sb157-05 0..8296

434

Uspíchati — Uspořiti.

Uspíchati s čím, sich beeilen. Mor. Tč.

Uspilý = uspělý. Pulk.

Uspínati co čím, zusammenheften. Us.
Tč.

Uspinkati (v řeči dětské) = uspati, ein-
schläfern, einwiegen, einsingen. D. — koho
čím: dítě zpěvem, kolébáním.

Uspísati = uspisovati, zusammenschrei-
ben. Mor. Tč.

Uspíšení, n., die Beschlennigung. U. stav-
by. Ddk. II. 397.

Uspíšený; -en, a, o. beschleunigt; über-
eilt. Karyon.

Uspíšiti, il, en, ení; uspěšovati = pospě-
chem předejíti, Einem voraneilen, vorkom-
men; spíše učiniti, beschleunigen, befördern;
pospíšiti, eilen, voreilen, übereilen, überra-
schen; se, sobě = s pospěšností předchvátiti,
uspíšiti, pospíšiti, eilen, voraneilen; uná-
hliti se, ukvapiti se, příliš pospíchati, sich
übereilen. Jg. — koho = pospěchem přede-
jíti, — co = spíše učiniti. Nějaké dílo u.
Us. U. rozvoj stromu, Kos. Ol.. 1. 24., práci,
cestu. Us. Tč. — čím. Ale v Praze všeo-
becné zbouření lidu tím se jen uspíšilo. Pal.
Dj. III. 1. 356. — na koho, nač. Pohané
na křesťany nenadále uspíšili. Háj. — s čím.
Důležité věci nechtí, aby s nimi uspíšeno
bylo neb ukvapeno. V. — se, si s ně-
čím, na co, na koho. Každý nejprve s jí-
dlem večere své se uspíší. V. Na ta místa
s vojskem se uspíšili. Akt. m. Ferd. Uspí-
šili jsme sobě na vás a přede jsme se opoz-
dili. Sych. Ušpíšil se s žalobou. Jg. — se
před kým (kam). Kteříž před jinými se
uspíšili. Br. Před nimi na příležitější místa
se uspíšili. Cyr. — se čím. Psaním svým se
trochu uspíšil. Žer. — sobě kam: do města.
Cyr. — se ke komu. Ob. pan. — aby.
Uspěšme si, abychom příměří učinili. Br.

Uspitel, e, m., šp. Vz -tel (konec).

Uspiti, vz Uspati.

Usplítati, zusammenflechten. Vz Uplésti.

Uspívati, lépe: uzpívati.

Uspodobniti, il, ěn, ění, assimiliren. Rostl.
I. 71. b. Vz Spodoba.

Uspoháňati, von allen Seiten zusammen-
jagen. — koho odkud. Uspoháňaj ty krávy
ze zboží. Mor. Tč.

Uspojiti, il, en, ení, uspojovati, verbin-
den. Us. Tč. Proto zajisté požadoval od
císaře záruky, které by jej mohly u. Ddk.
III. 204.

Uspokojení, n., die Befriedigung, Beru-
higung.

Uspokojený: -en, a, o, beruhigt, ver-
söhnt, befriedigt. Us.

Uspokojitel, e, m., der Beruhiger, Ver-
söhner. Bern.

Uspokojitelka, y, uspokojitelkyně, ě,
f., die Beruhigerin, Besänftigerin, Versöh-
nerin.

Uspokojitelnosť, i, f., die Versöhnbar-
keit. Jg.

Uspokojitelný = uspokojující, versöh-
nend, beruhigend, Bern.; dající se uspoko-
jiti, versöhnlich. Jg.

Uspokojiti, il, en, ení; uspokojovati, be-
ruhigen, besänftigen, versöhnen. co, koho.
Žádosť jídla u. Plk. — se kde: v srdci.

