sb157-05 0..8296

440

peži. Ddk. IV. 18. Jmá-li jemu fojt náš ten
kuoň, který se u něho zabil, zaplatiti, čili
jmá v tej škodě tak ustati. NB. Tč. 269.
U. v boji šp. prý m.: čeho, od čeho, ale
mínění toto jest mylné; vz předcházející
příklady. — komu. Šohajku švarny, čemu
něořeš? či ci volky ustavuju, či sam ne-
možeš? Sš. P. 517. Koníčky mi ustávajú a
sám nemožu. Brt. P. 45. A já sem se uprosil
napřed do Grece, neb mi koni velmi ustali.
Arch. 11. 440. — kde. Já jsem se uběhal,
za ovcama ustal. Kld. Ván. 101. Ustal lid
na púšti ot hladu a ot žízně. Bj. Pustím-li
je lačny v dóm jich, ustanú na cestě. Hus
II. 289. Ustali jsme ve třech místech. —
čím (proč). Když včela letěním ustane.
Rad. zv. U. seděním, D., horkem, Aesop.,
prací. Jel. Srdce strachem ustává. Vrat.
137. Ve své horlivosti nemohl bojem u.
Troj. 254. Krátké slovo umdlelé ženy! ne-
božka, již během i křikem ustala, bolesť
velikú mající pro dceru. Hus II. 98. Ježíš
ustav cestou seděl nad studnicí. Výb. —
z čeho: z cesty. Reš. Ježíš tedy ustav
z cesty posadil se na studnici. Sš. J. 63. —
s čím. Oboji strana s tou válkou ustala.
V. Neustával s vychvalováním toho. Dch. —
k čemu. K tomu člověk ustane. Kram. —
pod čím. Ustávám od mnoha let pod ško-
dami. V. U. pod břemenem. Troj. — nad
čím. Nad tím ustávají. Br. — od čeho:
od chůze. Har. Aby ustal od boje nepřiro-
zeného; U. od oblehání. Ddk. II. 385., 401.
Od síly ruky tvé jáz sem ustal v lánie. Ž.
wit. 38. 12. (88. 3. ). Nohy od chůze ustá-
vají. Žal. — kdy: po práci. Trip. V tento
den ustávají všecky obchody. Us. Dch. —
pro koho = týrati se, namáhati se. Na
Slov., Bern. On sa pre ňu ustával. Dbš. Sl.
pov. I. 171. — čeho. Ó ustaň krvavé té
rány. Jg. (Hlas. ). — s inft. Ustaňme (pře-
staňme) už jednou bažiti po tom. Ráj. Ne-
ustává tvrditi. Dch. Jak ustaneš dary dávat,
budeš v nemilosti. Us. Tč. — na co kde.
Kdož ustane na nohy na cestě. Lk.

Ustáti, ustojím, stál, án, ání; ustávati =
stáním přemoci, dobyti, obdržeti, durchs
Stehen erwerben, erstehen, erlangen, ob-
siegen. Wenn der Geklagte nicht erschien,
erstand der Kläger das Recht (ustál právo)
und der Beklagte wurde in contumaciam
verurtheilt; erschien der Kläger nicht, verlor
er den Process. Gl. 351. — koho. Přece
jsme ho ustáli (stáním přemohli; tak dlouho
jsme čekali a smlouvali, až slevil). Jg. —
co: právo, ob contumaciam obsiegen. J. tr.
Diel n. polovici dědictvie ustáti. Vš. Jir. 380.
— co na kom: právo. Ros. Kdyžkoli kdo
právo ustojí na kom, bude na jeho dědiny
zveden. O. z D. Bude moci toho, na kom
jest právo ustál v komoře, jedním póhonem
k zemskému soudu pohnati. Vš. Jir. 22.,
58., 118. Na městech právo ustáno. Pal. Dj.
V. 2. 317. Pan Lev právo na něm ustál.
Brt. 213. 9. Kdyžkoli kto právo ustojí na
kom; Matěj právo na tom ustál; Ustojí-li kto
právo na kom o dědictví; Aby ten, ktož
dal na sobě právo ustáti. Arch. VI. 500.,
III. 346., V. 31., IV. 351, V. 498. (Šd. ). Tu
jsem ten póhon na něm ustál i dal jsem své

