sb157-05 0..8296

438

na jistý počet, mistrův u. Šp. — od koho.
Nebo se všecko to dalo právě na den veli-
konoční od Boha u-ný. BR. II. 117. a. —
čím: zákonem. Šm. — v čem: v úmysle.
Us.

Ustanovile, ustanoveně = určitě, pevně,
nepohnutě, fest, bestimmt, festgesetzt. U.
úklidnú mysl míti. Št. U. v dobrém stavu
slúžiec Bohu. Št.

Ustanovilosť, i. f., fester Entschluss,
Entschlossenheit. Jg.

Ustanovilý = ne vrtký, stálý, entschlos-
sen, bestimmt, fest. Máť súdce ustanovilé
mysli býti, ne vrtké, aby jí nic nepohnulo
proti právu. Št.

Ustanovíte = schválně, z úmyslu, fest,
bestimmt. Čas. duch.

Ustanovitel, e, m. = stavitel, der Er-
bauer, Gründer. U. města. Jel. — U = zří-
ditel, zakladatel, původce, der Festsetzer,
Bestimmer, Anordner, Verordner, Einrich-
ter. U. práva. V. Staviti se na odpor pánu
a u-li svému. Pal. Dj IV. 2. 343. U., jenž
má právo se zbožím dle své vůle u. činiti.
Skř., Nz.

Ustanovitelka, y, ustanovitelkyně, ě,
f., die Bestimmerin, Urheberin. U. práv.
Reš.

Ustanovitelný, bestimmbar. Us.

Ustanovitelský, Depositions-. U. sklad
= sklad zboží v cizím místě k dalšímu u.,
das Depositionslager. Skř. Vz Sklad.

Ustanoviti, il, en, ení; ustanovovati =
postaviti, upevniti, feststellen; učiniti, usa-
diti, zříditi, anordnen, bestellen, verordnen,
beordern, bestimmen; určiti, uložiti, odlo-
žiti, vykázati, vyměřiti, bestimmen, festset-
zen, einsetzen, anordnen, Verfügung treffen;
ustanoviti se na čem, přestati na čem. wo-
rauf beruhen; souditi, mysliti, urtheilen,
Urtheil fällen, sagen, denken; rozmysliti se,
předsevzíti, sich entschliessen, einen Ent-
schluss fassen, sich vornehmen; objednati,
bestellen, aufnehmen; se = postaviti se, sich
stellen, erscheinen; upokojiti se, seine Be-
ruhigung rinden; ustrnouti se na čem, té
mysli býti, entschliessen, Entschluss fassen.
Jg. Vz Ustaviti. — abs. Každá vrchnosť u.
může, co chce. Kom. — co, koho: město
(založiti), poručení (naříditi), čas, místo, svá-
tek, D.. mysl (obfirmare), V., dědice, Pr.
měst., právo (dáti), míru, Us., pacholka ně-
kam (dostaviti, přivésti). Bern. U. míru úro-
kovou, výminky. Us. Dch. Bůh řád ten
ustanovil. Sš. II. 33. Meze jednotlivých žup
u. jest nemožno; U. příjmy biskupa, novou
víru a zákony. Ddk. IV. 132., 267.. III. 304.
Myslili jsú na ty rady, jichž jsú nemohli u.
Ž. wit. 20. 12. — čeho: svěcených za kněze
šp.. místo: co (svěcené). Jg. — co koho
čím: lodí spuštěním kotví (upevniti). Let
Troj., Jel. Někoho králem ustanoviti, V., Br.,
písařem. Jel. Tímto ustanovením ustanovu-
jeme, aby.... CJB. 389. Kroka po sobě
soudcem a správcem u-vil. Brt. S. 3. vyd.
65. U. někoho podkomořím. Tov. 24. Aby-
chom to vynesením nálezu našeho ustano-
vili; Ustanovil bratra svého Otíka vůdcem;
Tedy u-jeme tohoto vaším knížetem. Ddk.
II. 252., 392., IV. 193. — koho, se nad

