sb157-05 0..8296

439

A tu aby byl řád u-ven neřádem ku pora-
žení. Arch. III. 329. r. 1421. — co, koho
se jak. U. něco na jisto. Us. To aby bylo
zachováváno, z moci apoštolské u-jeme;
Ustanovilť se tedy s vůlí předních zemí
položiti konec liturgie slovanské; Robert
první od starého obyčeje upustil a probošta
v nynějším smyslu slova u-vil. Ddk. III.
270., 356., III. 45. U. úřadníky z moci své.
Chč. 303. A tu se u-li páni s pány Pražany
za jeden člověk. Let. 90. — kdy. Na dnešek
jest východ u-ven. Dch. Z jara u-vil se Bře-
tislav vyslati nového biskupa do Mohuče
na vysvěcení; Vipert bera se na Míšeň, u-vil
se v třetí den cesty pod hradem Donínem.
Ddk. 370, 393. Bůh Pavla k tomu u-vil již
v životě mateřském; Obyčej, dle něhož otec
před smrtí poručenstvím ustanovoval, jak..
Sš. II. 13., 44. (Hý. ). (Tyto prostředky) jsme
my ode dnešního dne po věčné časy za
právo u-li. Zř. F. I. A. X. 5. — se s kým
oč. Tu se u-li páni s pány pražskými za
jeden člověk. Let. 90. Markrabě nebožčík
se u-vil s pány i s zemany, aby o tu věc
nebylo pohoněno. Půh. II. 322. Abychom
se s tvú radú o obecný prospěch ustano-
vili. Arch. I. 40. — se na čem (v čem)
= ustrnouti na čem, něco jistého uzavříti.
Nevím, na čem se ustanovili v radách svých.
Jel. Na tom se v mysli ustanovil. Jel. Páni
na tom se ustanovili a nalezli. O z D. Ne
že by Bůh teprv po nějakém přemetu (pře-
mítání) příčin kladných a záporných na ně-
čem se ustanovil. Sš. II. 85. Na tom se
v mysli ustanovil. BR. II. 8. a. Na čemž
se v Brně ustanoví, to chtí zemanóm po-
věděti. Půh. II. 549. Vintíř u-vil se v do-
spělém věku na tom, že zřekne se světa;
Jindřich, chtěje válku předejíti, u-vil se na
dobývání Míšně. Ddk. II. 102., 276. (Tč. ).
Sigmund již se také byl se sborem na tom
u-vil, že...; Není nám známo, ani co císař
odpověděti dal, ani na čem se sněm konečně
u-vil, že se na tom všichni jednostejně u-li.
Pal. Dj. III. 3. 144., 259., V. 1. 412. Na tom
se mi mysl ustanovila. Kom. Nemohu se na
ničem jistém u. Ros. — V. — koho, se kam:
do chrámu (postaviti se, přijíti). Na Slov.
Baiz. Kristus u-vil jest Petra mezi obřezo-
vané, t. mezi židy. Hus III. 47. — co po
čem: kněží po městech. Štelc. — co nač:
trest na zpronevěření. Ml. — co s čím.
Potřeby zemské ustanovují se s 1000000 zl.,
šp m. potřeby zemské vyměřují se v summě
jednoho milionu zl. nebo: ustanovuji se na
1000000 zl. Šb., Š. a Ž. — s inft. Usta-
novil jsem tak dlouho zůstati. Bern. Tuť
u-vil se posléze císař zanechati obléhání a
vyjíti ze Slez; Vratislav u-vil se poslati...
Ddk. II. 86., 333.. U-vil tehda do Španěl
se podati. Sš. I. 6. — aby. Rada ustano-
vila a nařídila, aby... V. U-vil, aby svátosť
nejsvětější za lačna se přijímala. Sš. Sk.
239., Troj., Kom. — že. Ustanovil jsem
u sebe, že ho odeženu. Us. Ustanovil jsem i
se na tom, že se chci pomstiti. Jel. — se.
U-li jsme se... Arch. II. 285. Vz předchá-
zející. — se také = utišiti se. V Krkonš.
Kb. Nemohla sem se u-viť (= kašel upo-
kojiti). Us. U Žamb. Dbv.

