sb157-05 0..8296

43?

není hezké očím, není hezké ústům; Vítej
slunce s modlitbou v ústech a s prací v ru-
kou; Když z úst slovo vyjde, více do úst
nepřijde. Mor. Tč. V pravý čas otevrou se
ú. zas. Vz Šetrnosť. Lb. Co někdy z úst
vrabcem vyletí, zase toho nevtáhneš čtyřmi
koňmi. Jg. Mluví, co mu slina k ústům při-
nese (přivede). Mus. Tobě z úst a nám mimo
uši šust. Jg. Ú., vz Nástroje k operacím
v ústech. — Ú. = vchod, otvor, ústí, die
Mündung, der Mund, das Loch, die Öffnung.
Ú. n. ústí = kraj hořejní dílu rourovitého
či trubkovitého, vůbec dutého, die Mün-
dung. Rst. 105. 222. Ú. peci, D., ú. pochvy,
V., žaludková, vrchní a spodní, der Magen-
mund, cardia, Nz., Krab., Krok.: ústa ho-
blíku; ústa řeky = ústí; u vodní troupy:
hrdlo, u nádob: hrdlo, zřídlo, hřídlo, Šp.;
ú. rany. Šm.; v hornictví: začátek štoly,
otvor, das Mundloch. Am. Přivalte skálu
k ústóm jeskynným; Kamen položen nad
ústy té rokle. BO.

Ustačiti = postačiti. Mor. Kld. I. 55.

Ustahovati co, zusammenziehen. — se
čeho. Ostrav. Tč.

Usták, a, m., oritus, zastr. Veleš.

Ustale = unaveně, lass, matt, müde. Ne-
ustale, unermüdet. V.

Ustále = usazeně, čistě, abgestanden, rein,
abgeklärt.

Ústalec, lce, m., ves v Prachen

Ustálení, n., die Feststellung. U. kopie,
die Fixirung. Zpr. arch. VII. 89.

Ustálenosť, i, f., die Stabilität. Us. Dch.

Ustálený; -en, a, o, stabil. — v čem.
Lidé ve víře u-ní. Sš. Sk. 241.

Ustáliti, il, en, ení, ustalovati, fixiren,
tätigen, festigen, zur Beharrlichkeit brin-
gen, festhalten, dauernd befestigen, stabi-
lisiren, festsetzen. — co. Homer první u-lil
kolísavé dosud pojmy o bozích. Cimrhnz. —
co s kým kdy. Tedy název s Otíkem od
té doby ustálen. Ddk. IV. 111. — kým.
Jakoubek byl hlavním tvůrcem a stanovi-
telem veškeré nauky husitské v tom způ-
sobu, jakož později zvláště M. Rokycanou
zachována a ustálena byla. Pal. Dj. IV. 1.
388. — se, festen Fuss fassen, zur Stätig-
keit gelangen. Dch. — se na čem. Holka,
na čem pak se už jednou ustálíš (= usta-
novíš)? Us. — se z čeho. Ze smíchu se u.,
sich vom Gelächter fassen. Us. Dch. — se
jak. Tak jsem rozčilen, že se nemohu ni-
jakým způsobem u. Us. Tč.

Ustalosť, i, f. = ustání, unavení, die Er-
müdung, Müdigkeit, Mattigkeit. V.

Ustálosť, i, f. = usazenosť, die Abge-
klärtheit. U. piva.

Ustalovací, Fixirungs-. U. sklovodní,
Fixirungswasserglas; roztok, sůl (k ustálení
kopie výkresu). Zpr. arch. IX. 29., VII. 89.

Ustalý = unavený, ermüdet, müde. U.
duch, V., lodí, Jel., vojsko. Dvě kron. U.
a unavený, aby neklesl do konce, popouští.
Kom. Jsem před ním tako malý, jakž přede
lvem zvěř ustalý. Alx. HP. 1. U. rád pitie
sahá. Alx. HP. 2. Posaďte se. Děkuji, ne-
jsem u-lý. Us. — kdy. Svým vyvoleným
po pracech ustalým. BR. II. 263. b. — čím:

věkem. V. Dítky běháním ustalé. BR. II.
263. b. U. přemaháním. Pal. III. 3. 155.