kým. Knížata nad lidem. Br. Někoho správ-
cím nad jinými. V. U. se nad čím = u. se
na čem. Aby se jeho milosť nad tím dále
ráčil ustanoviti. Ottersd. Aj toť jsem tě
u-vil nade vší zemí. BO. — co, koho zač.
Nad nimi jsem tě ustanovil za krále, Br.,
za poručníka. D., Ros. To za právo od
dnešního dne po věčné časy jsme u-li. Zř.
F. I. A. X., 5., 4., 2. JMK, na tomto jest
se snésti a za zřízení zemské u. ráčil. Zř.
F. I. A. IX. An ho (Krista) Bůh zkříšením
a oslavením za úhelný kámen budovy nové
úmluvy u-vil; Bůh jej (Mojžíše) za vysvo-
boditele lidu svému u-vil; Že Bůh skutečně
Pavla za apoštola mezi neobřízkou (= po-
hany) u-vil. Sš. Sk. 47., 82., II. 21. (Hý. ).
Chystal se u. ho sobě za nástupce; Anselm
byl při ní (při výpravě) u-ven za legata.
Ddk. III. 49., 157. (Tč. ). U. někoho za faráře
nebo: farářem; nikoli: co faráře). Brt. —
koho místo koho. Místo jiného někoho
k něčemu u. V. — komu co. Místo a den
někomu (k smlouvě) u.; hospodu, obydlí
někomu u. = objednati. Na Slov. Bern. Koni
jádro u. Db. Komu ji (svátosť) u-vil. BR.
II. 119. Tato koruna byla původně králi B.
ustanovena. Ddk. II. 58. — co, se v čem.
Srdce v něčem u. = ustanoviti se na čem,
přestati na čem. Kom. Měli sjíti se v Do-
bříši, aby u-li v té věci něco konečného.
Pal. Dj. 1. 101. Proč by veškerou naději
v Bohu u. měli. Sš. L. 125. Srdce mé v tobě
se ustanoví = upokojí se. Kom. V tom se
u-vil, aby.... Us. Čo sa v právoch u-ví,
dobré jest věděti. Na Slov. Tč. V mysli
své se ustanovil potrestati je. Ddk. II. 402.
Ustanovil, aby... Us. — co, se o čem =
souditi, mysliti. O té věci nic jistého ne-
ustanovili. Bern. O vlastním srdci sám ať
ustanovíš. Enc. Ku které říši náleželo při-
lnouti, o tom nebylo ovšem nesnadné se u.;
Týmž časem také u-no se o válce s Uhry.
Ddk. II. 71., 95. — co kde = rozmysliti
se, předsevzíti. U sebe nějakou práci u. Jg.
U. u sebe, že... Jg. Tehdy při těch ho-
rách minci naši u. ráčíme. Nar. o h. a k.
A nebyl-liby na týchž horách žádný perk
mistr ustanoven. Ib. Jakmile se nové za-
stupitelstvo v obci ustanoví. Pr. Oslavení
to od počátku v radě boží u-no. Sš. J. 202.
U-viv se v městě, shromáždil na 1000 mužů
vůkol sebe. Ddk. II. 383. V rozlehlé mý-
tině lesní býti se u-vili, Stand halten. Ddk.
II. 428. Na každém sněmu tak jsme se usta-
novovali. Arch. II. 19. Apoštolé u-li před-
stavence v církvi; A ustanovivše jim po
církvech presbytery. Sš. I. 148., Sk. 171. —
koho, se k čemu. U. čas ke trojímu stání,
die Zeit für drei Tagsatzungen ausmessen.
J. tr. Nevinného lestivě u. k právu. Na
Slov. Tč. Jakoby Bůh člověka toho k věčné
slávě, onoho k věčné zátratě u-voval; Bůh
nikoho k věčné smrti neustanovil; U-ven
den k tomu veřejnému a slavnému výslechu.
Sš. 1. 104., II. 182., Sk. 147. Král svého
syna roku 1151. u-vil k stavu kněžskému;
Kapitola u-ví k tomu výkonu některého
podbiskupa; Konečně nucen byl Přemysl
Otakar u. den a území k neodvratně hlavní
bitvě. Ddk. III. 272., V. 307., VI. 191. (Tč).