pomocné; 33 kop 20 gr. ustál na Martinu
z Drahanovic. Pub. I. 299., II. 164. (I. 360.,
II. 578. — Tč. ). Tu jest dal na sobě jemu
dobrovolně ustáti. Púh. II. 421. Kdož na
vyhlášení půhonů právo ustojí a potom po
soudu, když stanná práva dávají, do šranků
nevstoupí, ztratí to právo stanné: Kdož dá
na sobě právo stanné ustáti. Nál. — co čím:
právem (staným právem dosíci) Zříz. Ferd.
Když kto koho požene a ten k póhonu ne-
stojí neb neodpovídá aneb požena nestojí
neb nežaluje, tu jeden druhého právem ustojí
a na něm při svú obdrží. Tuv. 54. Ustál
jsem právem na panu Jindřichu mój hrad
Holubek a což k tomu sluší; Ustál jsem
na něm právem zemským jistinu. Půh. II.
11., 275 Vz Staný, Kn. dm. LVI. — kdy.
Jestližeby kto po tom půhoně právo ustál.
Vl. zř. 26. — co na koho, na kom proč.
Ustál na Pražany právo pro vyhubení mě-
stečka. V. Jakož na mě ustál. Půh. I. 270.
U. právo na koho (právo obdržeti tím, že
druhá strana k soudu se nedostaví). Dal.
75. Na kteréž (dědiny) on právo ustál. Arch.
III. 346. — Dal. Pro nestání na kom právo
u. Vš. — co, se kde = stáním se unaviti,
sich müde stehen; usaditi se, sich setzen,
abklären. Pivo se v sudě již ustálo. Us.
Víno se ustálo. Us. Šd. No neboj sa, veď
sa ja vrátim; jednak som ta nadarmo ustával
i potiaľ. Dbš. Sl. pov. I. 45 Jed se ustál
tobě pod jazykem. Sš. Bs. 200. Tím právem,
ježto jsem na něm ustál u senmu. Půh. II.
679. Tu jsem na dřevním semnně na něm
ustál, že mi měl plniti svój díl 20 hř. Ib.
131. Ktož jest právo ustál před purkrabí.
Vš. Jir. 28. — co od koho zač: za peníze,
erstehen, erkaufen. Mor. Tč. — co čím, na
kom jak. I ustál jsem na něm póhonem
podlé nálezu zeman; Jakož jest na něm
ustál během zemským a obdržal listinu. Půh.
II. 539., 109. (Tč ). Kateřina své právo ustála
podlé práva. NB. Tč. 39. — komu, na
kom čeho. Ustál jsem na něm škody. Půh.
I. 330. Tehdy šli jsú konšeli ku pánu pra-
viec jemu, že jsem jí roku ustál. NB. Tč.
169. Měl ho zastoupiti ku pánům Šlikům
ke dvěma rytířům ve 24000 kopách, kte-
rýchž na něm právem ustáli. Pal. Dj. V. 2.
165. (Šd. ).
Úsťátka = ústa, das Mündchen. Na Slov.
Ustatkovati se v čem s čím kde: v no-
vých šatech, stolziren. Ostrav. Tč.

Ustatý = ustalý, unavený, vysílený, er-
schöpft, müde. Němc. Na Mor. a ve Slez.
Mtl., Pk., Brt. Také na Slov. Dbš. Sl. pov.
I. 140. — U. = ustálý, gesetzt, abgeklärt.
U Opav. Klš.

Ústav, u, m., die Anstalt, das Institut.
Ú. = jakékoliv spořádané zařízení pro ně-
jaký životní účel. S. N. Ú. zaměstnávací
(pracovna), vzdělávací, pomatených n. cho-
romyslných (blázinec), zdravotní, pojišťovací,
k pojišťování jistin i důchodů (pojišťovna,
Versicherungsanstalt), dobročinný (dobročin-
nosti), Nz., hudební, poštovní (pošta), lite-
rarní, Us., soukromý, veřejný, hospodářský,
vychovávací (vychovatelna), nadací (Stift),
hluchoněmých, kárný osob duchovních, Kor-,
rektionsanstalt für Geistliche, J. tr., ban-