž sú vás uspili kněží.
Hus 1. 470. — co kdy. Co neuspíš před
půlnocí, po půlnoci nedospíš. Č. — jak.
Dříve Tristrama do smrti uspíme (zabijeme)
St. skl. IV. 298. Ostatně anjel strážníky
žaláře na chvíli uspal. Sš. Sk. 61. — se kde:
na hůře, sich satt schlafen. Na Ostrav. Tč.
— sobě. Trochu si uspím (budu spáti) Br.

Uspatřeně, gesehen Neuspatřeně ho uho-
dil. 1616.

Uspatření, n. = uvidění, das Sehen, Er-

blicken. Jg.

Uspatřený; -en, a, o, erblickt, gesehen.

Jg.

Uspatřiti, il, en, ení = spatřiti, uhlédati,
sehen, erblicken. Jg.
Uspávací, einschläfernd, narkotisch. U.
lék. nápoj. Tč., Nz. lk.

Uspávač, uspavač, e, m., der Einschläfe-
rer. Us. Šd.

Uspávadlo, uspavadlo, a, n. = lék uspá-
vající, narcotica (rem. ). Nz. lk.
Uspávající lék (vz Uspávací, Uspavadlo),
hypnotisch. Nz. lk.

Uspávání, n., das Einschläfern. Us.
Uspávaný; -án, a, o, eingeschläfert, ein-
geschlafen. Us.

Uspávatel, uspavatel, e, m. = uspávač.
Uspávati, vz Uspati
Uspavina, y, f., Codeinum, das Kodein.
Rst; 27., Pr. Chym. II 92.
Úspěch, u, m. = uspíšení, die Eile; pokrok,
zdar, prospěch, zisk, der Fortschritt, Erfolg.
Sukcess. Fortgang, die Chance. Us. Věc má
dobrý ú.; úspěchu nějakého dojíti, dosíci;
možný ú., rozhodný ú.; ú. úcty, succes ďe-
stime; ú. odčiniti, den Erfolg paralysiren;
ú chu se dodělati. Us. Dch. Ú-chy takové
zbudily u kněží řevnení. Pal. III. 1 19. U.
Jednoty, das Vereinsinteresse. Šp. Na po-
čátku jeho ú-chové nebyli valní; Avšak ne-
došel valného ú-chu mezi nimi: Ú. nevelmi
slibný a nadějný. Sš. I. 153., II. 235., Sk.
211. (Hý. ). Dobyv nad to některých ú-chů
posléze přinucen jest nazpět se vrátiti; Je-
diní Čechové dosáhli velikých ú-chů dobyvše
Moravy na Polácích; Pustil mimo sebe vše-
likou naději dobrého ú-chu; Popírati něco
s ú-chem; Chtěla-liby ú-chem býti bezpečna;
Těšíc se ú-chu svému vrátilo se poselstvo
do Uher; Nedosáhli žádného značného ú-chu;
Od něho lze bylo nadíti se zdárného ú-chu;
Zůstane-li to bez ú-chu; Surová síla může
ovšem dosíci okamžitých ú-chů, ú-chu trva-
lého pouze vzdělanosť. Ddk. II. 82., 97.,
168., 413., III. 4, 55.. 164., IV. 83., 226.,
V. 113.

Uspělý = uspalý, usnulý, eingeschläfert.
— čím: vínem. Reš.

Uspenina, y, f. = huspenina. Bhmr. 43.

Uspěšiti, il, en, ení = uspíšiti. — se jak.
Tak uspěšil se hřích za příčinou a za podně-
tem zákona. Sš. I. 77. — co čím. Moci vá-
lečnou hleděl asi Ladislav také u. tohoto
úmyslu svého. Ddk. II. 297.

Uspěšniti, il, ěn, ění; uspěšňovati =
uspíšiti, spěšným učiniti, beschleunigen. —
co: běh krve. Rostl. III. b. 8.

Úspěšný, erfolgreich. Nz., Dch. Ú. zápas.
Dch. Ú. převrat. Ddk. V. 155 Ú. průchod
něčemu zjednati. Sš. II. 149 — Ú. = rychlý,
eilig. Ú. práce. Mor. Tč.

Uspěti, spěji, ěl, ění; úspívati = prospěti,
poříditi, ausrichten; uspíšiti, beschleunigen,
Jemanden in etwas voraneilen. — (co). L —
kde. Podzimky se za zelena trhají, ty na
slámě uspějí, völlig reifen. Us. Dch. — co
s čím. Pochybujeme, že by ústaváci mohli
s tímto záměrem u. (něco poříditi). Km.