Předchozí (438)  Strana:439  Další (440) |
|
|||
439
|
|||
|
|||
A tu aby byl řád u-ven neřádem ku pora-
žení. Arch. III. 329. r. 1421. — co, koho se jak. U. něco na jisto. Us. To aby bylo zachováváno, z moci apoštolské u-jeme; Ustanovilť se tedy s vůlí předních zemí položiti konec liturgie slovanské; Robert první od starého obyčeje upustil a probošta v nynějším smyslu slova u-vil. Ddk. III. 270., 356., III. 45. U. úřadníky z moci své. Chč. 303. A tu se u-li páni s pány Pražany za jeden člověk. Let. 90. — kdy. Na dnešek jest východ u-ven. Dch. Z jara u-vil se Bře- tislav vyslati nového biskupa do Mohuče na vysvěcení; Vipert bera se na Míšeň, u-vil se v třetí den cesty pod hradem Donínem. Ddk. 370, 393. Bůh Pavla k tomu u-vil již v životě mateřském; Obyčej, dle něhož otec před smrtí poručenstvím ustanovoval, jak.. Sš. II. 13., 44. (Hý. ). (Tyto prostředky) jsme my ode dnešního dne po věčné časy za právo u-li. Zř. F. I. A. X. 5. — se s kým oč. Tu se u-li páni s pány pražskými za jeden člověk. Let. 90. Markrabě nebožčík se u-vil s pány i s zemany, aby o tu věc nebylo pohoněno. Půh. II. 322. Abychom se s tvú radú o obecný prospěch ustano- vili. Arch. I. 40. — se na čem (v čem) = ustrnouti na čem, něco jistého uzavříti. Nevím, na čem se ustanovili v radách svých. Jel. Na tom se v mysli ustanovil. Jel. Páni na tom se ustanovili a nalezli. O z D. Ne že by Bůh teprv po nějakém přemetu (pře- mítání) příčin kladných a záporných na ně- čem se ustanovil. Sš. II. 85. Na tom se v mysli ustanovil. BR. II. 8. a. Na čemž se v Brně ustanoví, to chtí zemanóm po- věděti. Půh. II. 549. Vintíř u-vil se v do- spělém věku na tom, že zřekne se světa; Jindřich, chtěje válku předejíti, u-vil se na dobývání Míšně. Ddk. II. 102., 276. (Tč. ). Sigmund již se také byl se sborem na tom u-vil, že...; Není nám známo, ani co císař odpověděti dal, ani na čem se sněm konečně u-vil, že se na tom všichni jednostejně u-li. Pal. Dj. III. 3. 144., 259., V. 1. 412. Na tom se mi mysl ustanovila. Kom. Nemohu se na ničem jistém u. Ros. — V. — koho, se kam: do chrámu (postaviti se, přijíti). Na Slov. Baiz. Kristus u-vil jest Petra mezi obřezo- vané, t. mezi židy. Hus III. 47. — co po čem: kněží po městech. Štelc. — co nač: trest na zpronevěření. Ml. — co s čím. Potřeby zemské ustanovují se s 1000000 zl., šp m. potřeby zemské vyměřují se v summě jednoho milionu zl. nebo: ustanovuji se na 1000000 zl. Šb., Š. a Ž. — s inft. Usta- novil jsem tak dlouho zůstati. Bern. Tuť u-vil se posléze císař zanechati obléhání a vyjíti ze Slez; Vratislav u-vil se poslati... Ddk. II. 86., 333.. U-vil tehda do Španěl se podati. Sš. I. 6. — aby. Rada ustano- vila a nařídila, aby... V. U-vil, aby svátosť nejsvětější za lačna se přijímala. Sš. Sk. 239., Troj., Kom. — že. Ustanovil jsem u sebe, že ho odeženu. Us. Ustanovil jsem i se na tom, že se chci pomstiti. Jel. — se. U-li jsme se... Arch. II. 285. Vz předchá- zející. — se také = utišiti se. V Krkonš. Kb. Nemohla sem se u-viť (= kašel upo- kojiti). Us. U Žamb. Dbv. |
Ustanovitý; -vit, a, o = ustanovený.
bestimmt. Tkadl. I. 81. Ustavizňa, ě, f. = ustanovení. Na Slov.