Ustálý = který se ustál, usazený, čistý,
lauter, gesetzt, abgeklärt. U. pivo, víno,
Ros., káva. Us. — U. cena, erstandener
Preis. Us. — U. = stáním obdržený. Ustálé
právo. Zříz. Ferd. Právo ústanné čili stanné,
neb jak věku 16. se jmenovalo, stálé, neb
věku 15. ustálé. Kn. dr. LVI.

Ustané, vz Ustaný.

1. Ustání, n. = unavení (ustati), die Er-
müdung, Ermattung. V. Do u. pracovati se
natáhati a namáhati). Kom., Sych. Ušlý jsem
do u. Sych. Do u. se naběhati. D. Bez u.
někoho prositi. Br. Protož naprosivše se do
u. a vždy nadarmo, umínila doraziti konečně
na necitelného strýce veřejně. Pal. Dj. IV.
1. 52. U. v pracech. BR. II. 616. Bóh věčný
vždy pěš pro naše spasenie chodil jest do
u. po městech, po vsech i po púšti. Hus II.
125. — Jg. Cf. Tov. 53.

2. Ustání, n. = stáním nabytí (ustáti),
die Erstehung. U. = právo na někom ustálé.
Vš. To u. práva nic mu není platno. Zříz.
Ferd. Žádám zvodu vedlé přísudu a nálezu
panského aneb u. svého; Ale příčiny jsou
proti u. tyto: najprve nemoc. Tov. 69., 55.

Ustaniti, il, ěn, ění = ustanoviti, fest-
setzen. Králové jsú ustanili. Ms. pr. m. 53.

Ustanlivý = unavující, ermüdend. Zlob.

Ústanné, vz Památné, Stanné. Písař má
ú. znamenati. Tov. 54. Cf. Tov. 52., 53,
Žer. Záp. I. 45., 164., 175. Když již naň
přísud a ú., jakoby svévolně nestál, dáti
se má. 1604.

Ústanný. U. právo. Vz Stanný, Ustálý.
Kn. drn. LVI.

Ústanova, y, f. Podlevá předepsané ú-vy,
juxta formam constitutionis. Sněm. trid. (Šd. ).

Ustanověnec, nce, m. = ustanovený, der
Bestellte. Trest. zák.

Ustanovení, n. = upevnění, založení, usta-
vení, die Gründung, Festsetzung, Anlegung,
Erbauung. Troj. Před u-ním světa. Hus III.
305. U. lodí na kotvách. Jg. Od u. tohoto
světa. Troj. U. města. Jel. — U. = zřízení,
řád, zákon, uložení, die Festsetzung, Be-
stimmung, Feststellung, das Statut, die Ver-
fügung, Anordnung, Verordnung, Vorschrift,
das Gesetz. U. učiniti. Us. U. ceny, ve smlouvě.
Dch. Nechati zboží ležeti k dalšímu u. za-
sylatele. Nz. Zákon onen i s u-ními svými
vydán jest dříve, než...; Čtyři arcibisku-
pové utvrdili jsou písmy svými mnohá u.

o stavu církve svaté. Ddk. II. 180., 306. U.
svá viece vážie lidé než přikázánie božie. Hus

I. 383. Podlé u. kralovati, Kom.; u. práva,
Jel., zákonní u., zemské, lidské, berné. D.
U. nejvyššího senátu šp. prý m.: usnešení;
ale lze i onoho slova dobře užívati. Cf. Usta-
noviti, aby. — U. na úřad; u. učitele, koho
za učitele, die Anstellung, Bestellung, Er-
nennung. Bern. Strany nařízení a ustanovení
úředníkuov horních. Nar. o h. a k. — U. a
ustanovení-se = rozmyšlení, der Entschluss,
Vorsatz. D., Kom. To jest proti u. mému.
Bern.

Ustanovený; -ven, a, o, vz Ustanoviti.
U. učitel, D., čas, hodina, Bern., místo (der
Bestimmungsort). Dch. — jak. Řemeslo