Ustanovitý; -vit, a, o = ustanovený.
bestimmt. Tkadl. I. 81.

Ustavizňa, ě, f. = ustanovení. Na Slov.
Šd.

Ustanovovací (zřizovací) list, Anstel-
lungsdekret. J. tr.

Ustanovování, n., die Bestimmung. U.
středu, středění, das Centriren. Šp. U. ná-
stupce. Ddk. IV. 2. Vz Ustanovení.

Ustanovovatel, e, m., der Bestimmer,
Disponent. Skř.

Ústanovy, pl., f., constitutiones. Sněm.
trid. Šd. Vz Ústanova.

Ustaný; -ustán, a, o = obdržený stáním,
staný. U. právo, das Kontumazrecht. Vz
Právo, Stanný. O u-ném právě, když jiný
ku právu žaluje než ten, kdo ručil. NB. Tč.
39. Druhá strana, na které jest právo u-né.
Arch II. 512. Aby každý k vysvědčování
půhonů stál, pakliby nestál, aby naň ustané
dáno bylo, leč by toho příčina bezelstná
byla. Boč. Tov. Též relacie miestopurkrabie
práv před ním u-ných vše se v ty knihy
menšie zápisné zapisují; Což u-ných práv
jest v komoře před králem, ty činiti má
jeden z pánóv nebo z vládyk. Vš. Jir. 355.

Ustaralý, alt geworden, abgehärmt. V.
Cf. Ustaraný.

Ustarání, n., das Altwerden. — U. =
starost. V.

Ustaraný; -án, a, o, abgehärmt. Majíce
ustavičně na mysli obličej rodičů svých u-ný
a ustrašený. Km. 1882. 406.

Ustarati koho = starým učiniti, alt
machen, Jg., utrápiti, abhärmen. V. — co,
koho, se čím. U. se čím, Ros., nouzí a
bídou. Us. Srdce strachem u. T. — se oč,
genug sorgen. Us. Tč.

Ustarčiti, vz Postarčiti. U Opavy. Klš.
Na Ostrav. Tč.

Ustárlý, abgealtert. Rk.

Ustárnouti, nul, utí, alt werden. — čím:
starostmi.

Ustatečniti, il, ěn, ění, ustatečňovati,
standhaft machen. Šm.

Ustatel, e, m. = kdo ustál v prodaji,
der Ersteher. Us. Dch.

Ustati, ustanu, al, ání; ustávati = una-
viti se, uhnati se, zemdlíti se, upracovati
se, müde, matt werden, ermüden, erliegen;
přestati (zřídka), aufhören, Ende machen,
Jg. — abs. Ustala síla tvá. Jel. Ustala
ruka jeho. Br. Všechen jsem ustal. Ros.
Koně jejich velmi se unavili a ustali. V,
Když ruka ustane, obrátí se na ruby ústa.
Us. Bayer. Ustaň! Halt ein! Us. Dch. Už
ustává (už nemůže). Us. Šd. Vece liška:
Kde jdeš, čbáne, zdalis ustal, milý pane?
Hr. rk. 389. Ustaneš, jak v cestě z předku
(= z počátku) budeš vyskakovať. Na Ostrav.
Tč. Na to pijí, až u-nou (až už nemohou).
Us. Šd. Vítr ustal. Us. Šd. Jako jiný člověk
lačněl, žízněl, ustával. BR. 11. 668. b. Kdyžby
některý z nich ustal. Arch. 11. 90. Až mysl
ustává. Kom. — v čem: v pracech; Ďáblové
v mučeni neustávají. V. U. v tanci, v bo-
lestech, Lom., v boji, Troj., v pobožnosti.
Kram. Ustali jsme v práci. Us. Múdrý jazyk
hlúpá hlava v zlém mluvení neustává. Mor.
Tč. Císař ustal ve svém odporu proti pa-