Šd. Ustanovovací (zřizovací) list, Anstel-
lungsdekret. J. tr. Ustanovování, n., die Bestimmung. U.
středu, středění, das Centriren. Šp. U. ná- stupce. Ddk. IV. 2. Vz Ustanovení. Ustanovovatel, e, m., der Bestimmer,
Disponent. Skř. Ústanovy, pl., f., constitutiones. Sněm.
trid. Šd. Vz Ústanova. Ustaný; -ustán, a, o = obdržený stáním,
staný. U. právo, das Kontumazrecht. Vz Právo, Stanný. O u-ném právě, když jiný ku právu žaluje než ten, kdo ručil. NB. Tč. 39. Druhá strana, na které jest právo u-né. Arch II. 512. Aby každý k vysvědčování půhonů stál, pakliby nestál, aby naň ustané dáno bylo, leč by toho příčina bezelstná byla. Boč. Tov. Též relacie miestopurkrabie práv před ním u-ných vše se v ty knihy menšie zápisné zapisují; Což u-ných práv jest v komoře před králem, ty činiti má jeden z pánóv nebo z vládyk. Vš. Jir. 355. Ustaralý, alt geworden, abgehärmt. V.
Cf. Ustaraný. Ustarání, n., das Altwerden. — U. =
starost. V. Ustaraný; -án, a, o, abgehärmt. Majíce
ustavičně na mysli obličej rodičů svých u-ný a ustrašený. Km. 1882. 406. Ustarati koho = starým učiniti, alt
machen, Jg., utrápiti, abhärmen. V. — co, koho, se čím. U. se čím, Ros., nouzí a bídou. Us. Srdce strachem u. T. — se oč, genug sorgen. Us. Tč. Ustarčiti, vz Postarčiti. U Opavy. Klš.
Na Ostrav. Tč. Ustárlý, abgealtert. Rk.
Ustárnouti, nul, utí, alt werden. — čím:
starostmi. Ustatečniti, il, ěn, ění, ustatečňovati,
standhaft machen. Šm. Ustatel, e, m. = kdo ustál v prodaji,
der Ersteher. Us. Dch. Ustati, ustanu, al, ání; ustávati = una-
viti se, uhnati se, zemdlíti se, upracovati se, müde, matt werden, ermüden, erliegen; přestati (zřídka), aufhören, Ende machen, Jg. — abs. Ustala síla tvá. Jel. Ustala ruka jeho. Br. Všechen jsem ustal. Ros. Koně jejich velmi se unavili a ustali. V, Když ruka ustane, obrátí se na ruby ústa. Us. Bayer. Ustaň! Halt ein! Us. Dch. Už ustává (už nemůže). Us. Šd. Vece liška: Kde jdeš, čbáne, zdalis ustal, milý pane? Hr. rk. 389. Ustaneš, jak v cestě z předku (= z počátku) budeš vyskakovať. Na Ostrav. Tč. Na to pijí, až u-nou (až už nemohou). Us. Šd. Vítr ustal. Us. Šd. Jako jiný člověk lačněl, žízněl, ustával. BR. 11. 668. b. Kdyžby některý z nich ustal. Arch. 11. 90. Až mysl ustává. Kom. — v čem: v pracech; Ďáblové v mučeni neustávají. V. U. v tanci, v bo- lestech, Lom., v boji, Troj., v pobožnosti. Kram. Ustali jsme v práci. Us. Múdrý jazyk hlúpá hlava v zlém mluvení neustává. Mor. Tč. Císař ustal ve svém odporu proti pa- |
||
|
|||
Předchozí (438)  Strana:439  Další (440) |