Plk. Kozí mléko uspokojí v malých dětech
žrání. Na Slov. Tč. — koho, se čím: odpo-
vědí. U-jil Oldřicha příjmy ze župy kralo-
hradecké. Ddk. III. 200. — koho odkud.
Oba se uvolují, že dědičky těchto zemí
z podílů svých uspokojí. Ddk. V. 306.

Uspokojivý, befriedigend. Us. Dch. U.
odpověď. MP. Dj. bibl. II. 2.

Uspokojnosť, i, f. = spokojnosť. Na Slov.
Bern.

Uspokojný, spokojný. Na Slov. Bern.

Uspolečniti, il, ěn, ění. — se při čem.
Theil nehmen. Mor. Tč.

Uspoléhati, uspolehnouti, hnul a hl, utí,
sich verlegen, sich verlassen. — (se) nač.
Us. Tč. Cf. Spoléhati.

Uspolehlivý, verlässlich. Mor. Tč., Šd.

Uspolehlý, sich verlassend, gestützt, ver-
trauend. — v čem: naděje v lidské moci
u. Čes. Vč.

Uspoliti, zastr. = uspolčiti, spolu súčast-
niti, theilnehmen. Tepruv boží hněv oslabi,
že tiem viece neuspoli. Kat. 2896.

Uspolka, y, f., díl vsi Moravky ve Slez,
čarovné údolí. Tč.

Úspora, y, f., die Ersparniss, Ersparung.
Stč. Alg. 91. To je hodná ú. za celý měsíc.
Us. Úspora páry, Dampfersparniss, prostoru,
Raum-, času, Zeit-, paliva, Brennstoff-, spo-
dia, Spodium-, dříví, uhlí atd. Šp.

Uspořadač, e, m.. der Ordner, Einrichter.

— U. = původce, Stifter, Verfasser, Verfer-
tiger. Bern.

Uspořádaně, ordentlich.

Uspořádání, n., die Einrichtung, Anord-
nung. Malebné u. něčeho. Us. Dch. Osm
Přemyslovců čekalo na u. svých poměrů.
Ddk. IV. 71. Ostatně vz Uspořádati.

Uspořádanosť, i, f., die Ordnung.
Uspořádaný; -án, a, o, geordnet. U.
hospodářství, Us., bitva. U. hádka, beige-
legt. Vz Uspořádati.

Uspořadatel, e, m., der Ordner, Ver-
anstalter, Arrangeur. Šm.

Uspořádati, uspořadovati = spořádati,
ordnen, in Ordnung, in Richtigkeit, bringen,
ordentlich einrichten, reguliren; umluviti,
smluviti, verabreden, Vertrag machen; smí-
řiti, vergleichen, vereinigen, stillen; skon-
čiti, endigen, beilegen; učiniti, zjednati,
machen, stiften, verfertigen, verfassen; na-
ložiti s kým, übel zurichten, verderben. Jg.

— co, koho: vojsko, ples, Us., při (smlu-
viti; skončiti). Bern. Ti mne uspořádali (se
mnou naložili). Us. U. pokoje, byt. Us. Dch.
Vladislav musel také tuto záležitosť u. Nový
stav věcí u. Ddk. III. 204., 237. (Tč. ). -
čeho šp. m.: co. Osv. X. 872. — jak: dle
něčího přání. Us. — co, se s kým. Vše
s ním uspořádám. Bern. On se s ním uspo-
řádal (smluvil, smířil). Bern. — co mezi
kým: pokoj, smlouvu, svornosť mezi nimi
uspořádal. Bern. — se kde: ve svém bytu
se u. Us. — co pro koho: byt.

Uspoření, n. = úspora. U. semene, pa-
liva atd. Šp. Vz Úspora.

Uspořiti, il, en, ení; uspořovati = spo-
řením nabyti, ersparen, erübrigen. — co.
Rádby něco uspořil. Ros. — sobě co, čeho
= nezadati, neučiniti, ersparen, überheben.